Přeskočit na obsah

Ježkův vlečkový most

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ježkův most
Ježkův most na břehu Svitavy v roce 2012
Ježkův most na břehu Svitavy v roce 2012
Základní údaje
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
OkresBlansko
MěstoBlansko
ŘekaSvitava
Souřadnice
Parametry
Typželezniční
Mapa
Map
Další data
Kód památky103857 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ježkův vlečkový most je bývalý železniční most, kulturní památka v Blansku. Jedná se o pozůstatek po vlečce, která vedla do Ježkovy továrny hospodářských strojů. Dnes se nachází na levém břehu řeky Svitavy, kterou kdysi překonávala.

Původní jednokolejný příhradový most zhotovily Kleinovy železárny v Sobotíně před rokem 1862. Překonával řeku Berounku v Dolních Mokropsech, na trati Praha-Beroun, zprovozněné v roce 1862. V roce 1872 podemlela voda jeden z jeho mostních pilířů. Bylo demontováno jak zřícené pole mostu, tak i ostatní pole mostu.[1] Jednalo se o totiž most Schifkornovy soustavy, vyrobený ze svářkové oceli.[2] Po zřícení mostu v roce 1870 v Černovicích (Ukrajina), který byl stejného systému, byly Schifkornovy nosníky nahrazovány.

Rozvoj výroby v tehdejší firmě K. & R. Ježek Blansko (později Adast Blansko) zavdal kolem roku 1911 k výstavbě tovární vlečky, která Ježkovu továrnu spojovala s železniční tratí. Pro potřeby překonání říčního koryta Svitavy bylo potřeba, aby na vlečce vznikl most. Pro tento účel využil investor rušený most v Mokropsech a odkoupil jej. Do Blanska byl most dopraven v roce 1912.[3]

V době kdy byla stavěna na nádraží průjezdní kolej pro rychlíky, si Ježkova továrna dojednala prodloužení koleje na úroveň továrny. Zde byla postavena točna s přístupem na most. Z točny byly vagony do továrny dopraveny pomocí lana a navijáku.[4] Toto řešení bylo z pohledu denního provozu na vlečce dostačující.[zdroj?]

Na konci druhé světové války byl most Němci podminován a bylo v plánu jej vyhodit do povětří. Dne 9. května 1945 jej zachránil zaměstnanec Ježkovy továrny zámečník Karel Musil, který nepozorovaně most odminoval.[4] Most v poválečném období nadále sloužil továrně K. & R. Ježek, která byla v roce 1946 znárodněna. V roce 1963 se stala továrna pobočným závodem Adamovských strojíren. K 1. lednu 1993 se blanenský závod vyčlenil ze strojíren jako samostatná akciová společnost. Od tohoto roku již vlečka a most nebyly využívány.[4] V roce 1996 byla snesena kompletně vlečka a na místě zbyl jen most, který již sloužil pro pěší jen jako zkratka přes řeku.[zdroj?]

Na začátku roku 2009 bylo rozhodnuto o úpravách koryta řeky z důvodu protipovodňové ochrany.[4] Most měl být při té příležitosti snesen.[5] Z důvodu, že o most žádný z předešlých majitelů neprojevil zájem, stal se tzv. věcí opuštěnou. Správy mostu se tedy ujalo Blansko, které jej následně za symbolickou 1 Kč prodalo spolku Kolejová, která se o most stará.[4] Most byl tedy v říjnu 2009 snesen na nábřeží řeky Svitavy, kde byl umístěn.[zdroj?]

Dne 24. února 2010 byl most vyhlášen kulturní památkou.[6]

  1. OPATŘILOVÁ, Karolína. Ježkův kolos je díl nejstaršího českého mostu. Blanenský deník. 2011-08-05. Dostupné online [cit. 2024-07-12]. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-09-11]. Identifikátor záznamu 222460979 : Ježkův most - příhradová konstrukce. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. ŠIMKUJ, Jiří. Století Ježkova mostu. Blanensko.cz [online]. [cit. 2019-01-14]. Dostupné online. 
  4. a b c d e JRtrain. Železniční nadšenci zachránili historický železniční most. ŽelPage [online]. 2010-03-15 [cit. 2019-01-14]. Dostupné online. 
  5. * ČTK. Blansko přijde o Ježkův železniční most. Novinky.cz [online]. 2009-01-11 [cit. 2019-01-14]. Dostupné online. 
  6. OPATŘILOVÁ, Karolína. Starý most chtěli sešrotovat. Teď je památkou. Blanenský deník [online]. 2010-03-14 [cit. 2019-01-14]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]