Březí u Týna nad Vltavou
| Březí u Týna nad Vltavou | |
|---|---|
 Zámek Vysoký Hrádek | |
| Lokalita | |
| Charakter | samota |
| Obec | Temelín |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°10′50″ s. š., 14°23′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 0 (2011)[1] |
| Katastrální území | Březí u Týna nad Vltavou (6,96 km²) |
| PSČ | 373 01 375 01 |
| Počet domů | 0 (2011)[1] |
  Březí u Týna nad Vltavou | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 13943 |
| Zaniklé obce.cz | 4595 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Březí u Týna nad Vltavou (německy Bries) je část obce Temelín v okrese České Budějovice, ležící asi 3,5 km na jihovýchod od Temelína, která byla vysídlena během stavby blízké jaderné elektrárny. Stejný název nese také katastrální území o rozloze 6,96 km², v němž leží i osada Podhájí.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Archeologické nálezy dokládají osídlení ve 13. století.[2] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1357.[3] V roce 1362 je připomínán Rynart z Březí. V roce 1367 je připomínám Svatomír z Březí.[4] Vysokým církevním hodnostářem byl Aleš z Březí († 1442). V roce 1526 je připomínán Jan Nebřehovský z Nebřehovic a na Březí, též jako Jan Nebřehovský z Nebřehovic na Hrádku.[4] V roce 1556 koupil zdejší tvrz, zvanou Vysoký Hrádek, Zikmund Malovec, a to spolu s vesnicemi Březí, Křtěnov a Slavětice. Václav Malovec nechal v roce 1805 tvrz přestavět na zámek,[5] ve kterém sídlí Informační centrum Jaderné elektrárny Temelín. Narodil se zde sochař Josef Franěk (1898–1967), autor pomníku obětem první světové války na Macharově náměstí v Praze.
V první světové válce padlo třináct zdejších mužů. Dne 31. srpna 1924 byl v Březí odhalen pomník padlých občanů z Březí, Podhájí a okolí. Na pomníku je třicet jmen. Dnes je pomník přesunut na bývalou náves Křtěnova.[6]
V roce 1985 bylo Březí v souvislosti se stavbou Jaderné elektrárny Temelín vysídleno a zbouráno.[6] Demolice všech objektů se protáhla hluboko do 90. let 20. století.[7]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
V katastru zaniklé obce se nachází naleziště vltavínů. Prvním typem jsou kulaté, transportované – bez skulptace, jsou méně časté, lze je zaměnit s kteroukoli jinou lokalitou omletých kamenů např. na Radomilicku. Výrazně zajímavější jsou skulptované vltavíny se stopami po velkých bublinách a nevýraznou světlou barvou.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 342 | 320 | 325 | 348 | 330 | 333 | 285 | 225 | 271 | 251 | 238 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Počet domů | 45 | 46 | 49 | 51 | 51 | 51 | 49 | 52 | 100 | 50 | 52 | 0 | 0 | 0 | 0 |
V roce 1961 byly do počtu domů obce Březí u Týna nad Vltavou zahrnuty i domy v Podhájí.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Vysoký Hrádek – renesanční zámek
- Bývalá návesní kaple z roku 1887
- Kaple svatého Jana Nepomuckého
- Pomník padlých v první světové válce
- Mohylník
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Aleš z Březí († 1442) – římskokatolický biskup
- Josef Franěk (1898–1967) – český akademický sochař
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Březí na historické mapě (1928) -
Pomník padlých v první světové válce -
Bývalá návesní kaple z roku 1887
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ CHVOJKA, Ondřej. Z šera dávných věků. Nové archeologické výzkumy a nálezy na Vltavotýnsku. Katalog k výstavě. Týn nad Vltavou: Městské muzeum 32 s. ISBN 978-80-239-9598-5, ISBN 80-239-9598-7. OCLC 190752287 S. 4, 7, 31.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 196.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Březí, s. 181.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Březí u Týna nad Vltavou – zámek, s. 28.
- ↑ a b SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko. Krajem dvou řek. České Budějovice: Bohumír Němec – VEDUTA, 2010. 320 s. ISBN 978-80-86829-54-8. S. 16–23.
- ↑ https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1995.HLUB40.01737
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PELÍŠEK, Antonín. ... a po nás planina: Malá historie 20. století z perspektivy zaniklých obcí kolem Temelína: PENI, 2006. 123 s.
- BARTUŠKA, Jan. Vybledlé kontury. Historie Hrádku a Křtěnova, zaniklých obcí na Vltavotýnsku: Týn nad Vltavou : Vydáno vlastním nákladem, 2008
- BARTUŠKA, Jan. Odpustit ano, ne však zapomenout: kolektivizace na Vysokohrádecku a vývoj JZD do zániku mikroregionu ve světle archivních dokumentů: Týn nad Vltavou : Vydáno vlastním nákladem, 2015
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Březí u Týna nad Vltavou na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Březí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Březí u Týna nad Vltavou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
