Oktavian Regner von Bleyleben

Oktavian svobodný pán Regner von Bleyleben
Místodržitel v Dolním Rakousku
Ve funkci: 1915 – 1918
Panovník	František Josef I., Karel I.
Předchůdce	Richard von Bienerth-Schmerling
Nástupce	zánik Rakousko-uherské monarchie
15. místodržitel na Moravě
Ve funkci: 1911 – 1915
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Karl Heinold
Nástupce	Karl Heinold
Zemský prezident v Bukovině
Ve funkci: 1904 – 1911
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	princ Konrad Hohenlohe
Nástupce	hrabě Rudolf z Meranu
Narození	23. listopadu 1866 Brno Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	12. srpna 1945 (ve věku 78 let) Dietach Rakousko Rakousko
Alma mater	Vídeňská univerzita
Profese	právník
Ocenění	Řád svatého Michala
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oktavian svobodný pán Regner von Bleyleben (Oktavian Alfred Wenzel Bohuslaw Freiherr Regner von Bleyleben) (23. listopadu 1866, Brno – 12. srpna 1945, Dietach, Rakousko) byl rakousko-uherský státní úředník. Od mládí působil ve státní správě, nakonec se stal místodržitelem na Moravě (1911–1915) a následně v Dolním Rakousku (1915–1918). V roce 1911 byl povýšen do stavu svobodných pánů, po zániku monarchie v roce 1918 žil v soukromí.

Životopis

Erb Oktaviana Regnera po povýšení na barona

Pocházel ze starobylého rodu původem z Nizozemí, který v roce 1610 získal rytířský stav a inkolát v Čechách. Narodil se v Brně jako nejmladší z devíti dětí Alfreda Regnera von Bleyleben (1827–1909), profesora C.k. vysoké školy technické v Brně. Oktavian absolvoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a poté dlouhodobě působil jako úředník na moravském místodržitelství v Brně (1888–1897). Zastával různé funkce u zemské školní rady nebo v prezidiální kanceláři místodržitelství, v roce 1890 krátce pracoval na okresním hejtmanství ve Znojmě. V letech 1897–1904 působil na ministerstvu vnitra ve Vídni, kde byl od roku 1900 šéfem prezidiální kanceláře a v roce 1903 získal hodnost ministerského rady.

V letech 1904–1911 zastával funkci zemského prezidenta v Bukovině se sídlem v Černovicích, kde se spolu s manželkou věnoval mimo jiné charitě, v roce 1908 byl jmenován c.k. tajným radou. Po odchodu Karla Heinolda do funkce ministra vnitra se vrátil do Brna a v letech 1911–1915 byl moravským zemským místodržitelem. Nakonec byl v letech 1915–1918 místodržitelem v Dolním Rakousku se sídlem ve Vídni. Po zániku monarchie v roce 1918 odešel do výslužby.

Za zásluhy byl v roce 1911 povýšen do stavu svobodných pánů, byl nositelem Řádu železné koruny a Řádu Františka Josefa, několik vyznamenání obdržel také od zahraničních panovníků (belgický Leopoldův řád, ruský Řád sv. Stanislava, rumunský Korunní řád, pruský Korunní řád, saský Řád Albrechtův nebo perský Řád slunce a lva). Během svého působení v Bukovině získal čestné občanství v deseti městech.

V roce 1892 se v Praze oženil s Gabrielou Wolfovou von Wachtentreu (1869–1952), dcerou c.k. generálmajora Josefa Wolfa von Wachtentreu. Měli spolu čtyři děti, synové Maxmilian a Alfred žili po roce 1945 v Rakousku, dcera Anna Marie (1894–1979) se provdala za Franze Kleina z významné podnikatelské rodiny Kleinů.

Oktavianův starší bratr Rudolf (1860–1938) byl prezidentem vrchního zemského soudu v Brně, další bratr Karl (1862–1916) působil ve státní správě a byl dlouholetým okresním hejtmanem v Přerově (1903–1916).

Odkazy

Literatura

• MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. díl; Praha, 2010; s. 141–142 ISBN 978-80-257-0294-9
• VYSKOČIL, Aleš: Slovník představitelů politické správy na Moravě v letech 1850–1918; Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha, 2011; s. 238–240; ISBN 978-80-7286-183-5

Externí odkazy

• Oktavian Regner von Bleyleben na Encyklopedii města Brna
• Oktavian Regner von Bleyleben
• Oktavian Regner von Bleyleben in: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950
• Oktavian Regner von Bleyleben na webu Muzea Nového Jičína

Autoritní data	NKC: mzk2006348617 GND: 1027526527 ISNI: 0000 0003 8395 2201 VIAF: 272581339

Portály: Lidé | Morava | Rakousko