Cerekvička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cerekvička
Cerekvička-Rosice, Cerekvička, road to Jihlava.jpg
Základní informace
Charakter sídla část obce
Počet obyvatel 87 (2011[1])
Domů 43 (2009)
Nadmořská výška 560 m
Lokalita
PSČ 588 33
Obec Cerekvička-Rosice
Okres Jihlava
Historická země Morava
Katastrální území Cerekvička (4,33 km²)
Zeměpisné souřadnice
Cerekvička
Cerekvička
Další údaje
Kód části obce 17523
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cerekvička (německy Neustift)[2] je západní část obce Cerekvička-Rosice v okrese Jihlava. V roce 2009 zde bylo evidováno 43 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 83 obyvatel.[4]

Cerekvička je také název katastrálního území o rozloze 4,33 km2.[5]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Nowavilla (1358), Newstift (1368), Parwa Newstifft (1408), Malá Cerekvička (1511), Klein Newsiefft (1678), Klein Neustifft (1718, 1720), Neustift (1751), Neustift a Cerekwe (1846), Neustift a Malá Cerekev (1872), Cerekvička (1881) až k podobám Cerekvička a Neustift bei Iglau (1924). Základem místního jména je staročeské slovo cerkev (starý kostel). Místní jméno obsahuje dvě zdrobnění. Cerekvice znamená malý kostel a cerekvička pak kostelíček a víska, která kolem něj stála. Osada se však původně jmenovala Nová Ves (Nowavilla, 1358; Newstift – nové založení, 1368).[6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358.[4] Ves vznikla během středověké kolonizace.[6] V roce 1558 vesnici koupilo město Jihlava.[7] V letech 1869–1889 byla osadou obce Vílanec.[8] V letech 1961–1988 byla místní částí Rosice.[9] K 1. lednu 1989 byla vesnice připojena k Jihlavě,[10] od které se osamostatnila 1. ledna 1992[11] a stala se součástí obce Cerekvička-Rosice.[8]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Cerekvička leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 8 km jižně od Jihlavy, 9 km severně od Stonařova a 2 km západně od Rosic. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina.[12] Průměrná nadmořská výška činí 560 metrů. Vsí protéká Rosický potok, který se západně od Cerekvičky vlévá do řeky Jihlávky. V jižní části obce teče bezejmenný potok, jenž se rovněž vlévá zprava do Jihlávky.[13]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 37 domech 182 obyvatel. 38 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 144 k německé. Žilo zde 182 římských katolíkůů.[14]

Vývoj počtu obyvatel Cerekvičky[15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 197 177 199 188 190 174 182 123 122 87 74 71 83 87

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí firmy Mlýn OIL, s.r.o., Biofeedback Institut, s.r.o., RWetc. s.r.o. a AMIDO, s.r.o.[16] Obcí prochází silnice III. třídy č. 03828 z Rosic do Čížova a místní komunikace č. 03829.[17] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Vílanec, Loučky, Stonařov.[18] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5215.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Cerekvička [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 11. 
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. a b Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné online. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  6. a b HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 142. 
  7. JAROŠ, Zdeněk. Historie a současnost podnikání na Jihlavsku. Žehušice: Městské knihy, 2001. 295 s. ISBN 80-902919-6-1. S. 52. 
  8. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 73. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 450. 
  10. Pisková, Renáta. Jihlava. S. 642–643.
  11. Pisková, Renáta. Jihlava. S. 669.
  12. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  13. Cerekvička [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  14. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 54. 
  15. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-02-28]. S. 564, 565, záznam 11-1. Dostupné online. 
  16. Arnolec [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  17. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  18. Rosice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]