Dlouhá Loučka (hrad)
| Dlouhá Loučka | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 12. století |
| Zánik | 13. století |
| Stavebník | Boreš z Rýzmburka |
| Poloha | |
| Adresa | Dlouhá Loučka,  Česko |
| Souřadnice | 49°43′8,12″ s. š., 16°38′29,33″ v. d. |
  Dlouhá Loučka | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 18774/6-3036 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dlouhá Loučka (též Hrádek) je raně středověké hradiště a zaniklý hrad u stejnojmenné vesnice jižně od Moravské Třebové v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Místo bylo osídleno ve dvanáctém století. V průběhu třináctého století na něm Boreš z Rýzmburka založil hrad, který však ještě v témže století zanikl. Dochovaly se z něj terénní pozůstatky, které jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o hradu zvaném Loučka pochází z roku 1267 a nachází se v listině, kterou na něm vydal Boreš z Rýzmburka pro Klášter Koruna u Krasíkova. Osídlení místa v té době dokládají také nalezené keramické střepy. Hrad zřejmě patřil k oporám Borešových kolonizačních projektů a zanikl během konfliktu mezi Fridrichem ze Šumburka s králem Václavem II.[2]
Část keramiky pochází také ze dvanáctého století,[3] kdy na lokalitě stávalo hradiště.[4] Stopy jeho opevnění však byly zničeny při výstavbě hradu.[3]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Lokalita se nachází na protáhlém výběžku ohraničeném tokem Třebůvky a jejím drobným levostranným přítokem na severním okraji Dlouhé Loučky. Hrad býval dvoudílný. Na severovýchodě se nacházelo rozsáhlé předhradí dlouhé 102 metrů a široké 42–66 metrů. Nedochovaly se na něm žádné stopy zástavby. Z opevnění zůstal pouze příkop na severozápadní straně , jehož šířka dosahuje dvanácti metrů. Na jihovýchodě jsou v terénu patrné relikty valu, které mohou být posledními stopami obranné linie, kterou postupně zničila voda rozvodněné Třebůvky.[2]
Na předhradí navazuje lichoběžníkové hradní jádro s největšími rozměry 78 × 57 metrů. Jeho opevnění tvoří vnější val a obvodový příkop široký čtrnáct až osmnáct metrů a až šest metrů hluboký. Ani v jádře nejsou patrné žádné pozůstatky budov.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-13]. Identifikátor záznamu 129498 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Hrádek, s. 241–243.
- ↑ a b ČIŽMÁŘ, Miloš. Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2004. 304 s. ISBN 80-7277-174-4. Heslo Dlouhá Loučka, s. 111.
- ↑ Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 114. (česky, německy)