Světový kongres esperanta
.JPG)
Světový kongres esperanta (v esperantu Universala Kongreso de Esperanto) má nejdelší tradici mezi mezinárodními setkáními esperantistů. Světové kongresy se pořádají téměř bez přerušení již po více než sto let. Probíhají každoročně od roku 1905, s výjimkou první a druhé světové války a koronavirové pandemie. Od 20. let 20. století je organizuje Světový esperantský svaz. Světový kongres esperanta v roce 2026 se koná ve Štýrském Hradci v Rakousku. Na území Česka se dříve konal třikrát – dvakrát v Praze (1921 a 1996) a jednou v Brně (2025).
Kongresy se pořádají každý rok na jiném místě a navštěvuje je v průměru 2 000 účastníků (od druhé světové války se toto číslo pohybuje mezi 800 a 6 000, v závislosti na místě konání). Průměrný počet zastoupených zemí je asi 60. V rámci světových kongresů i nezávisle na nich se také pořádají výroční setkání některých odborných organizací esperantistů, které navštěvují řádově stovky účastníků. Světový kongres se obvykle koná v posledním červencovém nebo prvním srpnovém týdnu a začíná i končí v sobotu (celkem tedy trvá 8 dní). Často tak do kongresového týdne spadá 26. červenec, což je výroční den vydání první učebnice esperanta z roku 1887.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První kongres
[editovat | editovat zdroj]První esperantský sjezd se konal v roce 1905 v Boulogne-sur-Mer ve Francii. Zúčastnilo se jej na 700 esperantistů z 33 zemí a také Dr. Ludvík Lazar Zamenhof. Sjezd měl neobyčejný úspěch. Ukázalo se, že jazyk lze bez problémů používat v mluveném styku a byly položeny základy esperantského hnutí: Účastníky sjezdu byla přijata Buloňská deklarace definující, kdo je esperantista; byl založen Jazykový výbor (pozdější Akademie esperanta) a rovněž Organizační výbor (pořádání příštích kongresů).
Další vývoj
[editovat | editovat zdroj]Zdárný výsledek prvního sjezdu položil základy k rozsáhlému rozkvětu hnutí. Následovaly další kongresy: V roce 1906 v Ženevě, v roce 1907 v Cambridge, v roce 1908 v Drážďanech atd. Jubilejní 10. kongres v Paříži byl na poslední chvíli odvolán, protože vypukla první světová válka. Na pařížský kongres přitom bylo přihlásilo téměř 4000 lidí.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Světové kongresy esperanta jsou nadále každoročně pořádány jako největší manifestace esperantského hnutí. Umožňují setkávání mluvčích esperanta a praktické užívání tohoto jazyka. Hrají též významnou roli pro posilování mezinárodní solidarity mezi esperantisty a pro rozvoj esperantského hnutí.
Představenstvo Světového esperantského svazu rozhoduje o místě a datech konání na základě obdržených pozvání a po jednáních se zástupci místních esperantistů. Pozvání musí podpořit státní nebo městská instance nebo jiná významná organizace.
Na programu kongresu jsou mj.:
- seznamovací večer
- slavnostní zahájení
- výroční schůze
- zasedání sekcí (zemských a odborných organizací)
- zasedání výboru Světového esperantského svazu
- umělecké večery
- kulturní večery
- kongresová univerzita
- divadelní představení
- mezinárodní ples
- návštěva města
- zájezdy do okolí
- přijetí účastníků na radnici
- přijetí účastníků na vyslanectvích
Zahajovací a ukončovací ceremoniál jsou plenární akce ve slavnostním duchu, jichž se kromě esperantistů z desítek států účastní i velvyslanci těchto zemí, zástupci místních i mezinárodních organizací apod. Nad kongresem často přebírá záštitu hlava státu nebo vybraný ministr vlády dotyčné země.
Ročníky
[editovat | editovat zdroj]
 Esperanto | |
| Jazyk | |
|---|---|
| Organizace | |
| Dějiny | |
| Kultura | |
| Literatura | |
| Úhly pohledu | |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Universala Esperanto-Asocio. uea.org [online]. [cit. 2023-06-02]. Dostupné online. (v esperantu)
- ↑ Závěrečná rezoluce 110. Světového kongresu esperanta
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Světový kongres esperanta na Wikimedia Commons - Jubilejní kongres v Lille (esperantem, francouzsky)
