Spojené království

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. O jiných spojených královstvích pojednává článek Spojené království (rozcestník).
Spojené království Velké Británie a Severního Irska
United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland
Vlajka Spojeného království Velké Británie a Severního Irska
vlajka
Znak Spojeného království Velké Británie a Severního Irska
znak
Hymna: God Save the Queen
Geografie

Poloha Spojeného království Velké Británie a Severního Irska

Hlavní město: Londýn
Rozloha: 243 610 km² (77. na světě)
z toho 1,34 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Ben Nevis (1343 m n. m.)
Časové pásmo: +0
Poloha: 54°0′ s. š., 2°0′ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 64 100 000 (22. na světě, 2013)
Hustota zalidnění: 255 ob. / km² (51. na světě)
HDI: 0,849 (velmi vysoký) (26. na světě, 2010)
Jazyk: angličtina
Náboženství: anglikánské
Státní útvar
Státní zřízení: parlamentní monarchie
Vznik: 1707 (Zákony o unii z roku 1707)
Královna: Alžběta II.
Premiér: David Cameron
Měna: Libra šterlinků (GBP)
HDP/obyv. (PPP): 36 090 USD
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 826 GBR GB
MPZ: GB
Telefonní předvolba: +44
Národní TLD: .uk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Spojené království Velké Británie a Severního Irska (oficiálně zkráceně Spojené království nebo neoficiálně Británie[1][2] nebo Velká Británie nebo podle jeho nejvýznamější země Anglie) je ostrovní stát přiléhající k západu kontinentální Evropy. Zahrnuje ostrov Velká Británie, severovýchodní část ostrova Irsko, kde hraničí s Irskou republikou, a mnoho menších ostrovů. Hlavou státu je královna Alžběta II.

Spojené království je ohraničeno jednak hranicí s Irskem a jednak Atlantským oceánem, resp. jeho lokálními částmi, tedy Severním mořem, Lamanšským průlivem, Keltským mořem, Průlivem svatého Jiří a Irským mořem. S kontinentální Evropou je spojeno Eurotunelem.

Je parlamentní monarchií složenou ze čtyř zemí:


Britskými korunními závislými územími jsou ostrov Man a Normanské ostrovy, které jsou vlastnictvím Britské koruny, nejsou součástí Spojeného království, jsou s ním spojeny federací známou jako Britské ostrovy.

Pod suverenitu Spojeného království spadá též čtrnáct zámořských území, jež jsou zbytky bývalé Britské říše.

Ačkoliv bylo Spojené království v 18. a 19. století nejsilnější světovou velmocí, vývoj v 20. století - obě světové války a především pak rozpad koloniální říše - jeho vliv značně oslabil. Přesto je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, jadernou velmocí i členem skupiny G8. Jde o sedmou největší ekonomiku světa s druhými nejvyššími výdaji na obranu. Je tak důležitou politickou, ekonomickou i vojenskou silou. Dále je jedním ze zakládajících členů NATO, členem Evropské unie a Rady Evropy a vůdčí zemí britského Společenství národů, jehož 16 členských států, například Kanada, Austrálie, Nový Zéland a Jamajka, má společnou hlavu, britskou královnu,

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Spojeného království.
Bitva u Waterloo znamenala konec napoleonských válek a začátek období známého jako Pax Britannica

Zhruba od roku 70 n. l. spadala větší část hlavního ostrova dnešního Spojeného království pod vládu starověkého Říma (později Západořímské říše) až do doby krátce před jejím pádem kolem roku 410.

Anglické království a Skotské království existovala jako dva oddělené nezávislé státy se svými vlastními panovníky a politickým uspořádáním již od 9. století. Knížectví velšské se dostalo pod nadvládu anglických králů roku 1284. Anglie (včetně Walesu) a Skotsko byly od roku 1603 spojeny personální unií poté, co se nástupcem bezdětné anglické královny Alžběty I. stal její nejbližší pokrevný příbuzný, skotský král Jakub VI., jenž se tak stal zároveň Jakubem I. Anglickým. Podle Zákonů o unii z roku 1707 se obě království sjednotily do politické unie ve formě jednotného Království Velké Británie.

Zákony o unii z roku 1800 spojují Království Velké Británie s Irským královstvím, jež bylo postupně ovládnuto mezi roky 1541 a 1691 uzavřením dohody z Limericku do státního celku Spojené království Velké Británie a Irska. Nezávislost Irské republiky se datuje od roku 1922 po zákoně o rozdělení Irska na dvě administrativní části z roku 1920, podle něhož většina (šest z devíti) hrabství Ulsterské provincie vytvořila tzv. Severní Irsko, ostatní části Irska pak Irsko jižní. Z něj vznikla Irská republika. Poté byl v roce 1927 změněn název státu na název současný, tedy na Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

Pojem Velká Británie tak odkazuje na tři ze čtyř zemí unie (Anglii, Skotsko a Wales) ležící na ostrově Velká Británie, zatímco pojem Spojené království zahrnuje i čtvrtou součást státu, Severní Irsko.

Británie byla důležitým centrem osvícenství s velkým filozofickým a vědeckým potenciálem a významnou literární i divadelní tradicí.

Bohatství Britské říše bylo stejně jako bohatství dalších velmocí té doby dáno využíváním kolonií, jež zahrnovalo obchod s otroky, a industrializací, která nastala po roce 1750. Výrazně tomu napomohlo největší obchodní loďstvo světa. Na počátku 19. století byl nicméně schválen zákon o zrušení otroctví a Spojené království se tak stalo prvním státem světa, který tento obchod trvale zakázal.

Po průmyslové revoluci a porážce Napoleona v napoleonských válkách se Britská říše stala nejvýznamnější velmocí tehdejšího světa. V dobách svého největšího rozkvětu se rozprostírala na téměř jedné čtvrtině zemského povrchu a zahrnovala třetinu světové populace. Byla tak patrně největším „státním“ územním celkem v historii. Srovnatelný rozsah měla jen mongolská říše v 13.14. století.

Během devatenáctého století hrálo Spojené království významnou roli při rozvoji parlamentarismu, mimo jiné díky fungujícímu systému více politických stran a rozšíření volebního práva.

Britská říše v roce 1897. Jako taková byla pravděpodobně největší říší v celé historii světa

Na konci viktoriánské éry svou pozici nejprůmyslovější velmoci ztrácí, částečně ve prospěch Německé říše a Spojených států, jež Velkou Británii v oblasti obchodu a průmyslové výroby v devadesátých letech devatenáctého století překonávají. Stále však zůstává přední světovou průmyslovou velmocí, jež dosahuje své největší velikosti v roce 1921 získáním mandátu od Společenství národů nad bývalými koloniemi německé a osmanské říše po první světové válce.

Ve stejnou dobu vzniká i první mezinárodní vysílací síť BBC. Společně s dalšími zeměmi Commonwealthu se v druhé světové válce staví na stranu Spojenců a poráží nacistické Německo. Britský ministerský předseda Winston Churchill i jeho následovník Clement Attlee se výrazným způsobem podílejí na tvorbě poválečného uspořádání světa. Přesto válka Británii finančně i fyzicky poškodila. Proces obnovy mohl být nastartován až díky kanadským a americkým půjčkám a především díky Marshallovu plánu.

Stíhací letoun Spitfire v barvách RAF. RAF zvítězilo v bitvě o Británii a ukončilo tak německý postup západní Evropou během druhé světové války.

Po roce 1945 vzniká ve Velké Británii jeden z prvních komplexních sociálních a zdravotních systémů světa, zároveň do země v souvislosti s obnovou ekonomiky přicházejí lidé z celého Commonwealthu. Ačkoliv se hranice britského poválečného politického vlivu ukázaly v průběhu Suezské krize v roce 1956, díky výrazně rostoucímu vlivu angličtiny dál ovlivňuje světovou literaturu a kulturu. Po období stagnace a po ekonomickém propadu sedmdesátých let nastoupila do premiérského křesla Margaret Thatcherová, jejíž reformy pro její příznivce znamenaly obnovu britské ekonomiky, pro její odpůrce významný sociální propad[zdroj?]. Od poloviny devadesátých let v těchto změnách pokračoval Tony Blair a jeho nástupce Gordon Brown[zdroj?].

Vláda a politický systém[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Politický systém Spojeného království.
Královna Alžběta II.

Spojené království je parlamentní monarchií. Vláda vykonává moc jménem královny (nyní, případně jménem krále), která formálně drží veškerou výkonnou moc. Podle Zákona o nástupnictví z roku 1701 mohou na britský trůn nastoupit pouze potomci Žofie Falcké (Hanoverské), kteří jsou anglikánského nebo protestantského vyznání a nejsou ve svazku s osobou římskokatolického vyznání.

„Vláda jejího veličenstva“ (Her Majesty's Government, resp. „... jeho ...“, His ...) má v rukou výkonnou moc. V jejím čele stojí premiér (Prime Minister). Radě nejdůležitějších ministrů se říká kabinet (Cabinet). Vláda je odpovědná parlamentu, a sestavuje ji ten, kdo má po volbách většinu v dolní komoře parlamentu. Všichni členové vlády jsou zároveň členy parlamentu. Tento britský systém přešel do ústavního zřízení mnoha států, především členů Commonwealthu. Mnoho z nich také převzalo britský právní systém, známý jako Angloamerické právo. Oproti USA navíc právo ve Spojeném království není založeno na psané ústavě, jako v pouze třech demokratických zemích světa – dalšími jsou Nový Zéland a Izrael.

Westminsterský palác na břehu Temže v Londýně je sídlem britského parlamentu.

Panovník Spojeného království má rozsáhlé formální pravomoci, ale jeho role je především (ačkoliv ne výhradně) ceremoniální. Je integrálním elementem parlamentu a teoreticky mu právě on dává pravomoc scházet se a vytvářet zákony. Žádný parlamentní zákon nevejde v platnost, dokud není panovníkem podepsán. Od roku 1708 (na trůnu byla Anna Stuartovna), se však nestalo, že by byl nějaký zákon přijatý parlamentem panovníkem odmítnut. Ačkoliv bylo zrušení monarchie několikrát navrhováno, její popularita je stále vysoká a podpora pro vytvoření republiky se v populaci pohybuje pouze mezi 15 a 25 %. Současná panovnice, královna Alžběta II., nastoupila na trůn v roce 1952, korunována byla v roce 1953.

Současným premiérem je David Cameron jako představitel britské Konzervativní strany. Svůj úřad zastává od roku 2010.

Zákonodárnou mocí Spojeného království je Parlament Spojeného království. Podle doktríny parlamentní suverenity je nejvyšší zákonodárnou autoritou země. Je dvoukomorový, sestává z volené Dolní sněmovny (House of Commons) a nevolené Sněmovny lordů (House of Lords), jejíž členové jsou většinou jmenováni panovníkem. Dolní komora má 646 přímo volených členů, Sněmovna lordů pak přibližně 700 členů, ačkoliv jejich počet není přesně stanoven – skládá se z dědičných i nedědičných peerů a biskupů anglikánské církve. Bývalou dědičnost křesel zrušil Zákon o sněmovně lordů z roku 1999, který povolil dědičnost místa jen 92 peerům. Přesto je společnost stále poměrně elitářská.[3]

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Správní členění Spojeného království, Anglie, Wales, Skotsko a Severní Irsko.

Název
Vlajka Plocha
(km²)
Podíl
Obyvatel
(2012)
Podíl

Hlavní město
Anglie Flag of England.svg 130.395 53,5 % 53,5 milionů 84,0 % Londýn
Skotsko Flag of Scotland.svg 78.772 32,3 % 5,3 milionů 8,3 % Edinburgh
Wales Flag of Wales 2.svg 20.779 8,5 % 3,1 milionů 4,9 % Cardiff
Sev. Irsko Ulster banner.svg 13.843 5,7 % 1,8 milionů 2,8 % Belfast
Spojené království Flag of the United Kingdom.svg 243.789 100,0 % 63,7 milionů 100,0 % Londýn


Spojené království tvoří čtyři země (anglicky constituent country) – Anglie, Severní Irsko, Skotsko a Wales. S výjimkou Anglie, která je spravována přímo centrálními institucemi Spojeného království, se ostatní tři země těší různé míře autonomie, rozšířené ve 20. století v procesu tzv. devoluce. Mimo Anglii, která má velice komplikovaný čtyřstupňový systém správního členění, mají ostatní tři země podstatně jednodušší dvoustupňový systém.

Britská koruna má dále suverenitu nad tzv. korunními dependencemi, jakými jsou Ostrov Man, Jersey a Guernsey. Tyto země patří britskému panovníkovi, nejsou však považovány za součást Spojeného království ani Evropské unie. Britský parlament má ovšem právo vydávat zákony pro dependence a britská vláda spravuje jejich zahraniční vztahy a obranu.

Spojené království má dále čtrnáct zámořských teritorií po celém světě, což jsou poslední zbytky někdejšího Britského impéria. Ani zámořská území se nepovažují za součást Spojeného království, ale ve většině případů mají jejich obyvatelé britské občanství a právo bydlet ve Spojeném království (platí od roku 2002). Britskými zámořskými teritorii jsou v současnosti Anguilla, Bermudy, Britské antarktické území, Britské indickooceánské území, Britské Panenské ostrovy, Falklandy, Gibraltar, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy, Kajmanské ostrovy, kyperské vojenské základny Akrotiri a Dhekelia, Montserrat, Pitcairnovy ostrovy, Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha, Turks a Caicos.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace v článku Podnebí Velké Británie.

Topografická mapa Spojeného království.

Spojené království zaujímá většinu rozlohy Britských ostrovů, skupiny ostrovů ležících severozápadně od pobřeží Evropy. Kromě dvou hlavních ostrovů, Velké Británie a Irska, je tu řada menších ostrovů. Proměnlivé, ale mírné podnebí Britských ostrovů je ovlivňováno Atlantským oceánem. Západní pobřeží je charakteristické vysokými úhrny srážek (díky větrům vanoucím od oceánu), východní (zejm. však jihovýchodní)pobřeží naopak výrazně sušší.

Nejvyšší hora Spojeného království Ben Nevis (1344 m).

Skotská vysočina se vyznačuje divokou a velkolepou přírodou. Jsou zde nejvyšší hory Spojeného království (Ben Nevis 1344 m) a protáhlá jezera zvaná loch. Na západ od pobřeží Skotska leží v Atlantském oceánu dva řetězce ostrovů zvaných Vnitřní a Vnější Hebridy. Směrem na jih se země svažuje do údolí mohutné řeky Clyde. Tato oblast, známá jako Středoskotská nížina, je tvořena nízkými zvlněnými pahorkatinami s kvalitní zemědělskou půdou. Vyšší vrchoviny a mokřiny tvoří hranice s Anglií. Provincie Severní Irsko, kterou dělí od Skotska Irské moře, má zemědělskou půdu, hluboké zátoky a Lough Neagh – největší jezero Britských ostrovů.

Severní Anglie je rozdělena vápencovými a žulovými hřbety horského pásma Pennin. Na severozápadě jsou hory a třpytivá jezera. Wales je země zelených údolí, klikatících se řek, travnatých planin, zemědělských usedlostí v kopcovitém terénu a holých hor. Většinu země pokrývá Kambrické pohoří, poseté malými jezery a vodopády.

Velkou část střední Anglie tvoří zvlněná rovina, zatímco hranici se Severním mořem na východě představuje plochá nížina. Na hustě zalidněném jihovýchodě se nad úrodnými oblastmi zemědělské půdy tyčí nízké pahorkatiny z křídy zvané Downs. Na jihozápadě země se rozprostírají rozlehlé plochy mokřin pokryté vřesovišti. Vlny Atlantského oceánu bičují skaliska rozeklaného jihozápadního poloostrova Cornwallu.

Velkou Británii (resp. celé království) lemují různé typy pobřeží. Nejčastěji se jedná o oblázkové pláže či vysoké svislé útesy (např. vápencové útesy u přístavu Dover nebo Seven Sisters na jihovýchodním pobřeží ostrova).

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Růst počtu obyvatel v milionech.

Ve Spojeném království žije asi 60 milionů lidí, je tu vysoká hustota zalidnění – 250 osob na km², tedy dvakrát vyšší než v ČR. Britové žijí většinou ve městech (asi 92 % obyvatel). Spojené Království není velkým státem, ale dějiny z něj učinily domov pestré směsice národů, kultur a náboženství. Zdaleka největší skupinou tvoří Angličané. K dalším patří Velšané, Skotové, Irové a Židé. Spojené království je terčem masivní imigrace neevropského obyvatelstva, řada imigrantů či jejich potomků pochází z různých částí bývalého Britského impéria – Indie, Pákistánu, Bangladéše, Hongkongu, Afriky a karibské oblasti.

Více než čtyři pětiny obyvatel Spojeného království žijí v Anglii. Většina z nich žije a pracuje ve městech a velkoměstech. O víkendech a v době prázdnin a dovolených jsou hlavní silnice ucpány lidmi, kteří jedou na návštěvu na venkov či výlet na pobřeží. Mezi další oblíbené činnosti volného času provozované v přírodě patří zahradničení a sledování sportů či aktivní sportování.

Spojené království má bohaté literární a umělecké dědictví. Po celá staletí jeho země plodily řadu velkých básníků, dramatiků, romanopisců, malířů, architektů a hudebníků. Anglický jazyk se rozšířil do celého světa od Severní Ameriky až po Austrálii. Anglicky se mluví na celých Britských ostrovech, byť s mnoha různými regionálními přízvuky. K dalším mluveným jazykům patří velština, skotská galština a irská galština.

S indexem soukromí 1,5 (5. nejhorší hodnota z 36 vyhodnocovaných zemí) patří obyvatelé Spojeného království mezi ty s největšími zásahy do soukromí na světě. Ve Velké Británii bylo v posledních několika letech instalováno přes 4 miliony kamer (1 na 14 obyvatel), z toho nejvíce v Londýně (který se po 7. červenci 2005 stal městem s největším kamerovým dohledem na světě).[4]

Britské tradice[editovat | editovat zdroj]

V každé zemi existuje množství svátků a oslav. Ve Spojeném království se často nazývají bank holidays, protože v tyto dny jsou všechny banky v zemi zavřené. Nejdůležitějšími ze svátků jsou Vánoce a Nový rok, Velký pátek a Velikonoční pondělí.

Vánoce ve Spojeném království zdobí množstvím světel a typických vánočních ozdob osvětlujících ulice a tradičními koledami a děti netrpělivě očekávají příchod Otce Vánoc (Father Christmas), jenž přistane se svým sobím spřežením na střeše za komínem. Vyvěšují svou vánoční punčochu k nohám postele a čekají na dárky. Ty rozbalují pouze 25. prosince v čase snídaně. V poledne pak mají tradiční vánoční oběd – pečeného krocana a vánoční pudding. 26. prosinec se nazývá Boxing Day. Tohoto dne chodí rodiče se svými dětmi na představení pantomimy.

Večer před Novým rokem (Silvestr) je noc plná veselí po celé zemi, zvláště pak ve Skotsku. Tam se konají rodinné oslavy a před půlnocí se lidé shromažďují na náměstích, spojujíce své paže o půlnoci zpívají píseň „Auld lang syne“. Ve Skotsku se poslední den v roce nazývá Hogmanay a podle tradice se věří, že první návštěvník v Novém roce přináší do domu štěstí. Lidé si navzájem dávají kousek uhlí s přáním, aby jejich komín kouřil co nejdéle.

Velikonoce se slaví jako jinde v Evropě. Je to prastarý symbol jara a nového života, kdy si křesťané připomínají Kristovu smrt a jeho zmrtvýchvstání.

V Británii jsou ještě další bank holidays: první a poslední pondělí v květnu a poslední pondělí v srpnu. V Severním Irsku jsou dva významné dny – Den svatého Patrika (St. Patrick's Day) a Orengemanďs Day.

  • Den sv. Valentýna – St. Valentines Day – den zamilovaných.
  • 1. máj – May Day –oslava plodnosti s tancem okolo májky.
  • Svatojánská noc – Midsummer's Day – různé oslavy, zvláštností je vítaní východu slunce ve Stonehenge.
  • Oficiální oslava královniných narozenin – červen.
  • Guy Fawkes Night – noc, během níž ohňostroje připomínají neúspěšný pokus vysoce postavených katolických vzbouřenců (v čele s Guy Fawkesem) vyhodit do povětří budovy Parlamentu za pomoci výbušnin a třaskavin.
  • Halloween – předvečer svátku Všech svatých – noc tradičních her a veselí.
  • Den příměří (Remembrance Day) – vzpomínka na padlé v obou světových válkách.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Ekonomika Spojeného království.

Spojené království je členem skupiny G8 a patří k nejrozvinutějším zemím světa. Hrubý domácí produkt na obyvatele dosahuje okolo 35 100 USD (2010). V Londýně je nejvyšší životní úroveň, přibližně 335 % průměru EU. Ačkoliv jsou Britové členy této organizace, stále si ponechávají britskou libru jako svoji měnu, k EU se staví většina obyvatelstva velice skepticky.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Spojené království bylo první zemí na světě, ve které došlo v hospodářství k přechodu od zemědělství k průmyslu. Tento proces začal koncem 60. let 18. století a nazývá se průmyslovou revolucí. V průběhu 19. století se rozvinula taková průmyslová odvětví jako textilní průmysl, výroba železa a oceli, stavba lodí a těžké strojírenství. Palivem pro tato průmyslová odvětví se stalo uhlí, které bylo v tu dobu největším nerostným zdrojem Spojeného království. Až do 80. let 20. století tvořila tato průmyslová odvětví páteř celého hospodářství. Spojené království je stále ještě významným průmyslovým státem, ale výrobky, které produkuje, se změnily. Důležitosti nabyla novější průmyslová odvětví, např. elektrotechnický, potravinářský a chemický průmysl. Většina obyvatelstva dnes pracuje ve službách, např. ve státní správě, finančnictví, školství, zdravotnictví a cestovnímu ruchu. Dnes jsou nejdůležitějším nerostným bohatstvím Spojeného království velká naleziště ropy a zemního plynu ležící pod dnem Severního moře.

Pouze asi 2 % populace pracují v zemědělství. Přesto je většina země intenzivně obhospodařována, aby zajišťovala potraviny jak pro domácí potřebu, tak i na vývoz. Rozlehlé oblasti úrodné půdy v jižní a východní Anglii produkují obilí, ovoce a zeleninu. Na zelených pastvinách západní Anglie se pase mléčný skot a na skotské a velšské vrchovině ovce. Většina starých lesů a lesních porostů byla v minulosti zničena, ale rozsáhlé rozlohy osázené jehličnany v současné době produkují dřevo pro stavebnictví a papírenství. Ze všech přístavů po celém pobřeží vyplouvají rybářské lodě a rybářská flotila Spojeného království je pátá největší v Evropské unii.

Specifika řízení lidských zdrojů v Británii[editovat | editovat zdroj]

Pracovní právo[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální délka pracovní doby

Pracovní doba nesmí přesáhnout více než 48 hodin týdně u dospělých zaměstnanců. Výjimkou jsou záchranná služba, policie, armáda, práce, které vyžadují dohled 24 hodin, někteří rybáři, domácí sluhové. Zákon nicméně říká, že pro každé odvětví jsou jiná pravidla a vše by mělo být konzultováno se zaměstnavatelem. Pracovníci, kteří chtějí dělat více hodin týdně o to musí požádat zaměstnavatele. Ve věku 16-17 let smí nedospělá pracovat maximálně 40 hodin za týden.

  • Minimální doba odpočinku

Každý pracovník má za jednodenní pracovní období (24 h) právo na nepřerušených 11 hodin odpočinku. Pokud pracuje za den více jak 6 hodin má právo na 20 nepřerušovaných minut odpočinku během směny. Týdně má nárok na nepřerušovaných 24-48 hodin odpočinku.

  • Minimální délka dovolené za pracovní rok

Je 28 dní, v případě, že pracovník nepřerušeně pracuje jeden a více let bez ohledu na jeho věk při 5 pracovních dnech týdně. Počítá se počet odpracovaných dní za týden krát 5,6. Výsledek je nárok pracovníka na placenou dovolenou.

Zaměstnankyně, které jsou těhotné, kojící nebo porodily mají nárok na řadu výhod a práv včetně:

  • Prenatální dovolené - placené volno před porodem, obvykle 4 týdny před porodem
  • Mateřskou dovolenou - spolu s "mateřským platem"
  • Ochranu proti nespravedlivému zacházení, diskriminaci, atd.
Zaměstnavatel nemůže ukončit pracovní poměr v průběhu těhotenství ani po něm, bez vážných porušení pracovních povinností.

Tabulka minimální hodinové mzdy podle věku pracovníka

Rok 21 a více 18-20 Pod 18 Učeň
2013 Ł 6.31 Ł 5.03 Ł 3.72 Ł 2.68
2012 Ł 6.19 Ł 4.98 Ł 3.68 Ł 2.65
2011 Ł 6.08 Ł 4.98 Ł 3.68 Ł 2.60
  • Ochrana zdraví při práci

Zaměstnavatel musí přijmout veškerá možná opatření, aby zajistili fyzickou i psychickou bezpečnost svých pracovníků, včetně prevence rizik, pravidelných školení - včetně pořádání akcí pro ochranu zdraví svých zaměstnanců(cvičení, školení,...). Musí také připravit seznam rizikových pracovních pozic.

Úrazové pojištění při zaměstnání je zaměřeno na: nehody na pracovišti, nemoci z povolání, nehody na cestě na pracoviště,...

  • Rovné zacházení pro muže a ženy, diskriminace

Je dáno zákonem o rovném zacházení, který říká, že nikdo nesmí být diskriminován na základě rasy, pohlaví, náboženského vyznání nebo víry, sexuální orientace nebo etnické skupiny.

Úroveň mezd[editovat | editovat zdroj]

Průměrná mzda v UK je Ł 29.900

Běžnou praxí v Anglii je, že kromě výše mzdy jsou ve smlouvě vždy uvedeny i zaměstnanecké benefity. Právě díky nim se potencionální zaměstnanec rozhoduje, kterou firmu si pro své budoucí zaměstnání zvolit. Toto vyjednávání probíhá pravidelně při výročním hodnocení zaměstnance a ten samozřejmě může o své výhody přijít nebo je naopak ještě zhodnotit.

Běžné zaměstnanecké výhody:

  • Stravenky
  • Firemní automobil
  • Firemní telefon
  • 13. a 14. plat
  • Prémie ze zisku nebo obratu pobočky, firmy, atd.
  • Dávky pro rodinu
  • Zaplacení nákladů na stěhování, jazykové kurzy, atd

Vzdělání a gramotnost pracovní síly[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání obyvatel Británie je na velmi dobré úrovni, přes 71% dospělých lidí ve věku od 25 do 64 let má ekvivalent středoškolského diplomu.

Dostupnost pracovní síly[editovat | editovat zdroj]

Británie má největší podíl pracovní síly v nemanuální sféře. Nejmenší podíl zaměstnanců je v zemědělství (pod 2%), poté ve výrobě a nejvíce ve službách. V manuální sféře pracují převážně cizinci. Přes 81 % obyvatel pracuje ve službách, nejvíce je soustředěno do Finančního a IT sektoru.

Kulturní normy a hodnoty[editovat | editovat zdroj]

Britové jsou stále vysoce třídní společnost. I v dnešní době používají škatulky a to nejen na bílé a modré límečky. Stále se dívají přezíravě na lidi ze Skotska, Walesu a Irska. Dokonce dokáží odhadnout třídu podle chování, oblečení, akcentu, přízvuku a vyjadřování. I když se zdá, že nikdo z nich nemá emoce, je to dáno tím, že je nedávají najevo. I když někoho urazíte, stejně nezmění výraz tváře. V dnešní vysoce multikulturní společnosti nejen v Londýně je to dosti divné. Na jedné straně starousedlíci lpí hlavně na rodokmenu, chování, ve zkratce bytím tím pravým angličanem, na druhé straně mladí lidé upouštějí od starých zvyků a interagují s novými přistěhovalci. Např. v Londýně je početně zastoupen téměř každý světový národ.

Sport, oddych, turistika[editovat | editovat zdroj]

Velká Británie je kolébkou fotbalu, liga se hraje od srpna do května. Nejslavnějšími kluby Chelsea FC, Manchester United, Liverpool, Arsenal FC, Glasgow Rangers, Celtic FC a národní mužstvo patří ke světové špičce. Druhým nejoblíbenějším sportem je ragby. Nejdůležitější zápasy ragbyové ligy se hrají na stadionech Twickenham v Londýně, Millennium v Cardiffu a Murrayfield v Edinburghu od března do října. Ze Skotska pochází golf, v r. 1650 se hrál už na 12 místech. Oficiální pravidla ustavil v r. 1897 Královský golfový klub sv. Andrewa a poté golf pronikl do celého světa. Ve Skotsku se hraje Scottish Open Golf a po celé zemi mnoho větších i lokálních turnajů profesionálů i amatérů. Kriket hrají od konce 18. stol. všichni a všude, po víkendech před každým domem. Největší kriketovou arénou je Lord’s v Londýně.

Jezdectví označil za sport král Karel II. Stuart Od té doby se konají pravidelně např. Grand National v Aintree v Liverpoolu, Scottish Grand National v Ayru a Derby a Oaks v Epsomu. Největším tenisovým turnajem je Wimbledon. Ve Velké Británii je také mnoho lehkoatletických mítinků, turnajů v baseballu i v dalších sportech.

Britská města se příkladně starají o sportování občanů,[zdroj?] v každém je aspoň jeden bazén a sportovní středisko. Populární je aerobik, jóga, bojové umění. V parcích jsou cyklotrasy i chodníky pro jogging. Romantický venkov Východní Anglie je jednou z oblíbených oblastí pro cykloturistiku. Populární je jachting, túry na koních, horské túry, alpinismus, rafting, létání na rogalech či v balonu. Na venkov se chodí i rybařit, platí však různě přísná místní omezení. Dále tu jsou volně přístupná golfová hřiště a velmi oblíbený je běh po centru Londýna.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ...the term ‘Britain’ is used informally to mean the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland.
  2. Guardian Unlimited Style Guide, Guardian News and Media Limited, 2007
  3. http://www.bbc.com/news/education-28953881 - Deeply elitist UK locks out diversity at top
  4. GAZDÍK, Roman. Velký bratr v nové podobě: Vězňům budou všity čipy. Aktuálně.cz [online]. 2008-01-17 [cit. 2011-03-13]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MORGAN, K. O, a kol. Dějiny Velké Británie. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2011. ISBN 978-80-7106-432-9.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Oficiální informace[editovat | editovat zdroj]

Další informace[editovat | editovat zdroj]