Žehušická kotlina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Žehušická kotlina
Přírodní památka Starkočský lom

Nejvyšší bod 280 m n. m. (vrstevnice)
Rozloha 113,1 km²

Nadřazená jednotka Čáslavská kotlina
Sousední
jednotky
Labsko-klejnárská niva
Ronovská tabule
Kolínská tabule
Železné hory
Podřazené
jednotky
Starokolínská rovina
Mikulášská kotlina
Církvická kotlina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Horniny slínovec, prachovec, metamorfity, váté písky, spraš
Povodí Doubrava, KlejnárkaLabe
Souřadnice

Žehušická kotlina je geomorfologický okrsek v severozápadní části Čáslavské kotliny, ležící v okresech Kolín a Kutná Hora ve Středočeském kraji a v okrese Chrudim v Pardubickém kraji.

Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]

Ústí Brslenky do Doubravy

Území okrsku se nachází mezi sídly Kolín na severozápadě, Záboří nad Labem na severu, Podhořany u Ronova na jihovýchodě, Žleby na jihu a Čáslav na jihozápadě. Zcela uvnitř okrsku leží větší obce Církvice, Chotusice a Žehušice.[1]

Charakter území[editovat | editovat zdroj]

Je to akumulační, méně erozně denudační rovina až plochá pahorkatina v níže položeném území tektonické sníženiny při dolní Doubravě a Klejnárce, vzniklé neotektonickým poklesem. Území je složené ze slínovců a vápnitých prachovců jizerského a bělohorského souvrství svrchní křídy při železnohorském zlomu. Jsou zde nízké středopleistocenní (risské) a mladopleistocenní (würmské) terasy, pokryvy a návěje vátých písků, sprašových pokryvů a široké údolní nivy, vzácněji kryopedimenty na odkrytém křídovém podloží a ojediněle vypreparované ortorulové a amfibolitové suky s příbojovými uloženinami křídového moře. Kotlina je zalesněná asi z 10%, převážně jen na severu na píscích – hlavně borové porosty, místy se smrkem a dubem, lužní lesíky. Okrsek obsahuje chráněná území: PP Žehušická obora, PP Skalka u Žehušic, PP Starkočský lom a PP Kamajka a PP Zbyslavská mozaika.[2]

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Okrsek Žehušická kotlina (dle značení Jaromíra Demka VIB–3B–1) náleží do celku Středolabská tabule a podcelku Čáslavská kotlina.

Balatka a Kalvoda[3] definuje Žehušickou kotlinu jako územně rozsáhlejší (zabírá i území Demkovy Labsko-klejnárské nivy), a člení ji na 3 podokrsky: Starokolínská rovina na severu, Mikulášská kotlina uprostřed a Církvická kotlina na jihu.

Demkova kotlina sousedí s dalšími okrsky Středolabské tabule (Labsko-klejnárská niva na severozápadě, Ronovská tabule na jihu, Kolínská tabule na západě) a s celkem Železné hory na východě.[2]

Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším bodem okrsku je okrajová vrstevnice (280 m) při hranici s Železnými horami.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Žehušická kotlina na Mapy.cz
  2. a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  3. a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]