Emil Axman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Emil Axman
Emil Axman (1887 - 1949).jpg
Narození 3. června 1887
Rataje, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 25. ledna 1949 (ve věku 61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Kroměříž
Alma mater Univerzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Axman (3. června 1887 Rataje[1]25. ledna 1949 Praha) byl český hudební skladatel, publicista a folklorista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině kantora a varhaníka Viléma Axmana v Ratajích u Kroměříže. (18501939). Po studiích na gymnáziu v Kroměříži (v době studia zpíval v Moravanu a ve sboru v kostele sv. Mořice a jeho učitelem zpěvu byl Ferdinand Vach) odešel v roce 1906 do Prahy, kde studoval estetiku, hudební vědy a historii na Karlově univerzitě. Souběžně navštěvoval hodiny skladby u Vítězslava Nováka, teorie u Karla Steckera a kontrapunktu u Otakara Ostrčila.

Axman se věnoval i sběru slováckých písní na Kroměřížsku. Vliv moravského folkloru prostoupil do většiny jeho skladeb. Pro své hluboké znalosti a orientaci v historii se stal pracovníkem knihovny Národního muzea v Praze a později i na krátký čas po osvobození v roce 1945 ředitelem Národního muzea. Byl přispěvatelem do odborného tisku, ale často publikoval i v Lidových novinách. Od 29. května 1928 se stal řádným členem České akademie věd a umění.[2] Zemřel v roce 1949 v Praze a je pohřben na hřbitově v Kroměříži.[3] V Kroměříži je po něm pojmenovaná i ulice.[4]

Pamětní deska na rodném domě v Ratajích

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Je autorem mnoha desítek vokálních i instrumentálních skladeb, které se staly pevnou součástí odkazu tradičního proudu v české hudbě první poloviny 20. století.

Je autorem práce s názvem Morava v české hudbě XIX. století. Praha 1920., ve které se zabývá teorií lidových písní a jejich sběrateli.

V přízemí chropyňského zámku zřídilo Muzeum Kroměřížska nevelký památník připomínající Axmana, který v roce 1946 zkomponoval Znělku městečka Chropyně pro dechové nástroje.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 29. 
  3. Evidence hrobových míst správy kroměřížského hřbitova
  4. MARKÉTA MERCOVÁ. Kroměřížské ulice – Vývoj pojmenování. Kroměříž: SOkA Kroměříž, Muzeum Kroměřížska, 1999. 88 s. ISBN 80-85945-19-3. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emil Axman
  • BROUČEK, Stanislav; JEŘÁBEK, Richard. Lidová kultura : národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 3. svazek, (Biografická část). Praha : Mladá fronta, 2007. ISBN 978-80-204-1713-8. s. 1166.
  • ČERNUŠÁK, G. Československý hudební slovník osob a institucí I-II. Praha 1963. s. 36-38.
  • Emil Axman v životě a díle. Katalog výstavy. Kroměříž 1949.
  • FRIC, O. Hudba na Kroměřížsku a Zdounecku Kroměříž 1941.
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 23. 
  • PALA, F. Emil Axman. Život a dílo. Praha 1966.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 34. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 150–151. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]