Rychta v Dlouhomilově
| Rychta | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Dlouhomilov,  Česko |
| Souřadnice | 49°54′35,5″ s. š., 16°59′29,75″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 51795/9-103 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rychta stojí v obci Dlouhomilov v okrese Šumperk. V roce 2002 byla Ministerstvem kultury České republiky prohlášena za kulturní památku ČR a nachází se ve vesnické památkové zóně Dlouhomilov.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci je z roku 1356, kdy vesnici vlastnilo více drobných zemanů, kteří se psali: z Dlouhomilova. V roce 1437 byla vlastněna rodem Tunklů, později náležela pod hrad Brníčko a v roce 1447 byla Tunkly připojena k zábřežskému panství. V Dlouhomilově byla dědičná rychta, která je připomínaná v roce 1602.[2]
V roce 1995 byla Ministerstvem kultury České republiky v Dlouhomilově část jeho území prohlášena za vesnickou památkovou zónu.[3] Součástí památkové zóny jsou především empírové statky z první poloviny 19. století, které byly zapsány do státního seznamu kulturních památek České republiky.[4][5] Mezi ně byla zařazena v roce 2002 kulturní památka zemědělská usedlost původní barokní rychta čp. 7.[6] Rychta byla rekonstruována v období 2005–2016. Byla opravena střecha, obnovena dřevěná okna.[7]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Exteriér[editovat | editovat zdroj]
Rychta stojí nad obcí v blízkosti kostela dalších usedlostí. Byla zemědělskou usedlostí postavenou v barokním stylu a v 19. století přestavěna pod vlivem novorenesance. Rychta je zděná cihlová podsklepená patrová stavba s arkádovým náspím postavena na půdorysu písmene U. Je tvořena patrovou obytnou budovou se zastavěnou plochou o výměře 461 m² (užitná plocha je 180 m². Na obytnou část příčně navazuje chlév o výměře 273 m² a stodola o výměře 296 m².[7] Západní fasáda má dvanáct okenních os, z toho sedmé a osmé okno je zazděné a v přízemí je hlavní vchod. Okna fasády jsou umístěna v mělkých výklencích, v přízemí jsou ukončena půl elipsovým záklenkem, v patře mají okna návojovou profilovanou římsu. Okna jsou dělena šesti tabulkami. Vodorovné člení fasádu průběžná nadokenní římsa přerušovaná okenními záklenky a profilovaná korunní římsa. Jižní fasáda je členěna čtyřmi okenními osami, severní fasáda má dvě okenní osy a východní dvorní fasáda je členěna pěti osami nepravidelně umístěnými.[6][7]
Ve dvoře zápraží podél chléva od obytné budovy k stodole je chráněno arkádou o sedmi polích.
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Dvoutraktovou dispozici v přízemí protíná síň zaklenutá třemi poli české placky. Jižně od síně jsou tři pokoje, kuchyně, koupelna, WC a kotelna s kotlem na tuhá paliva. Severně od síně byl byt výměnkáře se dvěma průchozími pokoji kuchyní s původními kachlovými kamny a komora.V patře, které je přístupné dvěma schodišti, je velký sál, předsálí, chodba a tři pokoje. Sklepní prostory mají klenby. V obytné části jsou zachovány původní architektonické prvky jako klenby, kamenné schodiště, pískovcové vstupní portály či funkční kachlová kamna.[6][7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-09]. Identifikátor záznamu 472006 : Rychta. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Dlouhomilov se skládá ze tří částí a byly zde i tři panské dvorce. Olomouc [online]. 2020-01-16 [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.
- ↑ 2350 (Pk)
- ↑ Lidová architektura v Dlouhomilově. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Dlouhomilov – vesnická památková zóna. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-02-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c ULBRICHOVÁ, Petra. Rozhodnutí o prohlášení za KP. iispp.npu.cz [online]. 2002-09-03 [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Prodej zemědělské usedlosti 180 m², pozemek 2 225 m². www.sreality.cz [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.