Anton Hübner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Anton Hübner

Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Poslanec Frankfurtského parlamentu
Ve funkci:
1848 – 1848

Narození 29. května nebo 25. září 1793
Znojmo nebo Starý Šaldorf
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 12. února 1869
Starý Šaldorf
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Anton Hübner (29. května[1] nebo 25. září 1793[2] Znojmo nebo Starý Šaldorf[2][p 1]12. února 1869[1][2] Starý Šaldorf[2]) byl moravský a rakouský úředník, regionální historik a politik německé národnosti, během revolučního roku 1848 poslanec rakouského Říšského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Jeho otcem byl mlynář V. Hübner ze Starého Šaldorfu. Anton vystudoval znojemské gymnázium.[1] V letech 1809–1816 studoval filozofii v Brně a práva v Olomouci a Vídni.[2] Působil jako úředník. Od roku 1816 do roku 1828 byl úředník u krajského úřadu ve Znojmě, pak v letech 1828–1829 krajským tajemníkem v Uherském Hradišti. V období let 1829–1833 vykonával funkci koncipisty na moravsko-slezském zemském guberniu v Brně. Následně v letech 1833–1839 působil jako krajský komisař, zpočátku na krajském úřadu v Přerově, od roku 1836 v Brně. V letech 1839–1841 pracoval jako koncipista u česko-rakouské dvorní kanceláře ve Vídni a v letech 1841–1849 guberniálním sekretářem zemského gubernia v Brně, pak od roku 1850 okresním hejtmanem v Jihlavě.[1]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do politického dění. Byl zvolen i do celoněmeckého Frankfurtského parlamentu za obvod Znojmo. Zde zasedal od května do července 1848. Patřil k sněmovní frakci Württemberger Hof.[2] Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Znojmo. Uvádí se jako guberniální tajemník.[3] Patřil ke sněmovní pravici.[4] Uvádí se etnicky jako rozhodný Němec, až do sněmu říšského poslanec ve Frankfurtě.[5]

Byl činný též jako regionální historik. Vyšly mu studie Gesichte der St. Wenzelskapelle auf der Wiese unter Znaim (1840), Znaims gesichtliche Denkwürdigkeiten (1843–1854). V rukopisné podobě po něm zůstala práce Denkwürdigkeiten der Königl. Stad Znaim, kterou roku 1869 uspořádali V. Hübner s M. Netoliczka.[1]

Pohřben byl na hřbitově v Louce.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V květnu ani v září 1793 dítě jménem Anton Hübner v matrice narozených Znojmo-Louka 14902 (Starý Šaldorf) nedohledáno.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f HÜBNER,Antonín - historik [online]. knihovnazn.cz [cit. 2014-09-14]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e f Anton Hübner [online]. Parlamentarierportal [cit. 2016-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-30. (německy) 
  3. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  4. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. (česky) 
  5. OBRTEL, František. Moravští sedláci v druhé polovici 19. století. [s.l.]: Nákladem vlastním, 1919. 304 s. Dostupné online. S. 82. (česky)