Přeskočit na obsah

Bohumír Čermák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Akad. arch. Ing. Bohumír Čermák
Narození8. listopadu 1882
Moravský Krumlov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. září 1961 (ve věku 78 let)
Bílovice nad Svitavou
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povoláníarchitekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohumír František Antonín Čermák (8. listopadu 1882 Moravský Krumlov[1]23. září 1961 Bílovice nad Svitavou) byl český architekt a uměleckoprůmyslový návrhář.

Narodil se v Moravském Krumlově, rodiče se ale později přestěhovali do Brna, kde absolvoval německou reálku a architekturu na Německé vyšší státní průmyslové škole. Následně odešel do Vídně, kde pracoval v ateliéru Adalberta W. Pasdirecka-Coreno (údajně také u Otto Wagnera), a zároveň studoval na Vysoké škole technické a Akademii výtvarných umění. Poté se vrátil do Brna, několik let působil u Josefa Nebehostenyho a v roce 1909 se v Brně oženil.[2] Po složení stavitelských zkoušek roku 1910 se osamostatnil. Měl zde vlastní projekční kancelář a založil také Uměleckořemeslné dílny (Bürgerliche Handwerkkunst), obdobu Wiener Werkstätte, které však za hospodářské krize na počátku 30. let musel uzavřít. Byl členem Společenstva stavitelů v Brně, kromě projektování staveb se ale věnoval také interiérům, zahradám a uměleckoprůmyslovým předmětům.[3]

Do roku 1918 se hlásil k německé národnost a používal proto i německou variantu svého jména (Gottfried Franz Anton Czermak). Oženil se s Markétou, roz. Fornerovou, se kterou měl dcery Traute (* 1909) a Liselotte (* 1911).[4]

Základním rysem Čermákovy architektury byla účelnost a krásná forma. Zpočátku tvořil v duchu monumentální architektury, nejvýznamnějšími stavbami tohoto období jsou Úrazová dělnická pojišťovna v Brně (1910) a správní budova brněnské Zbrojovky (1925–1929). Později byl značně ovlivněn konstruktivismem, používal kov, beton a sklo. V tomto stylu vyprojektoval např. Pavilon výstavních trhů na brněnském výstavišti včetně vyhlídkové věže.[5]

Zejména ve třicátých letech se věnoval obchodním domům, jako ředitel Technické a instalační ústředny společnosti ASO[3] pro ni postavil ve funkcionalistickém stylu většinu jejích staveb. Konkrétně realizoval její administrativní budovu v Olomouci a obchodní domy ASO např. v Ostravě, Košicích, Praze, Šumperku, Hradci Králové, Bratislavě, Plzni, Prostějově či ve Znojmě. Rekonstruoval také vilu Anderovy rodiny a vypracoval projekt Androva stadionu. V Bílovicích nad Svitavou si postavil vlastní rodinný dům, kde žil až do smrti.[5]

  1. Matriční záznam o narození a křtu, farnost Moravský Krumlov [online]. Moravský zemský archiv Brno [cit. 2018-11-23]. Dostupné online. 
  2. Matrika 17035, sn. 2 [online]. MZA [cit. 2023-05-11]. Dostupné online. 
  3. a b LV. Bohumír František Antonín Čermák [online]. Brněnský architektonický manuál [cit. 2015-05-22]. Dostupné online. 
  4. Lk. akad. arch. Ing. Bohumír František Antonín Čermák [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2015-01-06 [cit. 2015-05-22]. Dostupné online. 
  5. a b VRÁBELOVÁ, Michaela. Čermák, Bohumír (1882-1961) [online]. Městská knihovna Znojmo [cit. 2015-05-22]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KARL HANS, Strobl. Arbeiten von Gottfried Czermak–Brünn. Innendekoration: mein Heim, mein Stolz; die gesamte Wohnungskunst in Bild und Wort. Oktober 1911, roč. XXII, čís. X, s. 395–402. Dostupné online. 
  • SCHULZE, Otto. Raumbedarf, Raumgrosse, Raumwirkung. Innendekoration: mein Heim, mein Stolz; die gesamte Wohnungskunst in Bild und Wort. Juni 1913, roč. XXIV, čís. VI, s. 267–272. Dostupné online. 
  • M., W. Über Licht und Dunkel im Wohnraum. Innendekoration: mein Heim, mein Stolz; die gesamte Wohnungskunst in Bild und Wort. Oktober 1914, roč. XXV, čís. X, s. 419–425. Dostupné online. 
  • ROESSLER, A. Zu den Arbeiten von Architekt Gottfried F.E. Czermak, D.W.B.–Brünn. Innendekoration: mein Heim, mein Stolz; die gesamte Wohnungskunst in Bild und Wort. März 1916, roč. XXVII, čís. III, s. 117–129. Dostupné online. 
  • Studio Talk: Brünn. The International Studio, An Illustrated Magazine Of Fine And Applied Art. Roč. 1908, čís. 133–136, s. 330–331. Dostupné online. 
  • Moderne Bauformen: Monatshefte für Architektur und Raumkunst. 1914, roč. XIII, čís. Erstes Halbjahr, s. 202, 203–208. Dostupné online. 
  • LEVETUS, A. S. Austrian Architecture And Decoration. "The Studio" Year Book of Decorative Art. Roč. 1912, s. 181–238. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]