Jarošov (Uherské Hradiště)
| Jarošov | |
|---|---|
 Kostel Panny Marie Růžencové | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Uherské Hradiště |
| Okres | Uherské Hradiště |
| Kraj | Zlínský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°5′20″ s. š., 17°30′1″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 120 (2021)[1] |
| Katastrální území | Jarošov u Uherského Hradiště (4,55 km²) |
| PSČ | 686 01 |
| Počet domů | 466 (2021)[2] |
  Jarošov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 57568 |
| Kód k. ú. | 657565 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
,_bývalý_pivovar.jpg)
Jarošov (dříve Jarošov nad Moravou) je vesnice a část města Uherské Hradiště v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Leží na jeho severovýchodním okraji, přibližně tři kilometry od středu Uherského Hradiště, na soutoku řeky Moravy s Březnicí. Jarošov leží v katastrálním území Jarošov u Uherského Hradiště o rozloze 4,55 km²,[3] což odpovídá jedné pětině celkové rozlohy Uherského Hradiště. Obcí prochází silnice II/497 a nachází se zde nejhlubší ropný vrt na Slovácku (5 587 metrů).
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1220.[4]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 615 | 842 | 927 | 1 083 | 1 201 | 1 177 | 1 178 | 1 261 | 1 384 | 1 334 | 1 481 | 1 916 | 2 592 | 2 370 | 2 120 |
| Počet domů | 126 | 146 | 157 | 177 | 204 | 210 | 262 | 316 | 318 | 326 | 333 | 397 | 438 | 455 | 466 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1850–1971 byl Jarošov samostatnou obcí v okrese Uherské Hradiště. Od 26. listopadu 1971 je částí města Uherské Hradiště v okrese Uherské Hradiště, kdy se konaly městské volby.[7]
Snahy o znovuosamostatnění
[editovat | editovat zdroj]Dne 22. září 2012 zde proběhlo místní referendum o oddělení této vesnice od města Uherského Hradiště a znovuvytvoření samostatné obce. Toto referendum bylo vyústěním činnosti „přípravného výboru“ ustaveného za tímto účelem 30. ledna 2012 obyvateli nespokojenými se stávající situací. Představitelé města Uherské Hradiště se naopak vyjadřovali pro zachování stávající situace a upozorňovali na problémy, se kterými by se nová samostatná obec musela potýkat. Referenda se nakonec zúčastnilo 1 077 lidí (1 058 platných hlasů) z počtu 1 907 oprávněných voličů, takže bylo platné (volební účast 56 %, minimální účast pro platnost referenda 35 %). Pro odtržení Jarošova od Uherského Hradiště se vyslovilo 42 % hlasujících, což odpovídá pouze 23 % oprávněných voličů, tedy nikoliv potřebné nadpoloviční většině, a proto Jarošov zůstal nadále částí Uherského Hradiště.[8]
Občanská vybavenost a turistické cíle
[editovat | editovat zdroj]V Jarošově jsou zajištěny nejdůležitější služby (ZŠ do 5. třídy – zároveň kulturní dům, MŠ, lékárna, potraviny Majka, potraviny Věrní, drogerie, Hospoda U Vočka, prodejna zemědělských strojů, ski servis, dům s pečovatelskou službou,…) V roce 1688 zde byl založen pivovar, kde se až do konce 20. století vařilo Pivo Jarošov. O Jarošovském pivovaru zpívá v písni Jarošovský pivovar (1993) popová skupina Argema. Na katastrálním území Jarošova u Uherského Hradiště (na kopci Rovnina ve výšce 336 metrů) byla 16. září 2003 otevřena ocelová rozhledna Rovnina vysoká 55 metrů, s vyhlídkovou plošinou ve výšce 24 metrů a s celkem 126 schody. Rozhledna je otevřena od dubna do října zdarma. Na kopci Rochus stojí nad Jarošovem poutní místo Kaple Svatého Rocha, která se v roce 2009 konečně dočkala rekonstrukce.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Antonín Breitenbacher – historik, kněz, archivář
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-17.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 694.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 203.
- ↑ Jarošov zůstává částí Uherského Hradiště, místní samostatnost odmítli. Česká televize [online]. 2012-09-23 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jarošov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Jarošov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Jarošov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
| Město Uherské Hradiště | |
|---|---|
|
k. ú. Uherské Hradiště (Uherské Hradiště • Rybárny) • Mařatice • Sady • Vésky • Míkovice • Jarošov | |
