Panonská marka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mapa střední Evropy v 9. století s vyznačením území Panonské marky

Panonská marka (známá též jako Avarská marka) byla hraničním územím (= marka) Franské říše, jež zřídil r. 795 Karel Veliký na jihovýchodní hranici svého impéria ke kontrole poplatných Avarů a po roce 820 Slovanů, kteří se do Uherské nížiny šířili.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Marka se rozkládala podél toku Dunaje od kraje Traungau a slovanského knížectví Karantánie v povodí Drávy až po dnešní město Szombathely a řeku Rábu, včetně Vídeňské pánve. Do poloviny 9. století se rozšířila až do dnešní Slavonie a západní Vojvodiny. V té době vzniklo v Panonii slovanské tzv. Blatenské knížectví, závislé na Východofranské říši. To už byla úkolem marky ochrana proti Velké Moravě. Když ta zanikla pod náporem Maďarů, skončila i Panonská marka. Její jižní části na sklonku 9. století ovládlo Chorvatsko a západní část byla po půlstoletí turbulencí a porážce Maďarů na řece Lechu r. 955 připojena k Bavorsku jako Východní marka bavorská[1]; jejím prvním známým správcem byl do r. 976 řezenský purkrabí Burchard.[2] K r. 996 je v privilegiu císaře Oty III.[3] poprvé označena jako Marchia austriaca).[4]

Jméno území dlouho nebylo ustálené: v některých dokumentech je Panonská marka označována jako terminum regni Baioariorum in Oriente - „východní konec Bavorského království (sic!),“ případně "marka mezi Uhry a Bavorskem" (Dětmar Merseburský na poč. 11. stol.).[2]

Markrabí[editovat | editovat zdroj]

Seznam není kompletní

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku March of Pannonia na anglické Wikipedii.

  1. HONZÁK, František; PEČENKA, Marek; VLČKOVÁ, Jitka. Evropa v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Libri, 1995. 592 s. ISBN 80-85983-00-1. S. 353-4. 
  2. a b VEBER, Václav; WIHODA, Martin et al. Dějiny Rakouska. 1. vyd. Praha: Nakladatelství LN, 2002. 734 s. ISBN 80-7106-491-2. S. 69. 
  3. Dějiny Rakouska. [s.l.]: [s.n.] S. 71. 
  4. Evropa v proměnách staletí. [s.l.]: [s.n.] S. 391.