Římskokatolická farnost Rancířov
| Římskokatolická farnost Rancířov | |
|---|---|
 farní kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Děkanát | Telč |
| Diecéze | brněnská |
| Provincie | moravská |
| Administrátor excurrendo | R. D. Mons. Mgr. Josef Brychta |
| Území farnosti | |
| Dešná • Hluboká • Rancířov | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Rancířov 36, 378 81 Dešná |
| Webové stránky | www |
| rancirov@dieceze.cz | |
| Datová schránka | kb5u6na |
| IČO | 60821108 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k 08/2023 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Rancířov je územní společenství římských katolíků v rámci děkanátu Telč brněnské diecéze s farním kostelem Nanebevzetí Panny Marie.
Sídlo farnosti[editovat | editovat zdroj]
Sídlem farnosti v okrese Jindřichův Hradec je malá obec Rancířov s farním kostelem z roku 1209 zasvěceným Nanebevzetí Panny Marie a barokní farou z roku 1689. Fara byla od donace Smilem z Bílkova staletým místem působení bratrů premonstrátů patronátního kláštera v Gerasu. Historické události na přelomu 20. století značně ovlivnily nejen život farnosti a farníků, premonstrátských řeholníků, ale i kulturní, hospodářský a duchovní život celé spádové oblasti, která si přesto uchovala genius loci.
Historie farnosti[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
Podle dochovaných dokumentů kláštera v Gerasu bylo území, které se rozkládalo po obou stranách dnešní hranice mezi Českou republikou a Rakouskem, v roce 1188 přenecháno biskupem z Pasova Theobaldem hrabětem z Bergu s petičním právem nad třemi kostely vsí Waltchirchen (Waldkirchen an der Thaya), Chirchperch (Niklasberg an der Thaya) a Fistriz (Nová Bystřice)“ Wichardu z Wichartslagu z rodu Kueringů. Kuenringové ze Zöbingu-Weikertschlagu byli ministeriálové hrabat z Perneggu-Drossendorfu.[1][2][3]
Jejich úkolem bylo podporovat misijní práci a získávání půdy západním a severním směrem. Prvním krokem mělo být nejprve zřízení farního kostela na předkřesťanských oltářních místech. Klášteru v Gerasu a ženskému v Perneggu byla svěřena oblast jistého kněze Bertholda, jehož farnost sahala od vsi Rappolz přes Weikertschlag až ke Grossau. V roce 1251 přibylo území farnosti Fratting (Vratěnín) darované Wichardem z Tyrnau, pravděpodobně rodinným pokračovatelem kuerindské kolonizace. V roce 1257 následovala ves Ranzen (Rancířov) donací Smila z Bílkova.[1][4][5]
Na místě dnešního kostela snad stával dřevěný kostelík přebudovaný v raně gotický opevněný kostel. Po velkém požáru, kdy se zachovala jen uhořelá věž a kaple přistavěná v 16. století, premonstráti postupem času vybudovali pozdně barokní kostel s farou a přilehlým hospodářstvím. Od roku 1257 až do roku 1946 zde působili premonstráti geraského kláštera. Poté farnost nějaký čas spravovali premonstráti z Nové Říše.[1][6]
Duchovní správci[editovat | editovat zdroj]
Jmenný přehled duchovních správců v Rancířově je dochován od začátku 14. století.[7] Administrátorem excurrendo je od 1. června 2000 R. D. Mons. Mgr. Josef Brychta z Jemnice.[8]
Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]
| Kostel | Místo | Bohoslužba (den) | Hodina | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| Nanebevzetí Panny Marie | Rancířov | neděle | 16.30 | farní kostel |
Aktivity ve farnosti[editovat | editovat zdroj]
Dnem vzájemných modliteb farností za bohoslovce a bohoslovců za farnosti brněnské diecéze je 22. listopad. Adorační den připadá na 31. ledna.
Od roku 2000 je fara sídlem pastoračního centra pro farnosti Budkov, Jemnice a Rancířov. Pro děti a mládež jsou zde pořádány letní tábory, víkendová setkání a další pastorační programy.[9]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Urkunden des Prämonstratenser- Stiftes Geras, Zusammengestellt und erläutert, Melk, Archiv, Jahrg. 1849
- ↑ Niklassberg
- ↑ Diepold von Berg. regiowiki.pnp.de [online]. [cit. 2014-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-15.
- ↑ Niklasberg
- ↑ Österreichische Urbare von Alfons Dopsch, Abteilung 1 Landesfürstliche Urbare, 2010
- ↑ Gregor Wolny: Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften, Brünn, Selbstverlag des Verfassers 1855–1866, Abtheilung 2, Brünner Diöcese: Band 4 (1861); General Index (1866)
- ↑ Rancířovští faráři od roku 1303 [online]. ranc.jemnice.cz [cit. 2014-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-04.
- ↑ Biskupství brněnské. Katalog brněnské diecéze: proměnná část. Příprava vydání Gerbrich, Josef. Brno: Biskupství brněnské, 2012. 200 s. S. 75.
- ↑ Ranč - pastorační centrum jemnických farností [online]. ranc.jemnice.cz [cit. 2014-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22.