Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany
| Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Děkanát | Brno |
| Diecéze | brněnská |
| Provincie | moravská |
| Farář | P. Mgr. Luboš Pavlů, CRV |
| Území farnosti | |
| Brno-Tuřany, Brno-Chrlice | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Hanácká 11, 620 00 Brno |
| Webové stránky | www |
| info@farnostturany.cz | |
| Datová schránka | 6hen8jk |
| IČO | 64329127 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k 08/2018 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany je územní společenství římských katolíků v Brně, s farním kostelem Zvěstování Panny Marie v místě prastarého mariánského poutního místa. Farnost je spravována řádem augustiniánů-kanovníků (CRV).
Území farnosti[editovat | editovat zdroj]
Do farnosti náleží území těchto někdejších obcí na území města Brna:[1]
- Brněnské Ivanovice s kaplí Panny Marie (1725–1739),
- Dvorska s kaplí svatých svatého Valentina a svatého Václava,
- Holásky s kapličkou,
- Brno-Chrlice s kaplí Panny Marie (1908),
- Brno-Tuřany s farním kostelem Zvěstování Panny Marie a kaplemi Zjevení Panny Marie v trní (1901), padlých (17. století), hřbitovní Zmrtvýchvstání Páně (1868) a sousoším Piety.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podle tradice sahají dějiny tuřanského poutního místa až do doby svatých Cyrila a Metoděje. Ti měli na Moravu přinést též sošku Marie, později kolem roku 1050 znovunalezenou chrlickým rolníkem Horákem v trní. Ještě ve středověku se místo nálezu sošky stalo poutním místem, tuřanská fara je doložena ve 13. století. V průběhu času, zejména v 17. století se dále zvyšovala úcta věřících k tuřanskému poutnímu místu, mimo jiné také aktivitou olomouckého kardinála Františka z Districhštejna a tuřanského faráře Jiřího Pekaře-Pistoria, jehož zásluhou se o Tuřanech dochovalo velké množství informací.[2]
Vzrůstající počet poutníků si časem vyžádal rozsáhlé úpravy kostela, zejména jeho rozšíření. Takto rozšířený kostel načas v době svého vpádu na Moravu znesvětili Švédové, když z kostela učinili konírnu. Tuřanská soška Panny Marie byla včas ukryta, nejprve v Brně a poté ve Vídni. Její slavný návrat do Tuřan roku 1649 měl podobu velkého procesí. V té době si Tuřany oblíbil Bohuslav Balbín, autor knihy Diva Turzanensis vydané roku 1658. O osm let později přišli do Tuřan jezuité. Asi v druhé polovině 17. století byl kolem starého kostela zbudován čtyřkřídlý obdélný ambit se čtveřicí kaplí v nárožích.[3] Roku 1693 započali jezuité vedle starého kostela se stavbou kaple zasvěcené svaté Anně. Ta byla do podoby dnešního barokního kostela rozšířena v letech 1804–1806. Starý kostel byl zbořen a jeho mariánské patrocinium přešlo na nový, rozšířený kostel. Ten byl v letech 1888–1891 opatřen nepříliš obvyklým barokním dvojvěžím, spojeným s kostelem arkádou a otevřenou sloupovou galerií.[4]
Duchovní správci[editovat | editovat zdroj]
Farářem je od 1. února 2005 P. Mgr. Luboš Pavlů, CRV. [5]
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Dne 27. září 2009 sloužil – během své návštěvy České republiky – na letišti v Brně-Tuřanech mši papež Benedikt XVI. za účasti přibližně 120 000 lidí.[6] Čestné místo v prostoru baldachýnu měla tuřanská soška Matka Boží v trní. [7]
Dnem vzájemných modliteb farností za bohoslovce a bohoslovců za farnosti brněnské diecéze je 29. květen. Adorační den připadá na 25. listopadu
Ve farnosti se pravidelně koná tříkrálová sbírka. Při sbírce v roce 2016 se vybralo v Tuřanech 67 919 korun a v Chrlicích 36 357 korun.[8]
Farnost se pravidelně účastní projektu Noc kostelů[9], při bohoslužbách vystupuje chrámový sbor.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Biskupství brněnské. Katalog brněnské diecéze: neproměnná část. Příprava vydání Gerbrich, Josef; Doffek, Jiří; Saňová, Jana. Brno: Biskupství brněnské, 2007. 350 s. ISBN 978-80-254-0298-6. S. 46.
- ↑ Brněnské kostely. Příprava vydání Jiří Bílek. Brno: Jihomoravské sdružení katolických duchovních Pacem in terris, 1988. 184 s., Brněnské kostely, fotopříloha Oldřich Kotouček. Kapitola Poutní kostel ZVĚSTOVÁNÍ PANNY MARIE v Tuřanech, s. 149.
- ↑ Kostel Panny Marie v trní - Statutární město Brno [online]. Brno: statutární město Brno [cit. 2009-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Brněnské kostely. Příprava vydání Jiří Bílek. Brno: Jihomoravské sdružení katolických duchovních Pacem in terris, 1988. 184 s., Brněnské kostely, fotopříloha Oldřich Kotouček. Kapitola Poutní kostel ZVĚSTOVÁNÍ PANNY MARIE v Tuřanech, s. 150.
- ↑ Biskupství brněnské. Katalog brněnské diecéze: proměnná část. Příprava vydání Gerbrich, Josef. Brno: Biskupství brněnské, 2014. 200 s. S. 39.
- ↑ Adam B. Bartoš. Papež sloužil v Brně mši pro sto dvacet tisíc věřících. iDNES.cz [online]. 2009-09-27 [cit. 2009-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Architektonická koncepce areálu. Brno: Biskupství brněnské, 2009. Dostupné online.
- ↑ Výsledky Tříkrálové sbírky 2016 v Brně a sousedních obcích [online]. brno.charita.cz [cit. 2016-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-16.
- ↑ Brno-Tuřany, kostel Zvěstování Panny Marie [online]. nockostelu.cz [cit. 2018-08-08]. Dostupné online.