Znojemská pahorkatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Znojemská pahorkatina
Biskoupský kopec v Mohelenské vrchovině
Biskoupský kopec v Mohelenské vrchovině

Nejvyšší bod 556,5 m n. m. (Na Skalném)
Rozloha 1073,37 km²
Střední výška 365,4 m n. m.

Nadřazená jednotka Jevišovická pahorkatina
Sousední
jednotky
Bítešská vrchovina
Bítovská pahorkatina
Drnholecká pahorkatina
Dyjsko-svratecká niva
Jaroměřická kotlina
Jaroslavická pahorkatina
Oslavanská brázda
Podřazené
jednotky
Bojanovická pahorkatina
Citonická plošina
Hartvíkovická vrchovina
Hrotovická pahorkatina
Mohelenská vrchovina
Myslibořický hřbet
Náměšťská sníženina
Pavlická pahorkatina
Šatovská pahorkatina
Tavíkovická pahorkatina
Únanovská sníženina
Výrovická pahorkatina
Znojemská kotlina

Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
RakouskoRakousko Rakousko
[[Soubor:
Znojemská pahorkatina (Česko)
|250px|]]
Povodí Oslava / Jihlava / Rokytná / Jevišovka / DyjeMoravaDunaj
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IIC-7D
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Znojemská pahorkatina je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Jevišovické pahorkatiny, ležící v okresech Znojmo a Brno-venkov v Jihomoravském kraji a v okrese Třebíč v kraji Vysočina.

Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]

Přírodní park Střední Pojihlaví v Mohelenské vrchovině
Sealsfieldův kámen (NP Podyjí) v Šatovské vrchovině

Podcelek se rozkládá zhruba v prostoru mezi obcemi Hnanice (na jihu), Vranov nad Dyjí (na jihozápadě), Zahrádka (na severu) a Senorady (na severovýchodě). Uvnitř podcelku se nacházejí města Náměšť nad Oslavou, Hrotovice, Jevišovice a Znojmo.[1]

Charakter území[editovat | editovat zdroj]

Členitá pahorkatina prořezaná hlubokými údolími Dyje, Jevišovky, Rokytné, Jihlavy a Oslavy, složená z krystalických hornin moldanubika a moravika a z vyvřelin třebíčsko-meziříčského a dyjského plutonu, ostrůvky miocenních usazenin, místy jsou zbytky starých tropických zvětralin (kaolíny). Jihovýchodní okraje pahorkatiny u Dyjsko-svrateckého úvalu tvoří soustava hřbetů a sníženin.[2]

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Podcelek Znojemská pahorkatina (dle značení Jaromíra Demka IIC-7D) náleží do celku Jevišovická pahorkatina. Dále se člení na okrsky Náměšťská sníženina (IIC-7D-1) na severu, Hartvíkovická vrchovina (IIC-7D-2) na severu, Mohelenská vrchovina (IIC-7D-3) na severovýchodě, Hrotovická pahorkatina (IIC-7D-4) na severu, Výrovická pahorkatina (IIC-7D-5) na východě, Únanovská sníženina (IIC-7D-6) na jihu, Znojemská kotlina (IIC-7D-7) na jihovýchodě, Šatovská pahorkatina (IIC-7D-8) na jihu, Citonická plošina (IIC-7D-9) na jihu, Pavlická pahorkatina (IIC-7D-10) na jihozápadě, Bojanovická pahorkatina (IIC-7D-11) na jihozápadě, Myslibořický hřbet (IIC-7D-12) na západě a Tavíkovická pahorkatina (IIC-7D-13) ve střední části.[2]

Podcelek sousedí se dvěma podcelky Jevišovické pahorkatiny (Bítešská vrchovina na západě a Jaroměřická kotlina na severozápadě), s jedním podcelkem Křižanovské vrchoviny (Bítešská vrchovina na severu), s jedním podcelkem Boskovické brázdy (Oslavanská brázda na východě) a se třemi podcelky Dyjsko-svrateckého úvalu (Drnholecká pahorkatina na východě a Dyjsko-svratecká niva a Jaroslavická pahorkatina na jihovýchodě).[2]

Geomorfologické členění Znojemské pahorkatiny uvádí následující tabulka:

Okrsek Nejvyšší bod
Bojanovická pahorkatina Jalovčí kopec (437 m)
Citonická plošina
Hartvíkovická vrchovina Zelený kopec (491 m)
Hrotovická pahorkatina Valečský kopec (530 m)
Mohelenská vrchovina Černá hora (452 m)
Myslibořický hřbet Na Skalném (557 m)
Náměšťská sníženina Na stráži (481 m)
Pavlická pahorkatina Kraví hora (478 m)
Šatovská pahorkatina Větrník (510 m)
Tavíkovická pahorkatina Za jezerem (451 m)
Únanovská sníženina Příčník (360 m)
Výrovická pahorkatina Tanárka (391 m)
Znojemská kotlina

Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším vrcholem Znojemské pahorkatiny je Na Skalném (556,5 m n. m.).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mapy.cz [online]. Mapy.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  2. a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]