Přeskočit na obsah

Šimon Dvořák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doc. Ing. Šimon Dvořák
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1868
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1863
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní str.

Narození30. ledna 1818
Dub nad Moravou
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí7. listopadu 1883 (ve věku 65 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Šimon Dvořák (30. ledna 1818, Dub nad Moravou7. listopadu 1883, Praha[1]) byl český důlní inženýr a politik, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Působil jako odborný publicista a vysokoškolský pedagog. Působil v Praze. Byl důlním inženýrem.[1][2]

V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen do Českého zemského sněmu za městskou kurii (obvod Hořovice, Beroun, Rokycany, Radnice) jako oficiální kandidát českého volebního výboru (Národní strana).[3] Za týž obvod obhájil mandát i ve volbách do sněmu v lednu 1867[4] a volbách do sněmu v březnu1867.[5]

Zemský sněm ho v roce 1861 vyslal do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor, tehdy ještě nevolen přímo, ale tvořen delegáty jednotlivých zemských sněmů), kde reprezentoval kurii měst, obvod Hořovice, Beroun, Radnice, Rokycany. Poslancem ve vídeňském parlamentu byl jen do 30. června 1863, kdy byla dopisem oznámena jeho rezignace na mandát (čeští poslanci se tehdy pro nesouhlas s ústavním vývojem v monarchii stáhli z práce Říšské rady).[6] V roce 1868 skončil i jako poslanec zemského sněmu. V té době patřil mezi několik českých poslanců, kteří zastávali významné funkce ve státní správě. Dvořák byl c. k. horním komisařem. Zesilující opoziční rétorika české politické scény pro něj představovala dilema. V srpnu 1868 se čeští zákonodárci dostavili do zemského sněmu a František Ladislav Rieger přednesl jejich jménem státoprávní deklaraci českých poslanců coby nejucelenější programový manifest české opozice, v němž Češi odmítli ústavu z roku 1867. Pro Dvořáka nebyla takto vypjatá konfrontace se státem únosná, a proto na mandát ještě před zveřejněním státoprávní deklarace rezignoval.[7]

  1. a b Šimon Dvořák [online]. osobnosti-moravy.eu [cit. 2013-07-11]. Dostupné online. 
  2. Dvořák, Šimon, 1818–1883 [online]. Knihovna města Olomouce – Katalog Clavius [cit. 2013-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  3. Národní listy 22. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=&id=6086918&picp=&idpi=8401848
  4. http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  5. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
  6. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. KOŘALKA, Jiří: Češi v habsburské říši a v Evropě 1815–1914. Praha: Argo, 1996. ISBN 80-7203-022-1. S. 109.