Josef Polišenský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Polišenský
Narození 16. prosince 1915
Prostějov
Úmrtí 11. ledna 2001 (ve věku 85 let)
Praha
Povolání historik
Alma mater Univerzita Karlova
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Prof. PhDr. Josef Polišenský, DrSc. (16. prosince 1915 Prostějov11. ledna 2001 Praha[1]) byl přední český historik a pedagog, který se specializoval především na novověké dějiny Českých zemí, Evropy a dějiny Latinské Ameriky.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Josef Polišenský v letech 19351939 vystudoval historii a anglistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Přestože uzavřel studium svou doktorskou prací už v roce 1939, z důvodu uzavření českých vysokých škol mohl být promován až po skončení druhé světové války. Současně se studiem univerzity navštěvoval Státní archivní školu, kterou absolvoval roku 1940. V roce 1947 se habilitoval v oboru obecná historie, 1951 byl jmenován státním docentem, 1957 jmenován profesorem obecných dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v témže roce dosáhl titulu doktora historických věd. V 60. letech 20. století působil krátce jako hostující profesor na Universidad de Chile. V této době pracovně navštívil také Uruguay, Brazílii, Kolumbii, Mexiko a Kubu. Na konci 60. let se stal spoluzakladatelem Střediska Iberoamerických studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a jehož byl v letech 19671981 prvním vedoucím. V roce 1969 byl vyslán jako hostující profesor na University of California v Berkeley. Byl členem Rakouské akademie věd a Nizozemské královské akademie věd. Publikační aktivita Josefa Polišenského zahrnuje více než 120 knižních titulů vydaných kromě češtiny ve stěžejních světových jazycích a kolem jednoho a půl tisíce odborných pojednání publikovaných v prestižních světových historických časopisech.

Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]

  • Kniha o bolesti a smutku. Výbor z moravských kronik 17. století. Praha : Nakladatelství ELK, 1948. 204 s.
  • Anglie a Bílá hora. Praha : Fil. fak. univ. Karlovy, 1949. 245 s.
  • Nizozemská politika a Bílá hora. Praha : ČSAV, 1957. 357 s.
  • Třicetiletá válka a český národ. Praha : Naše vojsko, 1960. 238 s.
  • Opavský kongres roku 1820 a evropská politika let 1820–1822. Ostrava : Krajské nakladatelství, 1962. 196 s.
  • Jan Amos Komenský. Praha : Svobodné slovo, 1963. 175 s.; 2. vyd. Praha : Melantrich, 1973. 273 s.
  • Stručné dějiny Kuby. Předpoklady kubánské revoluce. Praha : NPL, 1964. 221 s.
  • Komenský v Amsterodamu. Praha : SPN, 1970. 150 s.
  • Třicetiletá válka a evropské krize 17. století. Praha : Svoboda, 1970. 284 s.
  • Napoleon a srdce Evropy. Praha : Svoboda, 1971. 277 s.
  • Dějiny Latinské Ameriky. Praha : Svoboda, 1979. 829 s. (vedoucí autorského kolektivu)
  • Dějiny Británie. Praha : Svoboda, 1982. 323 s.
  • Česká touha cestovatelská: Cestopisy, deníky a listy ze 17. století. Praha : Odeon, 1989. 493 s. (edd.)
  • Jan Jeník z Bratřic. Praha : Melantrich, 1989. 293 s.
  • Tragic Triangle: The Netherlands, Spain And Bohemia 1617–1621. Praha : Univerzita Karlova, 1991. ISBN 80-7066-470-3.
  • Úvod do studia dějin a kultury Španělska a Portugalska: Do přelomu 19. a 20. století. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 1994. 212 s. ISBN 80-7042-405-2.
  • Valdštejn: Ani císař, ani král. Praha : Academia, 1995. 224 s. ISBN 80-200-0558-7.; 2. vyd. Praha : Academia, 2001. 224 s. ISBN 80-200-0863-2. (spoluautor Josef Kollmann).
  • Casanova a jeho svět. Praha : Academia, 1997. 185 s. ISBN 80-200-0616-8.
  • Tisíciletá Praha očima cizinců. Praha : Academia, 1999. 229 s.
  • Velké a malé ženy v dějinách lidstva. Praha : Jan Krigl, 2000. 241 s. ISBN 80-902045-5-4.
  • Historik v měnícím se světě. Praha : Karolinum, 2001. 352 s. ISBN 80-246-0317-9.
  • Dějiny Iberského poloostrova (do přelomu 19. a 20. století). Olomouc : Univerzita Palackého, 2002. 177 s. ISBN 80-244-0505-9. (spoluautor Ivo Barteček).

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • mexický Řád aztéckého orla (1985)
  • rakouská Cena Antonína Gindelyho
  • španělský Řád Isabely Katolické v hodnosti komtura (1991)
  • Cena Františka Palackého (1998)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOLÁŘ, Pavel. Zemřel přední český historik Polišenský. iDNES.cz. 2001-01-13. Dostupné online.  
  2. ČTK. Zemřel historik Josef Polišenský. Česká televize. 2009-01-11. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9.  
  • PÁNEK, Jaroslav; VOREL, Petr, a kol. Lexikon současných českých historiků. Praha ; Pardubice : Historický ústav Akademie věd České republiky ; Sdružení historiků České republiky (Historický klub) ; Východočeské muzeum, 1999. 373 s. ISBN 80-85268-84-1.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]