Svářková ocel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
slitiny železa a uhlíku
Svářková ocel
fáze slitiny železo–uhlík
mikrostruktury
podle způsobu výroby
nelegované až středně legované
vysocelegované

Svářková ocel byla výsledkem dnes již opuštěného způsobu výroby oceli. Vyráběla se zkujňováním surového železa v plamenné pudlovací peci. Surové železo a šrot se při míchání (pudlování) a za přístupu vzduchu zpracovával v těstovitou hmotu při 1300 °C (tj. nebyla dosažena teplota tavení[1]),[2] ze které se následně bucharem vykovaly tyče a zároveň se tak odstraňovala struska. Tyče se následně rozválcovaly na tlusté plechy, které se ve svazích na válcích kovářsky nebo tavením svařovaly. Pak se z nich vyválcovala tvarová ocel (profily). Postup byl vynalezen Angličanem Henrim Cortem v letech 1783–1784.[1][3][4]

Velký obsah zaválcované strusky způsoboval vrstevnatost materiálu. Pro malý obsah uhlíku dosahuje ocel meze pevnosti v tahu 330 až 400 MPa, tažnost se pohybuje od 12 do 25 %. Vlastnosti oceli jsou značně rozdílné ve směru válcování (vyšší) a kolmo ke směru válcování. Svářková ocel se používala v českých zemích do konce 19. století.[3]

Svářková ocel vyráběná pudlováním měla široký rozsah využití. Byla vyráběna tyčová a profilová ocel, plechy a dráty ale i nástroje. Bylo z ní postaveno nespočetně mostů, mezi jinými např. řetězový most Menai v roce 1826, most Britannia v roce 1850, původní Dombrücke v Kolíně nad Rýnem, viadukt Garabit nebo Ponte Maria Pia a Ponte Dom Luís I v Portu. Také ve své době nejvyšší budova světa, Eiffelova věž, byla postavena z dílů vyrobených ze svářkové oceli.

V Čechách byl touto metodou výroby zkonstruován např. původní Vyšehradský železniční most v Praze (1871), nahrazený teprve v letech 1900-1901 novým, vyrobeným již z plávkové oceli.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Dějiny a filosofie techniky – Metalurgie železa [online]. VUT, [cit. 2012-01-28]. Dostupné online.  
  2. VLADIMÍR, Lapčík. Výrobní a environmentální technologie [online]. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2008, rev. 2009-03-09, [cit. 2012-01-29]. S. 12. Dostupné online.  
  3. a b Faltus, str. 35
  4. AngliaCampus : Henry Cort's First Paten [online]. jeron.je, 20. 2001-04-20, [cit. 2012-01-28]. Dostupné online.  
  5. FRANTIŠEK, Wald. Ocelové konstrukce [online]. ČVUT v Praze, 2009-03-04, [cit. 2012-01-29]. S. 15. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FALTUS, František. Prvky ocelových konstrukcí. III. vyd. Praha : Nakladatelství ČSAV, 1962. 696 s. [reference viz Faltus]. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]