V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Miloslav Baláš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
JUDr. Miloslav Baláš
Narození 22. října 1907
Křivé
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 31. října 1983 (ve věku 76 let)
Nový Jičín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání překladatel a spisovatel
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
otec Emanuel Baláš (1880–1965)
matka Amálie Balášová, roz. Sváková (1874–1948)
bratr Augustin Baláš (1904–1995)
sestra Marta Balášová (1905–1967)
bratr František Baláš (1909–1985)
bratr Karel Baláš (1911–2003)
bratr PhDr. Emanuel Baláš (1914–1966)
manželka Hedvika Balášová, roz. Jušková (1908–1991)
syn Vladimír Baláš (1945–1967)
dcera Ing. Milada Pometlová, roz. Balášová (* 1947)
zeť Ing. Miroslav Pometlo (1944–1988)
vnučka Ing. Petra Svobodová, roz. Pometlová (* 1971)
vnuk Mgr. Jiří Pometlo (* 1974)
vnučka Ing. Marta Major, roz. Pometlová (* 1981)

Miloslav Baláš (22. října 1907 Křivé[1], dnes součást Valašského Meziříčí31. října 1983 Nový Jičín) byl český spisovatel, historik a překladatel z arabštiny, perštiny, turečtiny, bulharštiny a francouzštiny. Miloslav Baláš byl rovněž vlastivědný pracovník zaměřený na region Valašska a Novojičínska. Spolupracoval s krajovými muzei a přispíval do regionálních časopisů a novin.

Život a studia[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako třetí ze šesti sourozenců Emanueli a Amálii Balášovým. Navštěvoval obecnou školu ve svém rodišti. Poté vystudoval gymnázium ve Valašském Meziříčí a později v Holešově, kde maturoval (1930). Studoval orientalistiku (1930–34) u profesora Jana Rypky (1886–1968) na Univerzitě Karlově v Praze, studoval současně práva, doktorát získal v roce 1946.

Ve třicátých letech 20. století opakovaně navštívil Balkán a Turecko, od padesátých let cestoval po různých evropských zemích a po Egyptě. Po základní vojenské službě (1936–38) pracoval jako úředník okresního úřadu, potom jako archivář a muzejní pracovník (1942–45) ve Valašském Meziříčí, kde byl rovněž činný v bibliofilském Kroužku knihomilů. Oženil se (1943) s Hedvikou Juškovou (1908–1991). Z existenčních důvodů se stal právníkem v Novém Jičíně, kde až do odchodu do důchodu působil na okresním národním výboře (1946–68).

Literární a překladatelská činnost[editovat | editovat zdroj]

Začal publikovat časopisecky v polovině dvacátých let. Jeho prvotina, tradiční román z Valašska Mezi sousedy (1927), vycházela na pokračování v Ostravském deníku. Je znám především díky valašským vyprávěnkám Kouzelný kvítek (1979) a Čarovné housle (vydané posmrtně 1987), které ilustroval Václav Houf (1949-).

Od počátku je pro Balášovu tvorbu charakteristické tíhnutí k básnicky organizovanému textu. O sevřený a stylisticky vytříbený výraz usiloval už v experimentálním cyklu básnických próz Stínohry ze tmy (1936). Historické povídky o lásce a zradě Hlas a mlčení (1944) začínají milostnou idylou tovaryše zlatnického cechu, pokračují črtou z rudolfínské doby a končí povídkou z klášterního a vojenského života ve Valdštejnově době. Znalost orientálního písemnictví se odrazila v romanetu Vějíř nocí (1946), v němž sedmnáct nocí vypravuje o krutosti, vášni a zoufalství královny Bíbí Džán Begüm.

Zlatý věk (1969) je úsměvně filozofující antický příběh. Námětem novely Osamělý vůz na východní trase (vydané posmrtně 1984) je skutečná příhoda o záchraně židovského lékaře, kterého vysoký důstojník SS převážel Pobeskydím z koncentračního tábora do Prahy.

Baláš zaznamenal na sto protektorátních anekdot Válečná ironie Čechů (1945). Jeho cesty mu poskytly inspiraci ke knihám Turecko včera a dnes (1940) a Cestovní knížka (1960). Vlastivědné práce připomeňme knihami Topografie Nového Jičína v 16. a 17. století (1959), Od Beskyd do Poodří (1965–66), Kulturní místopis Novojičínska (1967) a Z minulosti tiskařské výroby ve Valašském Meziříčí (1972). Jako soukromý tisk Baláš vydal folkloristický záznam Vánoční pastýřská hra z Křivého u Valašského Meziříčí (1944). Knihu vyzdobil a graficky upravil architekt Alois Balán (1891–1960). Regionální zaměření má také část Balášových beletristických prací, například reportáže z Novojičínska Vodě neunikneš (1967). Zaujetí pro básnický výraz rozhodovalo i o výběru jeho překladů, z nichž kromě časopiseckých vyšla knižně (1943) makáma (arabská rýmovaná próza) Beseda mosúlská, kterou napsal Badí’ az-Zamán al-Hamadhání (969–1007). Na překladu (1948) vizuálních básní Kaligramy (Calligrammes, 1918), jejichž autorem je Guillaume Apollinaire (1880–1918), se podílel i Balášův bratr Karel.

V Balášově pozůstalosti je ještě celá řada prozaických rukopisů, které tento skromný a dlouhou dobu přehlížený spisovatel, vytvořil.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Beletrie[editovat | editovat zdroj]

  • Mezi sousedy, úsměvná próza, Ostrava 1927
  • Stínohry ze tmy, povídky, Praha 1936
  • Hlas a mlčení, prózy, Valašské Meziříčí 1944
  • Vánoční pastýřská hra, valašská lidová hra, Moravská Ostrava 1944
  • Válečná ironie Čechů, lidová satira, Valašské Meziříčí, 1. vydání 1945, 2. vydání 1946
  • Vějíř noci, próza, Valašské Meziříčí 1946
  • Vodě neunikneš, reportáž, Nový Jičín 1967
  • Město na křižovatce, eseje, Nový Jičín 1968
  • Zlatý věk, próza, Nový Jičín 1969
  • Kouzelný kvítek, pohádky, Brno 1979
  • Osamělý vůz na východní trase, novela, Praha 1984
  • Čarovné housle, pohádky, Brno 1987

Odborné studie[editovat | editovat zdroj]

  • Turecko včera a dnes, kulturně historická studie, Praha 1940
  • Topografie Nového Jičína v 16. a 17. stol., historický místopis, Nový Jičín 1959–1961
  • Cestovní knížka, turistický průvodce, Nový Jičín 1960
  • Turistická mapa okresu Nový Jičín, Nový Jičín 1965
  • Od Beskyd do Poodří, vlastivědný průvodce, I. díl – III. díl, Nový Jičín 1965–1966
  • Kulturní místopis Novojičínska, Nový Jičín 1967
  • Z minulosti tiskařské výroby ve Valašském Meziříčí, Valašské Meziříčí, 1972
  • Dějiny JZD Bartošovice, Bartošovice 1973
  • Beskydy, turistický průvodce ČSSR, všeobecná část a uměleckohistorické památky, Praha 1982

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Bedí az Zamán: Beseda mosúlská, překlad z arabštiny, Valašské Meziříčí 1943
  • Guillaume Apollinaire: Kaligramy, překlad společně s bratrem Karlem Balášem, Valašské Meziříčí 1948

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Valašské Meziříčí

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kunc, J.: Miloslav Baláš. In: Slovník soudobých českých spisovatelů, 1. díl A-M, Praha 1945
  • Slavík, B.: Písemnictví na moravském Valašsku, Olomouc 1947, s. 308, 400–401
  • Otto, K.: Vlastivědný sborník Novojicka, Nový Jičín 1957, sv. 75
  • Sivek, A.: Literární život Nového Jičína. In: Čtení o Novém Jičíně, Nový Jičín, 1963, s.95–96
  • Demel, J.: Co dalo valašskomeziříčské gymnázium krásné literatuře. In: Almanach ke 100. výročí gymnázia ve Valašském Meziříčí, Valašské Meziříčí 1971, s. 39
  • Sirovátka, O.: Miloslav Baláš. In: Lexikon české literatury 1. díl A-G, Praha 1985, s. 119–120.
  • Demel, J.: Miloslav Baláš (chybně Miroslav). In: Vlastivědné listy, 2, Opava, 1985, s. 29
  • Urbanec, J.: O literární pozůstalosti Miloslava Baláše. In: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv. 39, s. 74–75
  • Doupalová, E.: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí, UP Olomouc, FF a PF, Olomouc 1987
  • Urbanec, J.: Literární dílo Miloslava Baláše. In: Časopis Slezského muzea – vědy historické, Opava, 36-1987, s. 161–170
  • Převorová, D.: Miloslav Baláš – pohádkář a vlastivědný pracovník Novojičínska, diplomová práce, UP Olomouc, PF, Olomouc 1988
  • Pometlová, P.: Osobnost a literární tvorba Miloslava Baláše, středoškolská odborná činnost, Gymnázium v Novém Jičíně, Nový Jičín 1989
  • Urbanec, J.: Miloslav Baláš. In: Biografický slovník Slezska a severní Moravy, sešit 2, Opava-Ostrava 1994, s. 13–14
  • Demel, J.: Miloslav Baláš. In: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska 2000, Valašské Meziříčí, 2000, s. 8
  • Šuleř, O.: Paměť domova, Opava 1994
  • Málková, I.-Urbanová,S.: Literární slovník severní Moravy a Slezska (1975–2000), Olomouc 2001
  • Šuleř, O.: Laskavé podobizny, Ostrava 2005
  • Jeřábek, R.: Baláš M. In:Biografický slovník českých zemí, sv. 2., B-Bař, Praha, 2005, s. 4

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]