Antonín Hladký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pater
Antonín Maria Hladký, SDB
Církevřímskokatolická
Zasvěcený život
Institutsalesiáni
Svěcení
Kněžské svěcení20. června 1963
světitel Štěpán Trochta
Datum narození2. listopadu 1926
Místo narozeníZnojmo
Datum úmrtí1. listopadu 2005 (ve věku 78 let)
Místo úmrtíStará Boleslav
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Maria Hladký, SDB (2. listopadu 1926 Znojmo1. listopadu 2005 Stará Boleslav) byl český katolický kněz, člen řádu salesiánů, politický vězeň komunistického režimu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny se třemi dalšími sourozenci. Vyučil se zámečníkem. Jako salesián-aspirant nastoupil v roce 1946 do Fryštáku. Od roku 1950 do 1953 byl u PTP. Po propuštění odešel do Brna, kde pracoval jako strojní zámečník. V roce 1957 byl odsouzen v rámci procesu Hynek a spol. na 20 měsíců nepodmíněně za podvracení republiky. Po dvou letech trestu se vrátil do Brna, kde pracoval jako soustružník až do roku 1969. Bohosloví studoval soukromě a 20. června 1963 byl tajně vysvěcen biskupem Trochtou na kněze.

Ve farní pastoraci v severočeském pohraničí získával od roku 1969 věřící svou laskavostí a obětavostí. Mezi lety 1970 a 1975 byl ustanoven duchovním správcem v Teplicích-Trnovanech. Během zdejšího působení se zasloužil o opravy věže, oken, elektriky a novou výmalbu kostela sv. Alžběty v Teplicích-Šanově. Po roce 1975 působil jako administrátor v Hodkovicích nad Mohelkou. Od 1. července 1988 do 1. srpna 1990 byl duchovním správcem v Raspenavě.[1] Po revoluci působil v Jiříkově a dalších farnostech, spravovaných rumburskou komunitou salesiánů. Ačkoliv měl sám práce nadbytek, ještě ochotně vypomáhal sousedním kněžím. Byl vyhledávaným zpovědníkem řeholnic, které byly tehdy soustředěny v ústraní v severním pohraničí České republiky. Pro velikou přetíženost dostal mozkovou příhodu, po které nedovedl číst ani psát a jeho řeč byla těžce srozumitelná. Poslední rok svého života po opakované mozkové příhodě prožíval v Charitním domově pro duchovní ve Staré Boleslavi v laskavé péči sester, obklopen jejich modlitbami a modlitbami kněžských spolubratří. Zemřel 1. listopadu 2005, den před oslavou svých 79. narozenin, hodinu po poslední eucharistické hostině a svatém přijímání. Poslední rozloučení s ním se konalo v pátek 4. listopadu 2005 v 10 hodin v kostele sv. Terezičky v Praze 8 – Kobylisích a ve 14 hodin týž den v kostele Panny Marie Pomocnice v Brně-Žabovřeskách. Poté byly jeho tělesné ostatky uloženy v salesiánském hrobě na Ústředním pohřebišti v Brně.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2019. 
  2. Acta Curiae Litomericensis. 9. 2005, s. 78–80. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]