Přeskočit na obsah

Zora Beráková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zora Beráková
Narození27. července 1921
Vsetín Československo
Úmrtí30. srpna 2020 (ve věku 99 let)
Povoláníspisovatelka, překladatelka
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Tématapřekladatelská činnost, literatura a literární tvorba
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zora Beráková, občanským jménem Schillová (27. července 1921, Vsetín - 30. srpna 2020[1]) je česká spisovatelka a překladatelka z ruštiny, němčiny, lužické srbštiny a maďarštiny. Je především autorkou historických románů a detektivních povídek, dříve psala i příběhy pro děti a poezii.

Narodila se ve Vsetíně, kde byl její otec JUDr. Václav Berák v letech 1920–1926 okresním hejtmanem. Po přestěhování do Prahy v roce 1926 zde absolvovala reálné gymnázium Charlotty Masarykové v Dušní ulici, krátce studovala ve Francii na dívčím gymnáziu v Besançonu. Za okupace studovala na Škole užitých umění (krajinářství, figurální malbu a teorii umění) a na Ukrajinské akademii výtvarných umění v Praze (malířství a sochařství). Po válce působila nějakou dobu jako tlumočnice v Německu v oblasti Horní a Dolní Lužice. Ve studiu pokračovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde si zvolila obor srovnávací literatura a slovanská filologie. Studia ukončila roku 1949 doktorátem (titul PhDr.), poté pracovala na ministerstvu informací a osvěty. Později se věnovala pouze překladatelské činnosti a literární tvorbě. Jako překladatelka též spolupracovala s rozhlasem, televizí a filmem. Byla dvakrát vdaná, má tři syny. Publikuje pod svým dívčím jménem [2].[3]

Psala rovněž pod pseudonymem Zora O. Prokopová. [4]

Je členkou Obce spisovatelů, Literárního klubu K89, Obce překladatelů a AIEP (Mezinárodní asociace autorů dobrodružné a detektivní literatury). Za román Konec hodokvasu dostala v roce 2005 cenu Františka Langera.

Zpočátku publikovala v různých časopisech a novinách, jako např. Dětská neděle, Stráž severu, Věstník Československého svazu žen, Pionýr, Sedmička a Větrník. Její první knižní publikací byla básnická sbírka Tři nejkrásnější (1944), knižní tvorbu pro děti zahájila novelou Smaragdový ostrov (1977). Později se věnovala psaní prózy pro dospělé, zejména detektivním povídkám a historickým románům. Přeložila kolem padesáti prozaických i básnických děl z různých jazyků.

Detektivní povídky a romány

[editovat | editovat zdroj]
  • Vražda v Perlovce. 2004
  • Docela obyčejná vražda. 2005
  • Vražda z nedočkavosti a další povídky. 2007
  • Vražda podle detektivky. 2008
  • Vraždy na objednávku. 2009
  • Vražda na cizí účet. 2010 aj.

Historické romány

[editovat | editovat zdroj]
  • Plný pohár vína. 2004
  • Konec hodokvasu. 2007
  • Marné návraty. 2007
  • Po meči i po přeslici. 2009
  • Zimní královna. 2012
  • Nekorunovaná královna. 2012
  • Desátá múza. 2013
  • Osmý den stvoření. 1989
  • Daleko do nebe. 1990
  • Marné lásky. 2001
  • Ozvěna. 2011

Pro mládež

[editovat | editovat zdroj]
  • Smaragdový ostrov. 1977
  • Tajemná Oiniké. 2000
  • Bára a faraon. 2002
  1. Zora Beráková [online]. Regionální osobnost – databáze Osobnosti Valašska. Dostupné online. 
  2. Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století: 5000 biografických hesel nejvýznamnějších osobností. Praha: Agentura Kdo je kdo, 1998. s. 41-42.
  3. Zora Beráková. FDb.cz [online]. [cit. 2018-06-23]. Dostupné online. 
  4. Pavel Krchov: Známe se ?, In.:Břevnovan, roč. 30, č. 3–4/2019, Vydavatelství a redakce časopisu Břevnovan, Praha, 2019, str. 10

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Pavel Krchov: Známe se ?, In.:Břevnovan, roč. 30, č. 3–4/2019, Vydavatelství a redakce časopisu Břevnovan, Praha, 2019, str. 10–11

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]