V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Ferdinand Trauttmansdorff (1825–1896)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ferdinand Trauttmansdorff

Erb Trauttmansdorffů

Nejvyšší komoří císařského dvora
Ve funkci:
1884 – ?
Panovník František Josef I.

Předseda Panské sněmovny
Ve funkci:
1879 – ?
Panovník František Josef I.

Místopředseda Panské sněmovny
Ve funkci:
1872 – ?
Panovník František Josef I.

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1871 – ?
Panovník František Josef I.

Doživotní člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1870 – 12. prosinec 1896
Panovník František Josef I.
Předchůdce Josef Trauttmansdorff

Rakouský velvyslanec u Svatého stolce
Ve funkci:
1868 – 1872
Panovník František Josef I.

Rakouský vyslanec v Mnichově
Ve funkci:
1867 – 1868

Rakouský vyslanec v Karlsruhe
Ve funkci:
1859 – 1866
Panovník František Josef I.

Tajný rada
Ve funkci:
1868 – ?
Panovník František Josef I.

Císařský komorník
Ve funkci:
1849 – ?
Panovník František Josef I.

Narození 27. června 1825
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 12. prosince 1896 (ve věku 71 let)
Friedau
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť Marie Františka z Lichtenštejna
Rodiče Josef Trauttmansdorff
Josefa Károlyiová
Děti Karel Ferdinand, Adolf, Marie Františka
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1867 Řád Františka Josefa
1870 Císařský rakouský řád Leopoldův
1878 rakouský Řád zlatého rouna (č. 1042)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
děd Ferdinand Trauttmansdorff
1749–1827
manželka Marie Františka z Lichtenštejna
1834–1909
tchán Alois II. z Lichtenštejna
1796–1858
tchyně Františka Kinská z Vchynic a Tetova
1813–1881
zeť Karl Maria Coudenhove
1855–1913
syn Karel Ferdinand Trauttmansdorff
1864–1910

Ferdinand hrabě z Trauttmansdorffu (Ferdinand Graf von und zu Trauttmansdorff-Weinsberg) (27. června 1825, Vídeň12. prosince 1896, Friedau, Rakousko) byl rakouský diplomat a politik z významného šlechtického rodu Trauttmansdorffů usazeného v Čechách. Řadu let byl rakouským vyslancem v různých zemích, později předsedou rakouské Panské sněmovny, získal též Řád zlatého rouna. Mimo jiné vlastnil statky na Moravě (Koryčany).

Diplomat a politik[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z knížecí linie Trauttmansdorffů, narodil se ve Vídni jako jediný syn hraběte Josefa Trauttmansdorffa (1788–1870), dlouholetého vyslance v Prusku, a hraběnky Josefy Károlyiové (1803–1863). S ohledem na dlouholeté působení svého otce v zahraničí byl předurčen k diplomatické kariéře, kterou zahájil po roce 1847 na nižších postech v Londýně, Paříži, Berlíně a Stuttgartu. V letech 18591866 byl rakouským vyslancem v Karlsruhe, kde se mu podařilo přimět Bádensko ke spojenectví s Rakouskem v prusko-rakouské válce 1866. V letech 1867–1868 byl vyslancem v Mnichově a svou diplomatickou kariéru završil prestižní funkcí velvyslance u Svatého stolce (18681872).

Po otcově smrti se stal doživotním členem Panské sněmovny a zdědil také velkostatek Koryčany na jižní Moravě. V roce 1871 byl krátce poslancem Moravského zemského sněmu, již v roce 1872 se ale stal místopředsedou Panské sněmovny ve Vídni, od roku 1879 byl jejím předsedou, jako politik patřil ke konzervativnímu křídlu ústavověrné strany. Jako diplomat získal několik záslužných řádů v zahraničí, v roce 1878 byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna, v Rakousku obdržel též Řád Františka Josefa (1867) a Leopoldův řád (1870). Od roku 1884 byl nejvyšším komořím císařského dvora, mimoto obdržel čestné posty c. k. komořího (1849) a tajného rady (1868).

Rodinné a majetkové poměry[editovat | editovat zdroj]

V roce 1860 se ve Vídni oženil s princeznou Marií Františkou z Lichtenštejna (1834–1909). Měli spolu šest dětí, z nichž nejmladší syn Adolf (1877–1914) padl za první světové války. Starší syn Karel Ferdinand (1864–1910) díky spříznění s Lichtenštejny rozšířil rodový majetek na Moravě o velkostatek Hostim. Dcera Marie Františka (1862–1940) byla manželkou hraběte Karla Coudenhove, místodržitele v Čechách.

Ještě před převzetím Koryčan[1] z otcovy pozůstalosti koupil v roce 1869 velkostatek Friedau v Dolních Rakousích, zdejší zámek nechal přestavět, často zde pobýval a také zde zemřel. I když na svých moravských statcích pobýval jen výjimečně, jako milovník koní spoluzakládal a finančně podporoval Spolek na podporu chovu koní na Moravě, čestné funkce zastával i v různých spolcích v Rakousku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl 3., s. 71; Praha, 1998 ISBN 80-85983-15-X

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MALÍŘ, Jiří a kol.: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Brno, 2012 ISBN 978-80-7325-272-4
  • Ottův slovník naučný, díl 25.; Praha, 1906 (reprint 2002) ISBN 80-7185-439-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rodokmen Trauttmansdorffů