Elly Oehlerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Elly Oehler (Olárová)
Rodné jméno Elly Sonnenschein
Narození 6. červen 1905
Ostrava Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 22. dubna 1953 (ve věku 47 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Vzdělání Německá vysoká škola technická v Brně
Alma mater Německá vysoká škola technická v Brně
Povolání architektka, bytová návrhářka
Rodiče
Manžel(ka)
Děti
Hnutí emocionální funkcionalismus
Významná díla Vila Ing. F. Wawerky, Lipník nad Bečvou
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Elly Oehler-Sonnenschein (6. června 1905, Ostrava22. dubna 1953, Praha) byla česká architektka a bytová návrhářka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byla dcerou ředitele ostravských železáren Ing. Viktora Sonnenscheina (1873–1942). Vystudovala architekturu na Německé vysoké škole technické v Brně (Deutsche technische Hochschule Brünn). V roce 1931 se provdala za spolužáka, Oskara Oehlera, v roce 1932 se jim narodila dcera Renata. V letech 1932–1939 měli samostatnou projekční kancelář v Praze.

V létě 1939 se rozhodli uprchnout před nacismem do Austrálie. Pokus ale nebyl úspěšný. Byli vězněni v Mnichově a v Berlíně. Poté žili v Ostravě. V roce 1944 byla Elly deportována do koncentračního tábora Terezín. Její dcera Renata se do konce války skrývala v Praze. Z rodiny Sonnenscheinů přežila holokaust jen Elly a její sestra Olah Buchsbaumová, která žila od roku 1922 v Tel Avivu.

Po válce obnovili manželé svou kancelář v Ostravě. Změnili si příjmení na Olár. V roce 1949 přesídlili do Prahy. Oba pak pracovali v letech 1951–1953 ve Stavoprojektu. Elly se ale nikdy zdravotně nezotavila z následků válečného věznění a zemřela v roce 1953.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Realizace staveb – spolu s Oskarem Oehlerem[editovat | editovat zdroj]

Vila Ladislava Říhovského, Teplice nad Bečvou
  • 1932 Vila Antonína a Marie Markových, čp. 820, Na Bateriích 13, Praha 6 - Střešovice,
  • 1933–1934 Vila Ladislava Říhovského, Teplice nad Bečvou, Zbrašov 59,
  • 1934 Přestavba průčelí Hlavní synagogy v Mor. Ostravě
  • 1935–1936 Vila Josefa a Blaženy Kefurtových s ordinací, Praha 8-Bohnice, V Nových Bohnicích 34,
  • 1936 pavilon Středomoravských elektráren, Středomoravská výstava, Přerov,
  • 1936 dostavba tovární budovy a administrativní pavilon továrny Kazeto Karla Zejdy, Přerov, Husova 19,
  • 1935–1936 přestavba zámku Václava Diviše Vysoký Hrádek, Březí u Týna nad Vltavou,
  • 1936–1938 nájemní dům Karla Zejdy, Přerov, čp. 2300, Bartošova 14,
  • 1937 Hotel Continental v Plzni,
  • 1937 Vila Ing. Františka Wawerky, Lipník nad Bečvou, čp. 888, Loučská 29,
  • 1936–1937 ubytovna „Bílý kříž“ beskydského turistického spolku, Staré Hamry
  • 1937–1938 administrativní budova elektrárny S.M.E., Přerov, čp. 1917, Tržní 20,
  • 1940–1941 Administrativní budova továrny Philippa Kneisla ve Všetulech,
  • 1940 Dům nakladatelství Rodina v Praze, [1]

Nerealizované projekty[editovat | editovat zdroj]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • Elly a Oskar Oehlerovi – Architektonické dílo, Muzeum umění Olomouc, Centrum architektury Brno, Spolek Obecní dům Brno, 2007–2008

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ing. arch. Oskar Oehler-Olár [1904-1973] na stránkách PROSTOR architektura, interiér, design

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Elly Oehler/Olárová 1905–1953. Oskar Oehler Olár 1904–1973 : architektonické dílo, editoři Petr Pelčák, Vladimír Šlapeta, Ivan Wahla, Brno : Spolek Obecní dům Brno; Olomouc : Muzeum umění, 2007, ISBN 978-80-254-0967-1
  • KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 221, 228, 285. 
  • VALCHÁŘOVÁ, Vladislava. Elly Sonenschein-Oehler (Olárová). In: Povolání: architekt(ka). Praha: Kruh, 2003. ISBN 80-903218-1-X. S. 88-91. (česky, anglicky)
  • kolektiv autorů: Praha- architektura XX. století, Praha : Zlatý řez, 1998, ISBN 80-901562-3-1
  • ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8. S. 424. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]