Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vlkoš)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vlkoši
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vlkoši
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihomoravský
Okres Hodonín
Obec Vlkoš
Lokalita na malé vyvýšenině uprostřed obce
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze olomoucká
Děkanát Kyjov
Farnost Vlkoš u Kyjova
Status farní kostel
Užívání užíván
Datum posvěcení 1780
Světitel Bartoloměj Goltman
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 17731780
Specifikace
Umístění oltáře severovýchod
Azimut 20°
Odkazy
Kód památky 46409/7-2482 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vlkoši je římskokatolický farní kostel postavený v pozdně barokním slohu v letech 1773–1780. Je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Interiér kostela

V první písemné zmínce o obci z 18. října 1248 je zmíněno sloužení mše ve zpustošeném kostele. V roce 1397 byl patronem kostela Hynek z Ronova. Vlkoš byl součástí milotické farnosti a milotický kaplan Tomáš Fiala byl pověřen stavbou nového kostela v obci. Starý kostel byl rozebrán a František Ludvík Serényi na jeho místě položil 19. června 1773 základní kámen k novému kostelu.[p 1] Výstavba s několika přestávkami trvala sedm let. Ludvík Serényi zemřel 4. března 1780 a jako patron byl v kryptě nedokončeného kostela pohřben. (Při pozdějším průzkumu krypty byly nalezeny kosterní pozůstatky dvou dospělých osob a jednoho dítěte společně se zbytky ozdobných tkanin.) V témže roce byl kostel vysvěcen milotickým děkanem Bartolomějem Goltmanem.[p 2] Okolo kostela se nacházel hřbitov ohraničený kamennou zídkou, která je samostatně památkově chráněna. Po epidemii cholery v roce 1831 se zemřelí začali pochovávat na jiném místě. Kostel byl v roce 1856 celkově opraven. V roce 1860 byla při vichřici poničena střecha a shozen kříž.[3] Rozsáhlou rekonstrukci kostela společně se stavbou fary provedl v letech 1903–1904 kyjovský stavitel Eusebius Cibulka. Ve 20. století byly instalovány věžní hodiny. Tři zvony byly rekvírovány během první světové války. V roce 1927 byly pořízeny nové, ale za druhé světové války byly opět zabaveny. Současné zvony pochází z roku 1973.

Při osvobozování obce na konci druhé světové války v dubnu 1945 byl kostel během 10 dnů těžce poškozen, když dostal 56 dělostřeleckých zásahů.[4] Roku 1989 byla opravena fasáda a v roce 1996 instalováno plynové vytápění. Celková rekonstrukce kostela proběhla v letech 2001–2003, při níž byla opravena střecha, fasáda a vymalován interiér. Bylo také zřízeno venkovní osvětlení.[5]

V roce 2019 se pravidelné bohoslužby konaly v neděli v 9:00 hodin a ve čtvrtek v 18:00 hodin.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pozdně barokní jednolodní kostel byl postaven na mírném návrší uprostřed obce a tvoří dominantu okolí. Vede k němu schodiště o 25 stupních, na jehož konci jsou umístěny sochy sv. Cyrila (vlevo) a sv. Metoděje (vpravo). Na schodišti stojí kříž s textem "Já jsem cesta, pravda a život" (Jan 14, 6 (Kral, ČEP)). Asi 15 metrů před schodištěm je kaple sv. Floriána. V těsné blízkosti kostela se přes cestu nachází budova přízemní fary.

Hlavní oltář, kazatelna a křtitelnice pocházejí z dílny brněnského sochaře Ondřeje Schweigla.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. František Ludvík Serényi (1705–1780) byl proboštem olomoucké kapituly.
  2. Bartoloměj Josef Goltmann (cca 1724–1797), rodák ze Bzence, byl v letech 1747–1757 milotickým kooperátorem a od roku 1757 do své smrti milotickým farářem a děkanem.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-19]. Identifikátor záznamu 158913 : Kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. LUNGA, Václav. Dle Počtů chrámu Páně milockýho: příspěvek k uměleckému vybavení kostela Všech svatých v Miloticích. hdl.handle.net [online]. 2015 [cit. 2019-10-19]. Roč. 64, čís. 1, s. 82–95. Dostupné online. ISSN 1211-7390. 
  3. ČECHOVÁ, Petra. Lípa ohrožuje zídku kolem kostela. Hodonínský deník [online]. 2014-12-17 [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. 
  4. HURT, Rudolf. Kyjovsko. [s.l.]: Musejní spolek v Brně a Okresní muzeum v Hodoníně, 1970. 537 s. Kapitola Vlkoš, s. 453. 
  5. Kostel Nanebevzetí Panny Marie: Vlkoš [online]. [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VLASÁKOVÁ, Olga. 750 let obce Vlkoš. [s.l.]: Obecní úřad Vlkoš, 1998. 131 s. 
  • CVRKAL, Marek. Varhany kyjovského děkanátu. , 2007 [cit. 2019-10-19]. Master's thesis. Masaryk University, Faculty of Education. Vedoucí práce doc. Mgr. Ivo Bartoš. s. 63–68. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]