Oskar Oehler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o českém architektovi. O německém hudebníkovi a výrobci nástrojů pojednává článek Oskar Oehler (hudebník).
Oskar Oehler
Narození 8. ledna 1904
Přerov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. května 1973 (ve věku 69 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Manžel(ka)
Děti
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Oskar Oehler, po roce 1945 Oskar Olár (8. ledna 1904 Přerov[1]26. května 1973 Vídeň), byl český architekt.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v česko-německé rodině přerovského stavitele Františka Oehlera (* 1. prosince 1854) a jeho ženy Ludmily, rozené Koblihové (* 24. prosince 1870).[1] V roce 1914 absolvoval českou národní školu a poté v roce 1921 německou reálku v Olomouci. Od roku 1921 studoval architekturu na německé technice v Brně. Zde se seznámil se svou budoucí manželkou Elly Sonnenschein. V roce 1926 složil první státní zkoušku, studia ale z finančních důvodů nedokončil. Pracoval v ateliérech architektů Jindřicha Kumpošta, Michala Maximiliána Scheera a Bohuslava Fuchse. V letech 1931-1933 pokračoval ve studiu na německé technice v Praze. Studia ale dokončil až po 2. světové válce na Českém vysokém učení technickém v Praze.

V roce 1931 se oženil se svou spolužačkou Elly Sonnenscheinovou a v roce 1932 se jim narodila dcera Renata. V letech 1932–1939 měli samostatnou projekční kancelář v Praze. V létě 1939 se rozhodli uprchnout před nacismem do Austrálie. Pokus ale nebyl úspěšný. Byli vězněni v Mnichově a v Berlíně. Poté žili v Ostravě. V roce 1944 byla Elly deportována do koncentračního tábora Terezín. Jejich dcera Renata se do konce války skrývala v Praze.

Po skončení druhé světové války manželé obnovili společnou projekční kancelář v Ostravě. Změnili si jméno na Olárovi. V roce 1949 odešli do Prahy, kde nejprve pracovali společně ve Stavoprojektu, v roce 1951 přešel Oskar Olár do Hutního projektu, kde pracoval jako hlavní specialista a později jako hlavní architekt. V roce 1964 odešel do důchodu.

V roce 1966 vystoupil z KSČ a následně byl vyškrtnut ze Svazu československých architektů. V roce 1971 emigroval do Vídně za svou dcerou. Zde v roce 1973 zemřel.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vila Ladislava Říhovského, Teplice nad Bečvou
  • 1932 Vila Antonína a Marie Markových, čp. 820, Na Bateriích 13, Praha 6 – Střešovice,
  • 1933–1934 Vila Ladislava Říhovského, Teplice nad Bečvou, Zbrašov 59,
  • 1935–1936 Vila Josefa a Blaženy Kefurtových s ordinací, Praha 8-Bohnice, V Nových Bohnicích 34,
  • 1936 pavilon Středomoravských elektráren, Středomoravská výstava, Přerov,
  • 1936 dostavba tovární budovy a administrativní pavilon továrny Kazeto Karla Zejdy, Přerov, Husova 19,
  • 1935–1936 přestavba zámku Václava Diviše Vysoký Hrádek, Březí u Týna nad Vltavou,
  • 1936–1938 nájemní dům Karla Zejdy, Přerov, čp. 2300, Bartošova 14,
  • 1937 Hotel Continental v Plzni,
  • 1937 Vila Ing. Františka Wawerky, Lipník nad Bečvou, čp. 888, Loučská 29,
  • 1936–1937 ubytovna „Bílý kříž“ beskydského turistického spolku, Staré Hamry
  • 1937–1938 administrativní budova elektrárny S.M.E., Přerov, čp. 1917, Tržní 20,
  • 1940–1941 Administrativní budova továrny Philippa Kneisla ve Všetulech,
  • 1940 Dům nakladatelství Rodina v Praze, [2]

Nerealizované projekty[editovat | editovat zdroj]

Většina předválečných projektů je společné dílo Oskara a Elly Oehlerových.

Po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

  • Přestavba centra Moravské Ostravy, 1945
  • Obytné sídliště zaměstnanců drátovny Báňské a hutní společnosti v Bohumíně, Pudlov 1946
  • Hornické sídliště v Ostravě, 1946
  • Synagoga v Ostravě, 1947
  • Lázeňská kotelna a obytný dům v Teplicích nad Bečvou, 1947
  • Lázeňská kolonáda v Teplicích nad Bečvou, 1947-49
  • Administrativní budova dusíkárny Ostravských chemických závodů v Ostravě, 1947
  • Janáčkova koncertní síň v Ostravě, 1949
  • Gravitační přehradní nádrž a úpravna pitné vody v Klíčavě, 1949-55
  • Náměstí Budovatelů v Praze, 1949
  • Obytný dům zaměstnanců Hutního projektu v Praze, 1954-55
  • Hrudkovny v Mníšku, 1952
  • Závod černé metalurgie v Ejpovicích, 1953-56
  • Hutní závod pro Československý pavilon na světové výstavě EXPO '58 v Bruselu, 1957-58
  • Most ve Žďákově, 1958-67 (architektonické řešení: Karel Vejmelka)
  • (Nové) ředitelství Vítkovických železáren Klementa Gottwalda v Ostravě, 1961-65
  • Interiéry hotelu Continental, Plzeň (1969)[2]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • Elly a Oskar Oehlerovi-Olárovi / Architektonické dílo, Muzeum umění Olomouc, 10. dubna – 22. června 2008

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]