Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Olomouc)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
Celkový pohled na kostel z klášterní zahrady
Celkový pohled na kostel z klášterní zahrady
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Odkazy
Ulice Slovenská
Kód památky 13732/8-3729 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie je kostel v Sokolské ulici v Olomouci při současném klášteře dominikánů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Celkový pohled na interiér kostela

Za působení františkánů[editovat | editovat zdroj]

Byl postavený řádem františkánů observantů (bernardinů). Založen byl před městskými hradbami v části Na Bělidlech a až později byl obehnán městskými hradbami.

Za působení dominikánů[editovat | editovat zdroj]

V 80. létech 19. století provedl regotizaci kostela Gustav Meretta. Nový oltář zakoupen v Německu. Odebrány barokní oltáře a místo nich přidány novogotické. Přidána novogotická kazatelna. Většina Merettových novogotických úprav odstraněna při rekonstrukci v 80. letech 20. století. Novogotický oltář odstraněn při úpravách po povodních v roce 1997. Z něj zůstal v kostele jen svatostánek postavený na nový podstavec.

Opravy roku 2012[editovat | editovat zdroj]

Při opravě střechy věže kostela na podzim 2012 byl v makovici kříže nalezen tubus s písemnostmi z let 16331872, který dále obsahoval zrnka kadidla a jehlu s nití.

Nejstarší čtyři listiny obsahovaly např. zápisy o událostech třicetileté války, o tehdejších cenách ječmene, vína a piva, nebo modlitbu proti bouřím a blesku. Z roku 1653 pochází zpráva o volbě Ferdinanda IV. římským králem, s dopsaným dovětkem o jeho smrti - zemřel zhruba o rok později ve věku 20 let. Další zpráva pochází z roku 1749, kdy do střechy uhodily dva blesky. Jelikož tehdejší správa neměla potřebných pět tisíc zlatých na koupi dřeva na nový krov, zachoval se krov původní, který tak patří mezi pět nejstarších v České republice.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Gotická freska Obléhání Bělehradu (1456) z roku 1468 (objevená 1983) v kněžišti kostela. Jan Hunyadi je zobrazen vlevo s vlajkou, ve středu fresky je zobrazen Jan Kapistránský a úplně vpravo je namalovaný také františkán svatý Bernardin ze Sieny (na snímku mu kříž zakrývá hlavu), který však zemřel 12 let před bitvou.

Pozdně gotický trojlodní kostel. Kostel má čtvercový půdorys, je orientován ve směru západ-východ. Střecha je osmiboká jehlancová.

Kněžiště (v tomto případě přesněji chór) je na východní straně. V kněžišti a na východní straně jsou zachovalé pozdně gotické fragmenty nástěnných maleb z poloviny 15. století a z počátku 16. století. Při bočních stěnách kněžiště jsou chórové lavice (stally).

Na severní straně je vstup do křížové chodby, barokní oltář svatého Dominika (zakladatel řádu dominikánů), tři kamenné reliéfy a také malé původní okénko určené ke zpovídání. Na východní straně je současný vstup do kostela a hudební kruchta s varhany.

Kostel, Paduánská kaple a kaple Božího hrobu

Na jižní straně je původní vstup do kostela a kaple svatého Antonína z Padovy.

Kaple Božího hrobu[editovat | editovat zdroj]

K jižní straně kostela byla zvenku přistavěna ještě jedna kaple – kaple Božího hrobu. Stojí v rohu mezi zdmi kostela, vede rovnoběžně s presbytářem a její průčelí je schováno v lodi kostela, odkud je do ní přístup. Nemá typickou baldachýnovou edikulu na stříšce, ale její půdorys a kamenické články vnějšího arkádového sloupoví jí určují jako kapli Božího hrobu, postavenou podle vzoru jeruzalémské kaple stojící uprostřed chrámu Božího hrobu. Byla posvěcena roku 1653 a dnes se v ní nachází kopie vzácné ikony ze 13. století Panna Maria – Matka ustavičné pomoci.

Na jižní straně před kostelem je od roku 2005 Delfínova kašna. U kostela je zahrada jako součást kláštera. Původně byla zahrada zeleninová, dnes je okrasná.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Při opravě věže olomouckého kláštera se našly stovky let staré vzkazy, idnes.cz, 7. 10. 2012

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNUŠÁK, Tomáš & POJSL, Miloslav: Olomouc. Klášter dominikánů a kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, Historická společnost Starý Velehrad se sídlem na Velehradě, 2005, ISBN 80-86157-13-X
  • ŘEPA, Tomáš. Kaple Božího hrobu v Čechách a na Moravě v období baroka. Brno, 2010 [cit. 2015-04-24]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Pavlíček. s. 49 - 58. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]