Kostel svatého Mikuláše Tolentinského (Vratěnín)
Kostel svatého Mikuláše Tolentinského ve Vratěníně | |
---|---|
Částečně zachované průčelí kostel svatého Mikuláše Tolentinského ve Vratěníně | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Znojmo |
Obec | Vratěnín |
Lokalita | východní okraj obce |
Souřadnice | 48°54′12,35″ s. š., 15°35′53,55″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Status | klášterní kostel |
Užívání | vyhořel |
Zasvěcení | Mikuláš Tolentinský |
Datum posvěcení | 18. června 1739 |
Zánik | 1827 |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen |
Další informace | |
Kód památky | 27903/7-6921 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Klášter bosých augustiniánů) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Mikuláše Tolentinského je téměř zaniklý klášterní kostel při klášteru bosých augustiniánů na východním okraji obce Vratěnín v Jihomoravském kraji. Kostel je součástí areálu bývalého kláštera a je společně s ním chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Základní kámen kostela byl posvěcen 29. července 1726. Dar ke stavbě byl ze strany uherčického hraběte Franze Heisslera z Heltersheimu potvrzen 1. ledna 1728, daroval mimo jiné 1000 měřic vápna a slíbil vybudovat hlavní oltář. Mniši pak museli za tento dar sloužit bohoslužbu za zemřelou hraběcí rodinu. Kostel pak byl dokončen do roku 1740, kůr a podélná loď kostela byly dokončeny již v roce 1729, celkové dokončení kostela pak proběhlo v roce 1739 a kostel byl dne 18. června 1739 vysvěcen.[2]
V kostele byl postaven hlavní oltář zasvěcený svatému Mikuláši Tolentinskému, boční oltář byl zasvěcen Nejsvětější Trojici, další malé oltáře byly zasvěceny sv. Antonínu Paduánskému a Čtrnácti svatým pomocníkům. V roce 1814 byl konvent s kostelem zrušen a proběhla inventarizace majetku, část majetku koupili představení louckého kláštera do budovaného kostela svatého Linharta v Havraníkách. V roce 1821 pak kostel i s klášterem vyhořel.[3] Chrám už nebyl obnoven. Z uliční strany se z kostely dochovala část vysokého pilastrového řádu, který tvořil kostelní průčelí. Prostor bývalého interiéru kostela, ohraničeného dosud částečně dochovanými zdmi, slouží jako zahrada sousedního bývalého kláštera, který je využíván k obytným účelům. V prostoru presbytáře se také nachází hospodářské stavby.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-09]. Identifikátor záznamu 139174 : klášter - bývalý. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ (německy) Gregor Wolny: Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften, Brünn, Selbstverlag des Verfassers 1855–1866, Abtheilung 2, Brünner Diöcese: Band 4 (1861); General Index (1866)
- ↑ (německy) Gregor Wolny: Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften, Brünn, Selbstverlag des Verfassers 1855–1866, Abtheilung 2, Brünner Diöcese: Band 4 (1861); General Index (1866)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Mikuláše Tolentinského na Wikimedia Commons