Alena Wagnerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alena Wagnerová
Narození 18. května 1936 (81 let)
Brno
Povolání spisovatelka a novinářka
Stát ČeskoČesko Česko
Alma mater Masarykova univerzita
Témata Milena Jesenská
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alena Wagnerová (* 18. května 1936 Brno) je česko-německá spisovatelka a publicistka. Žije střídavě v SaarbrückenuPraze.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Vystudovala biologii a pedagogiku na Masarykově univerzitě v Brně, kde také promovala. Byla nejprve dramaturgyní a od roku 1966 je činná jako publicistka na volné noze. Od roku 1969 žije v Saarbrückenu a Praze a pracuje jako spisovatelka, překladatelka a vydavatelka. Byla členkou představenstva Nadace Heinricha Bölla a německé Ženské rady, je také členkou Německé sociologické společnosti, sekce pro ženský výzkum. Kromě toho je členkou centra Orální historie Saarbrücken-Praha a Mezinárodního PEN klubu.

Wagnerová sepsala biografii české baronky a mecenášky Sidonie Nádherné (1885–1950), která byla poslední šlechtickou majitelkou zámku Vrchotovy Janovice jižně od Prahy. Na tomto zámku sepsal přítel baronky Nádherné, rakouský spisovatel a novinář Karl Kraus, svoji slavnou práci Poslední dnové lidstva. Kniha Aleny Wagnerové je současně příběhem zámku Vrchotovy Janovice a jeho zámeckého parku, který se v roce 1942 stal proti vůli majitelky součástí cvičiště jednotek Waffen-SS. Zatímco recenzentka švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung, filosofka Ursula Pia Jauch chválila „atmosférickou hustotu“ tohoto díla,[1] postrádala novinářka Elisabeth Wehrmann v hamburském týdeníku Die Zeit „místa zlomu této znamenité ženy“ (Sidonie Nádherné).[2]

Wagnerová se dlouhodobě zabývá osudem publicistky a novinářky Mileny Jesenské, známé především vztahem ke světově proslulému spisovateli Franzi Kafkovi. Sepsala a vydala v roce 1994 její životopis. Publikuje také novinové články o Mileně Jesenské, naposledy o nedávném nálezu jejích 14 dopisů, které napsala v letech 1940 až 1943 z vězení v Drážďanech, v Praze a z koncentračního tábora Ravensbrück mj. svému otci profesoru Jesenskému.[3]

Hodně diskutovaná se stala kniha Aleny Wagnerové Helden der Hoffnung (Hrdinové naděje), v níž v roce 2008 publikovala patnáct rozhovorů, které vedla se sudetskými Němci, kteří byli odpůrci nacionálního socialismu a Adolfa Hitlera. Byli to sociální demokraté, komunisté a katolíci, kteří byli pronásledováni za nacismu a později odsunuti z Československa.[4][5]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ursula Pia Jauch: Schönheit am Abgrund. Alena Wagnerová über das Leben der Sidonie Nadherny. Neue Zürcher Zeitung, 27. prosince 2003.
  2. Elisabeth Wehrmann v Die Zeit ze 13. listopadu 2003.
  3. Alena Wagnerová: Bitte schicke mir bald wieder zärtliche Worte (Prosím pošli mi brzy opět něžná slova), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 11. června 2013, str. 27.
  4. Kniha byla diskutovaná mimo jiné v Berlínském deníku Der Tagesspiegel z 29. září 2008, z týdeníku Die Zeit vom 25. září 2008; dále komentář Ulrich Miksch: Die vergessenen Sudetendeutschen (Zapomenutí sudetští Němci) v deníku Neue Zürcher Zeitung ze 7. listopadu 2008.
  5. Viz také „Správná soudružka se nemohla zamilovat do západního Němce, říká literátka Alena Wagnerová“, Idnes.cz, 6. prosince 2008, (dostupné online)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Wagnerová, Alena, P.E.N. Zentrum Deutschland. Autorenlexikon. Hammer, Darmstadt 2000, ISBN 3-87294-854-7
  • Raimund Paleczek: Alena Wagnerová: Helden der Hoffnung - die anderen Deutschen aus den Sudeten 1938–1989 (Alena Wagnerová: Hrdinové naděje - Ti druzí Němci ze Sudet 1938–1989) dostupné online. V publikaci Sehepunkte, Rezensionsjournal für Geschichtswissenschaften (Recenzní časopis pro dějinné vědy), část Zeitgeschichte (Soudobé dějiny), Mnichov, č. 10/2009.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]