Ignaz Kuffner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ignaz von Kuffner
Starosta Ottakringu
Ve funkci:
1865 – 1882
Narození22. dubna 1822
Břeclav Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. března 1882 (ve věku 59 let)
Ottakring u Vídně Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníŽidovský hřbitov v Břeclavi
DětiMoriz von Kuffner
PříbuzníJakob Kuffner (sourozenec)
Profesepodnikatel, podnikatel, průmyslník, pivovarník, starosta, filantrop a mecenáš
OceněníŘád Františka Josefa
CommonsIgnaz von Kuffner
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ignaz Kuffner (od roku 1878 Ignaz von Kuffner, 22. dubna 1822 Břeclav – 23. března 1882 Ottakring u Vídně) byl moravsko-německý podnikatel, politik a později šlechtic židovského původu z podnikatelského rodu Kuffnerů. Působil ve vídeňské čtvrti Ottakring, kde vlastnil pivovar a posléze zde vykonával úřad starosty. Spoluvlastnil také břeclavský cukrovar, posléze jeden z největších závodů svého druhu v Rakousku-Uhersku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a podnikání[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v břeclavském židovském ghettu v podnikatelské rodině. Jeho zde usazení předkové (včetně významných členů rodu Karla a Davida Kuffnerových) byli ekonomicky velmi úspěšní a patřili k uznávané vyšší vrstvě tohoto místa. Ignaz odešel v roce 1848 nebo 1850[1] se svým bratrancem Jakobem do Vídně. Zde se se usadili v Ottakringu, v té době největší dělnické čtvrti na vídeňském předměstí, a v roce 1850 zde zakoupili malý pivovar Ottakring, který o 13 let dříve založila rodina Planků a který vyráběl také likéry a lisované kvasnice.[1] Zvyšováním technické úrovně, znásobením výrobního výkonu a zavedením příkladných pracovně-sociálních předpisů z něj ve velmi krátké době udělali vzorovou a úspěšnou společnost.[2]

S bratrem Jakobem a bratrancem Hermannem Kuffnerovými společně v roce 1861 založili v Břeclavi, při břehu Dyje, cukrovar.[3] Vybudován byl na místě někdejších skladů a seníků, nedaleko centra města.[4] V následujících letech se podnik pod vedením Hermanna úspěšně rozvíjel, mj. i díky výrobě kvalitního bílého cukru, a stal se jedním z největších svého druhu v monarchii.

Starostou[editovat | editovat zdroj]

Synagoga v Ottakringu, kolem roku 1885

Ignaz Kuffner se politicky angažoval od roku 1865 v obecním výboru , v letech 1869 až 1882 byl pak zvolen starostou Ottakringu. Během rakousko-pruské války v roce 1866 nechal na vlastní náklady postavit malou nemocnici pro ošetřování těžce raněných. Překlenul finanční propady v obecní kase bezúročnými půjčkami. Během svého působení ve funkci starosty založil Kuffnerovu školskou nadaci (Kuffnersche Schulstiftung) s cílem zlepšit obecnou školní infrastrukturu. [5] Svým jměním podpořil i židovskou komunitu a daroval jí pozemek pro stavbu synagog v Ottakringu, Neulerchenfeldu a Hernalsu. [5] Nemajetní obyvatelé Ottakringu pak na jeho náklady dostávali dřevo na topení či byly pořizovány knihy pro studentské knihovny.[2][5]

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Ignaz Kuffner zemřel 23. března 1882 v Ottakringu u Vídně ve věku 59 let. Pohřben byl v majestátní rodinné hrobce na židovském hřbitově v Břeclavi. Hrobka je evidována jako kulturní památka.

Ignaz von Kuffner se svým synem Morizem, kolem roku 1878

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Poprvé se oženil se svou sestřenicí Fanny Kuffnerovou (4. března 1830 Břeclav – 21 července 1851 Vídeň), dcerou Simona a Josefiny Kuffnerových. Po její smrti uzavřel druhý sňatek s Rosalií Spitzer (kolem roku 1826 Stampfen, Pruska, tehdejší Uhry – 21. prosince 1899 Vídeň). V roce 1854 se jim narodil syn Moriz von Kuffner, který dovedl rodinnou firmu k ještě většímu rozkvětu.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Hrobka rodiny Kuffnerovy na židovském hřbitově v Břeclav

Úspěchy Ignaze Kuffnera našly veřejné uznání jeho jmenováním starostou Ottakringu (později čestným občanem) a udělením Rytířského kříže Řádu Františka Josefa císařem Františkem Josefem I. V roce 1878 byl povýšen do dědičného šlechtického stavu s přídomkem „Edler von Kuffner“. [2]

Před rokem 1870 po něm byla na tehdejším samostatném vídeňském předměstí Ottakring (od roku 1892 přičleněno k Vídni jakožto 16. okrsek) pojmenována ulice Kuffnergasse, vedoucí vedle areálu jeho pivovaru[6] (název byl později místními považován za poctu jeho synovi Morizi von Kuffnerovi) byl po jeho dceři Katharině byla v Ottakringu pojmenována v letech 1886 až 1944 ulice Katharinenruhe a. Roku 2002 bylo původní jméno ulice obnoveno.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ignaz von Kuffner na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b siehe Literatur NDB Gustav Otruba: Kuffner, Ignaz von
  2. ↑ a b c siehe Literatur Katja Fischer: Jüdische Kunstsammlungen in Wien vor 1938 am Beispiel der Familie Kuffner
  3. ↑ SEDLÁČKOVÁ, Dagmar. Cukrovarník Hermann Kuffner byl prvním židovským starostou Břeclavi. Břeclavský deník. 2020-08-22. Dostupné online [cit. 2023-06-27]. 
  4. ↑ Městské muzeum a galerie Břeclav - Muzeum, Synagoga, Zámeček Pohansko, Lichtenštejnský dům. www.muzeumbv.cz [online]. [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c siehe Literatur Peter Habison: Moriz von Kuffner und seine Sternwarte
  6. ↑ Lehmanns Wiener Adressbuch, Ausgabe 1870, S. 12 des Abschnitts (= digitale S. 28)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FISCHER, Katja. Jüdische Kunstsammlungen in Wien vor 1938 am Beispiel der Familie Kuffner. Diplomarbeit Universität Wien, Wien 2008 (Dostupné online)
  • HABISON, Peter. Moriz von Kuffner und seine Sternwarte Kapitel des Buches von Gudrun Wolfschmidt: Astronomisches Mäzenatentum, s. 131–153 Dostupné online
  • Christian M. Springer, Alfred Paleczny, Wolfgang Ladenbauer: Wiener Bier-Geschichte, Wien 2016, ISBN 978-3-205-20437-4, s. 115–130

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ignaz_Kuffner&oldid=23187385“