Ondřej Zelinka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ondřej Zelinka
Ondřej Zelinka
Ondřej Zelinka

člen městské rady ve Vídni
Ve funkci:
1848 – ???

Ve funkci:
1861 – 1868
Předchůdce Johann Kaspar Freiherr von Seiller
Nástupce Cajetan Felder

Narození 23. února 1802
Vyškov
Úmrtí 1868 (ve věku 66 let)
Vídeň
Vzdělání vídeňská univerzita
Zaměstnání politik
Profese právník

JUDr. Ondřej Zelinka, v německojazyčných pramenech Andreas Zelinka (23. února 1802, Vyškov[1]21. listopadu 1868, Vídeň) byl doktor práv a politik, který roku 1861 nastoupil úřad starosty města Vídeň. V této funkci setrval 7 let do své smrti roku 1868.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vyškově otci Vrchnímu Ondřeji Zelinkovi jako třetí nejmladší syn ze sedmi dětí. Když mu bylo 8 let umřel mu otec a on finančně zajištěný odešel do Brna k příbuzným. V Brně studoval gymnázium a zde dokončil i studia filosofická. Roku 1821 odešel na vídeňskou univerzitu kde absolvoval 4 roky studia práv. Roku 1829 vstoupil do advokátní praxe už jako doktor práv. Zde se jako koncipient seznámil s tehdejším prezidentem nejvyššího soudního dvora hrabětem Ludvíkem Taaffem. Na upozornění hraběte se stává justiciářem několika panství u Vídně. Při choleře ve Vídni roku 1831 se stal zdravotním komisařem. Rok na to je jmenován advokátem a zakrátko notářem. Roku 1843 se stal ředitelem Severní dráhy. V roce 1848 vstoupil do politiky jako člen městské rady. Nato se roku 1851 stal místostarostou a poté starostou města Vídeň. Ač nebyl ze začátku moc oblíbený, získal uznání vysoké byrokracie. Roku 1864 vážně onemocněl. Zemřel 21. listopadu 1868.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

  • celý svůj starostovský plat 12 500 zlatých věnoval úplně dobročinným účelům

Pomník[editovat | editovat zdroj]

  • Vděčná Vídeň mu v roce 1877 postavila pomník v městském parku, který vytvořil Fr. Pönninger

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. 50. let Městské spořitelny ve Vyškově 1882 - 1932

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]