Kostel svatého Isidora (Nové Losiny)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Isidora
Kostel v roce 2006
Kostel v roce 2006
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Nové Losiny
Souřadnice
Kostel svatého Isidora (Nové Losiny) (Česko)
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze Olomouc
Děkanát Šumperk
Farnost Hanušovice
Status filiální kostel
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 17111714
Specifikace
Stavební materiál zděný
Odkazy
Kód památky 21210/8-1063 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Isidora, zemědělce z Madridu v Nových Losinách je barokní stavbou ze začátku 18. století, později upravovanou. Převážně klasicistní jednolodní stavba vytváří výraznou dominantu v horské krajině. Kostel, zasvěcený svatému Isidorovi z Madridu, byl v roce 1964 zapsán na seznam kulturních památek.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V dolní části obce byla na vyvýšeném místě vybudována malá zděná kaple se zvonicí v roce 1711 až 1714, která byla filiálním kostelem pod děkanstvím Kolštejn.. V roce 1722 byla kaple vysvěcena ke cti svatého Isidora, patrona rolníků a dobré úrody. V roce 1731 byl do kaple zavěšen zvon sv. Emanuel, ulitý olomouckým mistrem Olafem Obergem. V roce 1777 byla kaple z kapacitních důvodů rozšířena dřevěnou přístavbou.

Sousoší Kalvárie u kostela v Nových Losinách
Interiér kostela

V roce 1784 byla kaple povýšena na farní kostel a vznikla samostatná farnost Nové Losiny. Kostel byl znovu přestavěn. Byla zrušena dřevěná přístavba a místo ní vyzděna nová hlavní loď, bez věže a kratší, než je současná délka lodi. Do konečné podoby byl kostel přestavěn v letech 1819 až 1821. Hlavní loď byla prodloužena a před ni byla vystavěna vysoká věž. V roce 1873 byla opravena střecha.

V září 1924 byly vysvěceny nové kostelní zvony, které byly pořízeny z darů místních obyvatel jako náhrada za původní, zrekvírované v době 1. světové války. V roce 1928 byl renovován interiér kostela a osazena nová okna. Po 2. světové válce byla většina obyvatel obce odsunuta a kostel chátral. Od konce šedesátých let byl kostel několikrát vymalován, upraven interiér, položena nová podlaha. V roce 2014 byl při rekonstrukci věže nalezen v báni dopis, který tam v roce 1873 zanechali místní občané. Kromě stručné historie kostela obsahoval i několik stříbrných a zlatých mincí.[2]

Popis kostela[editovat | editovat zdroj]

Jednolodní kostel stojí na vyvýšeném místě a vytváří výraznou dominantu v horské krajině. Obdélníková loď je uzavřena půlkruhovým kněžištěm, ke kterému byla přistavěna čtyřhranná přízemní sakristie. Druhá sakristie s valbovou střechou přiléhá k severovýchodnímu rozhraní lodi a kněžiště. Na západní straně kostela stojí hranolová věž s cibulovou střechou, lucernou a makovicí s vetknutým křížem. K severní zdi věže je připevněn dřevěný misijní kříž z roku 1899.[1]

Součástí areálu kostela je památkově chráněné sousoší Kalvárie z první poloviny 19. století.[3]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Kostel je vybaven cenným vnitřním zařízením zlidovělého charakteru.[1] Hlavní a boční oltář a kazatelnu zhotovil stolařský mistr Hans Mück roku 1832. Oltářní obraz sv. Isidora a volně zavěšený původně oltářní obraz Narození Krista jsou signovány Josefem Rotterem. V západní části lodi je dřevěná hudební kruchta. V lodi klasicistní korunový lustr z první čtvrtiny 19. století, tvořený závěsy a girlandami čoček z čirého skla.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-18]. Identifikátor záznamu 132080 : kostel sv. Isidora. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. KROUPOVÁ, Tereza. Nové Losiny - Neu Ullersdorf. 1.. vyd. Jindřichov: Obec Jindřichov, 2017. 192 s. ISBN 978-80-270-2102-4. S. 20-23. 
  3. MELZER, Miloš; SCHULZ A KOL., Jindřich. Vlastivěda šumperského okresu. 1.. vyd. Šumperk: Okresní vlastivědné muzeum, 1993. ISBN 80-85083-02-7. S. 369. 
  4. SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J-N). 1.. vyd. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. S. 112-113. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KROUPOVÁ, Tereza. Nové Losiny - Neu Ullersdorf . 1.vyd. Jindřichov : Obec Jindřichov, 2017 ISBN 978-80-270-2102-4

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]