Jindřich Svoboda (pilot)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jindřich Svoboda
Jindřich Svoboda pilot.jpg
Narození 23. května 1917
Třebíč
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 17. ledna 1942 (ve věku 24 let)
poblíž Tilburgu[1]
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Příčina úmrtí zabitý v boji
Ocenění Slavnostní plaketa k výročí založení třebíčského kláštera 1101–2001 (2001)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Náhrobní kámen Jindřicha Svobody na hřbitově v Tilburgu
Lávka pojmenovaná po Jindřichu Svobodovi

Jindřich Svoboda (23. května 1917 Třebíč[2]17. ledna 1942 Nizozemsko) byl český plukovník in memoriam, kapitán bombardéru 311. československé bombardovací perutě.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jindřich Svoboda se narodil v Jungmannově ulici v Třebíči. Jeho otcem byl inspektor městské policie.[3] Poté se jejich rodina přestěhovala do Zámostí, bydleli v domě čp. 119. Byl členem třebíčského Junáka a měl přezdívku Kůň.[4] V roce 1936 odešel studovat prostějovské vojenské učiliště.[4] V době ohrožení státu odešel jako dobrovolník k leteckému pluku.

24. ledna 1940 odjel na Slovensko a odtud se přes Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko, Sýrii a severní Afriku dostal do Francie, kde působil v Agde a následně do Bordeaux[3] a posléze do Velké Británie. Tam prošel výcvikem pilota bombardovacího letadla a nastoupil do 313. československé stíhací perutě. Absolvoval celkem 24 bojových letů, 16 z nich vedl jako kapitán letadla. Osudným se jeho stroji stal nálet na Brémy. Jejich Wellington byl sestřelen a havaroval na nizozemské půdě.[2] Polovina posádky zahynula; vedle Svobody padl J. Brož a R. Mašek, přežili K. Batelka, Z. Sichrovský a J. Šnajdr. Pochován leží na hřbitově Gilzerbaan General Cemetery v Tilburgu.[1]

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Svobodovo jméno nese junácký okres Třebíč[5] a od roku 2003 též lávka spojující Vnitřní Město se Zámostím.[2] V roce 2006 byla na počest jeho a dalších třebíčských rodáků-letců RAF odhalena pamětní deska na budově radnice na Karlově náměstí. Jeho osudy jsou sepsány v knize Evy Pokorné, která byla vydána v roce 2016.[6]

Byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a Československou medailí Za chrabrost.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Not Forgotten – Holland [online]. Free Czechoslovak Air Force, 2011-10-23. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí ... podruhé. Třebíč: Amaprint Kerndl, 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2. Kapitola Židovské město - Zámostí - "V židech" II., s. 178. 
  3. a b c MEJZLÍK, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu. 1.. vyd. Třebíč: Okresní výbor Českého svazu bojovníků za svobodu, 1997. 140 s. Dostupné online. S. 15-17. 
  4. a b Sdružení přátel Junáka. Junácký památník jubilejních oslav : konaných ve dnech 15., 16. a 17. května 1948 ... : 25 let trvání skautingu v Třebíči. Třebíč: Sdružení přátel Junáka, 1948. 16 s. S. 7. 
  5. Abahoa – web skautů a skautek ORJ Jindřicha Svobody, Třebíč.
  6. BLAŽEK, Tomáš. Kdo přežil válku, čekaly ho soudy. Osudy šesti hrdinů RAF popíše kniha. iDNES.cz [online]. 2015-10-16 [cit. 2018-12-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNÝ, K. Z Vysočiny na křídla RAF. Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou : Český svaz bojovníků za svobodu, 2002. 147 s. (str. 95 an.);
  • Zpravodaj města Třebíče, 1/1990, str. 6;

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]