Přeskočit na obsah

Kostel svatého Mikuláše Tolentinského (Vratěnín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Mikuláše Tolentinského
ve Vratěníně
Částečně zachované průčelí kostel svatého Mikuláše Tolentinského ve Vratěníně
Částečně zachované průčelí kostel svatého Mikuláše Tolentinského ve Vratěníně
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
OkresZnojmo
ObecVratěnín
Lokalitavýchodní okraj obce
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Statusklášterní kostel
Užívánívyhořel
ZasvěceníMikuláš Tolentinský
Datum posvěcení18. června 1739
Zánik1827
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
Kód památky27903/7-6921 (PkMISSezObrWD) (součást památky Klášter bosých augustiniánů)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Mikuláše Tolentinského je téměř zaniklý klášterní kostel při klášteru bosých augustiniánů na východním okraji obce Vratěnín v Jihomoravském kraji. Kostel je součástí areálu bývalého kláštera a je společně s ním chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Základní kámen kostela byl posvěcen 29. července 1726. Dar ke stavbě byl ze strany uherčického hraběte Franze Heisslera z Heltersheimu potvrzen 1. ledna 1728, daroval mimo jiné 1000 měřic vápna a slíbil vybudovat hlavní oltář. Mniši pak museli za tento dar sloužit bohoslužbu za zemřelou hraběcí rodinu. Kostel pak byl dokončen do roku 1740, kůr a podélná loď kostela byly dokončeny již v roce 1729, celkové dokončení kostela pak proběhlo v roce 1739 a kostel byl dne 18. června 1739 vysvěcen.[2]

V kostele byl postaven hlavní oltář zasvěcený svatému Mikuláši Tolentinskému, boční oltář byl zasvěcen Nejsvětější Trojici, další malé oltáře byly zasvěceny sv. Antonínu Paduánskému a Čtrnácti svatým pomocníkům. V roce 1814 byl konvent s kostelem zrušen a proběhla inventarizace majetku, část majetku koupili představení louckého kláštera do budovaného kostela svatého Linharta v Havraníkách. V roce 1821 pak kostel i s klášterem vyhořel.[3] Chrám už nebyl obnoven. Z uliční strany se z kostely dochovala část vysokého pilastrového řádu, který tvořil kostelní průčelí. Prostor bývalého interiéru kostela, ohraničeného dosud částečně dochovanými zdmi, slouží jako zahrada sousedního bývalého kláštera, který je využíván k obytným účelům. V prostoru presbytáře se také nachází hospodářské stavby.

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-09]. Identifikátor záznamu 139174 : klášter - bývalý. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. (německy) Gregor Wolny: Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften, Brünn, Selbstverlag des Verfassers 1855–1866, Abtheilung 2, Brünner Diöcese: Band 4 (1861); General Index (1866)
  3. (německy) Gregor Wolny: Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften, Brünn, Selbstverlag des Verfassers 1855–1866, Abtheilung 2, Brünner Diöcese: Band 4 (1861); General Index (1866)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]