Jiří Vítězslav Šamla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jiří Vítězslav Šamla
Narození17. září 1913
Brno
Úmrtí14. května 1994 (ve věku 80 let)
Brno
Povoláníesperantista, básník, novinář, spisovatel a režisér
RodičeMarie Strejčková-Šamlová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Vítězslav Šamla (17. září 1913 Brno – 14. května 1994 Brno) byl český esperantista, úředník radiové stanice v Brně, hlasatel rozhlasu Verda Stacio, básník a odborník na citrusy. Byl synem Marie Strejčkové-Šamlové.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1927 absolvoval kurs jazyka esperanto vysílaný brněnským rozhlasem. V září 1932 se stal programovým pracovníkem a redaktorem rozhlasu a společně se svou matkou pro jeho vysílání připravoval pravidelné přednášky v esperantu pro zahraniční posluchače. Do programu zaváděl především umělecká pásma a uskutečnil první vysílání oper, dramat a operet na světě. Napsal i původní hry v esperantu, zejména do něj ovšem překládal díla českých autorů. Pro děti vydal v roce 1934 brožurku s názvem „Známkou a esperantem poznávej svět!“ vybízející k dopisování prostřednictvím mezinárodního jazyka. Psal i poezii v češtině.

Byl delegátem Světového esperantského svazu a pravidelným spolupracovníkem Heroldo de Esperanto, Ligilo a dalších esperantských časopisů. Do mnoha českých novin přispíval články o esperantu a o esperantu veřejně přednášel. Byl tajemníkem Mezinárodního letoviska v Lázních Bělohrad, tajemník herecké skupiny Traktu (Teatro- kaj radioaktoroj). Založil esperantskou divadelní knihovnu, jejíž vydávání bylo přerušeno druhou světovou válkou.

Od roku 1944 byl redaktorem ve Zlíně. Po druhé světové válce byl obviněn ze spolupráce s okupanty a držen ve vazbě. Pracoval jako úderník ve strojírenství a bagrista, mnohokrát byl vyznamenaný jako nejlepší pracovník. K esperantskému hnutí se již nevrátil. Místo toho se začal věnovat pěstování citrusů, byl velmi činný v klubu pěstitelů citrusů, působil jako redaktor jejich časopisu a psal knihy na toto téma.

Díla[editovat | editovat zdroj]

Překlady do esperanta[editovat | editovat zdroj]

Dále též:

V češtině[editovat | editovat zdroj]

Do druhé světové války:

  • Mezinárodní školní dopisování: Známkou a esperantem poznávej svět! (spolu s Bohumilem Miličem, 1934)
  • Lidová učebnice Esperanta (1937)
  • Moderní učebnice mezinárodního jazyka (1936)
  • Šamlův lidový slovník esperantsko-český a česko-esperantský (1937)
  • Verda Stacio (1937, spolu s Daliborem Chalupou)

Za druhé světové války a po ní:

  • Veselý mikrofon (1941)
  • Kouzelný vlak (1944)
  • Alfred Grünwald: Zamilovaná královna (opereta o 14 scénách, s Vladimírem Konupkem, hudba od Nikolause Brodzského)
  • Subtropy (1988)
  • Stavíme skleník z lahví (1989)
  • Adresář citrusáře (1989, 1990)
  • Citrusářův rok (1990)
  • Citrusy od A do Z (1990)

Rozhlasové přednášky v esperantu[editovat | editovat zdroj]

  • 28. 6. 1932 Sv. Ježek-D. Chalupa (J. V. šamla): La nuntempa teatro kaj filmo en Ĉeĥoslovakio (Současné divadlo a film Československa)
  • 26. 7. 1932 Marie Strejčková-Jiří V. Šamla: La ĉeĥoslovaka industrio kaj komerco (Československý průmysl a obchod)
  • 9. 8. 1932 Jiří V. Šamla: La komponisto Bedřich Smetana (Skladatel Bedřich Smetana)
  • 20. 9. 1932 Jiří V. Šamla: Popolaj fabeloj ĉeĥoslovakaj (Lidové pohádky československé)
  • 27. 9. 1932 J. V. Šamla: Ĉeĥaj popolaj kantoj (zpívala Zd. Trdá) (České lidové písně)
  • 28. 10. 1932 J. V. Šamla: La signifo de la 28-a de oktobro por Ĉeĥoslovakio (Význam 28. října pro Československo)
  • 13. 12. 1932 Jiří V. Šamla: Ni ekmemoru la kreinton de Esperanto Dron Zamenhof (Připomeňme si tvůrce esperanta Dr. Zamenhofa)
  • 16. 12. 1932 Jiří V. Šamla: La slovaka popola kanto kaj muziko (Slovenská lidová píseň a hudba)
  • 6. 1. 1933 Jiří Šamla: La vintrosportaj terenoj en Ĉeĥoslovakio (Oblasti pro zimní sporty v Československu)
  • 30. 1. 1933 Jiří Šamla: Supervido de okazintaĵoj dum la j. 1932 en Ĉeĥoslovakio (Přehled udalostí roku 1932 v Československu)
  • 11. 3. 1933 Jiří V. Šamla: Masaryk kaj la junularo (Masaryk a mládež)
  • 8. 4. 1933 Jiří V. Šamla: Jiří Mahen (Jiří Mahen)
  • 15. 4. 1933 Jiří V. Šamla: La germana literaturo en Ĉeĥoslovakio (Německá literatura v Československu)
  • 6. 5. 1933 Jiří V. Šamla: Kio okazis nova en Ĉeĥoslovakio? (Co nového se událo v Československu?)
  • 6. 6. 1933 Jiří V. Šamla: M o r a v i o. (M o r a v a), radiofilm složený z dialogů, scén, písní, hudby. délka: 40 minut. vysílalo Brno
  • 13. 1. 1934 Jiří V. Šamla: Amo en la ĉeĥoslovaka popolkanto (Láska v československé lidové písni)
  • 27. 1. 1934 Jiří V. Šamla: 50 jaroj de fondiĝo de la Nacia teatro en Praha (50 roků od založení Národního divadla v Praze)
  • 5. 6. 1935 Jiří V. Šamla: Jen bruetas pinarbaroj – akvo ŝaŭmas sur rokaroj (Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách)
  • 17. 2. 1936 J. Svátek – J. V. Šamla: Jozefĉjo lernas Esperanton. I. Humora sceno por ĉeĥaj infanoj (Pepíček se učí esperanto. I. Humorná scéna pro české děti)
  • 30. 3. 1936 Svátek-Šamla: Jozefĉjo lernas esperanton. II. Ĉeĥa sceno (Pepíček se učí esperanto. II. Česká scéna)
  • 1. 4. 1936 Vlad. Konupka – J. V. Šamla: Gaja aprila kabaredo (Veselý aprílový kabaret), vysíláno z měsíčního setkání brnněnských esperantistů v salónu sokolského stadionu
  • 3. 6. 1936 Jiří V. Šamla: Nia estonta (Náš budoucí), rádiový film ze života okolo světového kongresu esperanta v budoucnosti

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Chalupa, Dalibor – Šamla, Jiří Vítězslav: Verda Stacio (1937)
  • Encyklopedie města Brna, osobnosti
  • Obálka knihy J. V. Šamly Subtropy – pěstitelské praktikum B (1994)
  • Časopis Ligilo 1969, str. 19
  • Dopis Marie Strejčkové-Šamlové Vlastimilu Novobilskému ze 14.12.1959, v němž popsala činnost svého syna pro esperantský archiv
  • Stanislav Kamarýt: Historio de la Esperanto-movado en Ĉeĥoslovakio, Praha 1983, str. 110.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Vítězslav_Šamla&oldid=23823533“