Friedrich von Tersch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Friedrich von Tersch

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1878 – 1906

Starosta Šumperka
Ve funkci:
1882 – 1907
Předchůdce Anton Hanel
Nástupce Viktor Woelhelm
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana

Narození 30. března 1836
Šumperk
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 14. prosince 1915
Šumperk
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť Anna von Tersch
Děti Fritz von Tersch
Guido von Tersch
Příbuzní Franz von Tersch (otec)
Anton von Tersch (strýc)
Franz Xaver Tersch (dědeček)
Emil Tersch (bratr)
Ocenění Řád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Friedrich von Tersch (30. března 1836 Šumperk[1][2]14. prosince 1915 Šumperk[2][3][4]) byl rakouský politik německé národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu a dlouholetý starosta Šumperka.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z významného rodu Terschů z Šumperka, v regionu severní Moravy usazeného od 30. let 18. století (předtím v Rakousku). Franz Xaver Tersch (1764–1819) podnikal v tabákovém průmyslu, později v obchodě s plátnem. Zřídil nákladnický textilní podnik, do kterého byly zapojeny stovky lidí. V roce 1802 zakoupil panství Chudobín a v roce 1806 byl povýšen do rytířského stavu. V další generaci rodinu reprezentovali synové Franze Xavera, starší Anton von Tersch a mladší Franz von Tersch (1801–1884). Anton vlastnil zámek v Chudobíně, který nechal roku 1847 rozšířit. Franz od roku 1841 vedl šumperskou soukromou poštu a později i poštovní přepřahovací stanici. Rozšířil otcův statek v Šumperku a od roku 1857 prováděl rekonstrukci zámku v Třemešku. Anton zemřel bez potomků, Franz měl syna Friedricha[2] a Emila von Tersche (1834–1923), který byl stejně jako Friedrich politicky aktivní a zasedal coby poslanec Moravského zemského sněmu i vídeňské Říšské rady.[5]

Friedrich v mládí prodělal vojenskou službu a během tažení do Itálie byl důstojníkem u 54. pěšího regimentu. Dosáhl hodnosti nadporučíka.[4] Navzdory rodinné tradici se následně výrazněji nezabýval podnikáním. Byl zejména činný politicky a veřejně.[2] Od roku 1876 zasedal v obecním výboru od roku 1879 v obecní radě a od 6. prosince 1882[4] až do roku 1907 byl starostou Šumperka. Byl mu udělen Řád Františka Josefa, podle některých zdrojů roku 1894,[2] v jiných uváděn rok 1904. Do jeho dlouhého působení v starostenské funkci spadá výstavba městské nemocnice, lázní, gymnázia, měšťanské školy Františka Josefa, odborné tkalcovské školy, mateřské školy a kasáren. Za jeho éry také proběhlo zavedení telefonní sítě a vznikl Schillerův park.[4] Město Šumperk mu roku 1906[4] udělilo čestné občanství.[3]

Friedrich měl s manželkou Annou dva syny a dceru. Syn Fritz von Tersch byl majorem u dělostřelectva, další syn Guido von Tersch byl radou ve vedení Severní dráhy císaře Ferdinanda.[3]

V 70. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1878 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii městskou, obvod Šumperk, Staré Město, Zábřeh, Šilperk. Mandát zde obhájil i v zemských volbách v roce 1884, zemských volbách v roce 1890, zemských volbách v roce 1896 a zemských volbách v roce 1902.[6] V roce 1878 se uvádí jako kandidát tzv. Ústavní strany, liberálně a centralisticky orientované. Ve volbách tehdy po hořkém volebním boji porazil relativně nevelkým rozdílem jiného ústavověrného kandidáta.[7]

Zemřel náhle na mrtvici v prosinci 1915.[3][4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d e Dynastie Terschů: od bělidla po radnici [online]. euro.cz [cit. 2016-07-08]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d Mährisch-Schönberg. Deutsches Nordmährerblatt. Prosinec 1915, čís. 350, s. 5. Dostupné online. 
  4. a b c d e f Mährisch-Schönberg. Mährisch-Schlesische Presse. Prosinec 1915, čís. 101, s. 5. Dostupné online. 
  5. Emil Tersch [online]. osobnosti-moravy.eu [cit. 2015-06-04]. Dostupné online. (česky) 
  6. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  7. Das Vaterland, 13. 9. 1878, s. 3.