Eichendorffové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Erb rodiny 'von Eichendorff'

Eichendorffové někdy též Eichendorfové (něm. von Eichendorff) jsou původně bavorský rytířský rod usazený od poloviny 17. století ve Slezsku a na Moravě. Z rodu pocházel významný německý romantický básník Joseph von Eichendorff.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Eichendorffové se poprvé připomínají už v 11. století jako manové pasovských biskupů. Od poloviny 14. století se objevují v Braniborsku jako držitelé církevních lén a menších statků. V době třicetileté války se příslušníci rodu objevují na Krnovsku. Zakladatelem slezské větvě rodu byl evangelík Jindřich z Eichendorffu, jehož tři synové sloužili v císařské armádě, stali se katolíky a usadili se na Krnovsku.[1]

Johann Friedrich sv. p. Eichendorf začal s dolováním černého uhlí na počátku 19. století na šilheřovickém panství, které koupil v roce 1787 od Karla sv. p. Laryše. První propůjčky mu byly uděleny roku 1803 na uhelné sloje v Landeku, a to na otvírku dolu ve sloji Natela a nedlouho na to, v roce 1805, na sloje Filipína, Jan a Klementina na katastru Koblova. Doly nesly název Šilheřovické doly. Po smrti sv. p. Eichendorfa a podle jeho závěti z roku 1815 prošlo vlastnictví dolů a panství komplikovaným vývojem a postupně jej získalo několik majitelů. Od majitelského konsorcia z kruhu rodin hrabat Hoverdenů a hrabat Matuschků koupil panství s doly v roce 1835 Hubert sv. p. Stücker z Wayersdorfu.[2]

Erb[editovat | editovat zdroj]

V červeném poli kosmo ležící uříznutá část zlaté dubové větve, z níž nahoru i dolů vyrůstají zlaté žaludy a listy. Klenot stejný jako znamení ve štítu, přikryvadla červeno–zlatá. Jedná se o tzv. mluvící znamení, die Eiche znamená německy dub.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b STIBOR, Jiří. z Eichendorfu. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 5. Opava ¡ Ostrava: Optys ¡ Ostravská univerzita, 1996. ISBN 80-8581942-45-7. S. 26.
  2. MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: NPÚ, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 58,70. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MAŠEK, Petr. Modrá krev : minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upr. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. 330 s. ISBN 80-2041049-8. S. 75. 
  • STIBOR, Jiří. z Eichendorfu. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 5. Opava ; Ostrava: Optys ; Ostravská univerzita, 1996. ISBN 80-8581942-45-7. S. 26-30.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]