Jindřich Geisler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jindřich Geisler
Jindřich Geisler
Jindřich Geisler
Narození 15. července 1849
Laškov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 18. března 1927 (ve věku 77 let)
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Geisler (15. července 1849, Laškov[1] - 18. března 1927, Olomouc) byl moravský kněz, hudební kritik, muzikant, organizátor hudebního života, učitel liturgického zpěvu a především zakladatel hudebního spolku Žerotín. Pocházel z významné hanácké rodiny Geislerů, k níž patřil například lékař Josef Geisler nebo advokát Antonín Geisler.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v hanácké vsi Laškov rozkládající se západně od Olomouce a Prostějova a východně od městečka Konice na úpatí Drahanské vrchoviny. Jde o starou čistě česky osídlenou obec, jejíž kořeny sahají až do středověku. Geisler od útlého mládí projevoval zájem a talent pro hudbu. Tento svůj interes rozvíjel na laškovské faře a později v Přemyslovicích a Kokorách. Koneckonců měl svůj vzor ve svém otci Antonínovi, který byl známý hudebník, učitelem a vlastenec. Antonín Geisler působil v Kokorách skoro 40 let (rodina přišla do Kokor v roce 1855) na místo řídícího učitele a regenschoriho kokorského kostela. Jeho otec založil v Kokorách čtenářsko-pěvecký spolek Lumír, obecní knihovnu, propagoval technologické novinky v oblasti zemědělství apod. Měl celkem 7 sourozenců a bylo přirozené, že v rodině venkovského učitele bylo nutné, aby se aspoň jeden ze synů vydal na kněžskou dráhu. Jindřich, který byl nejstarším synem, navíc se zájmem o hudbu a církevní prostředí, byl logicky oním vyvoleným. Výrazně se do dějin Hané a vůbec národního hnutí ve 2. polovině 19. století na Moravě zapojili i další dva Jindřichovi bratři. JUDr. Antonín Geisler byl známým a aktivním olomouckým advokátem a starostou olomouckého Sokola a MUDr. Josef Geisler lékařem, soudním znalcem, který působil v Pöttingeu. Všichni byli kulturně, vlastenecky a pedagogicky činní.

Působil v chrámu sv. Václava v Olomouci, později se stal kanovníkem a prelátem olomoucké kapituly. Vedle těchto „kariérních“ pozic se věnoval i své lásce, hudbě. Byl spoluzakladatelem a dlouholetým předsedou (1880-1905) hudebního spolku Žerotín. Navázal osobní přátelství s Antonínem Dvořákem, jehož dílo neúnavně propagoval. Dvořák taktéž několikrát Olomouc kvůli němu navštívil a dokonce zde dirigoval některá svá díla, například Requiem nebo Te Deum. V letech 1917-1918 byl rektorem kostela sv. Anny v Olomouci, 1918-1927 scholastikem Metropolitní kapituly u svatého Václava v Olomouci.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kromě organizování hudebního života a hudebních organizací se věnoval i nakladatelské činnosti. K nejznámějším dílům patří Zvuky nebeské: průvod varhanový k písním duchovním v kancionále Bečákově obsaženým. Chrámová hudba, liturgický zpěv, písně v mateřském jazyce, to pro něj tvořilo základ jeho hudební činnosti. Tu propagoval vydáváním a šíření kancionálů moravských obrozenců první generace, k nimž patřili např. Tomáš Fryčaj, Tomáš Bečák, popularizoval i kancionály ze starších období 16. - 17. století.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vážení farníci. In: Kokory - 2009 [online]. Kokory : Alois Košťálek, 2009 - [cit. 2013-11-16]. Dostupný z: http://kokory-2009.webnode.cz/news/vazeni-farnici/.
  • Geisler, Jindřich (1849–1927). In: Dílo a osobnost Antonína Dvořáka [online]. [S.l.] : Ondřej Šupka, 2005–2013 [cit. 2013-11-16]. Dostupný z: http://www.antonin-dvorak.cz/geisler.
  • Jindřich Geisler, buditel české Olomouce. Olomoucké listy, 2002, roč. 2, č. 11, s. 5. ISSN 1213-595X.
  • VIDLIČKA, Jiří. Geisler a spolek Žerotín : toulky regionem. Právo : Střední a východní Morava, 2008, roč. 18, č. 221, s. 12. ISSN 1211-2119.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]