Elizabeth Taylorová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Elizabeth Taylorová
alt =
Elizabeth Taylorová
Rodné jméno Elizabeth Rosemond Taylor
Narození 27. únor 1932
Spojené království Londýn, Velká Británie
Úmrtí 23. března 2011 (79 let)
USA Los Angeles, USA
Alias Liz Taylorová
Aktivní roky 1942-2003
Manžel/ka Conrad Hilton Jr. (1950–1951)
Michael Wilding (1952–1957)
Mike Todd (1957–1958)
Eddie Fisher (1959–1964)
Richard Burton (1964–1974, 1975-1976)
John Warner (1976–1982)
Larry Fortensky (1991–1996)
Oscar
Nejlepší herečka
1960 - Telefon Butterfield 8
1966 - Kdo se bojí Virginie Woolfové?
Jean Hersholt Humanitarian Award
1993 - za přínos v humanitárních kauzách
Zlatý glóbus
Speciální cena
1957
Nejlepší herečka ve filmovém dramatu
1959 - Suddenly, Last Summer
Cecil B. DeMille Award
1985 - za celoživotní dílo
Cena BAFTA
Nejlepší herečka
1966 - Kdo se bojí Virginie Woolfové?
Členství v Akademii
1999
Britannia Award
2005 - umělecký přínos světové zábavě

Elizabeth Rosemond Taylorová, zvaná též Liz Taylorová, nepřechýleně Elizabeth Taylor (27. února 1932 Hampstead, Londýn, Velká Británie23. března 2011 Los Angeles, Kalifornie, USA) byla americká herečka a vývojářka voňavek a parfémů, jedna z velkých hollywoodských hvězd stříbrného plátna 20. století, dvojnásobná držitelka ceny Americké filmové akademie Oscar, která se stala jedním z filmových sex-symbolů své doby.

Mezi její nejznámější filmové role patří dvoudílný velkofilm Kleopatra z roku 1963, kde si zahrála společně s Rexem Harrisonem a svým pozdějším manželem Richardem Burtonem, či snímek Zkrocení zlé ženy natočený na motivy stejnojmenné divadelní hry Williama Shakespeara. Za umělecky nejhodnotnější jsou považovány její snímky Telefon Butterfield 8 z roku 1960 a Kdo se bojí Virginie Woolfové? z roku 1966, za něž byla oceněna Oscarem.

Byla celkem osmkrát vdaná, z toho dvakrát s Richardem Burtonem.

Úspěšně vyvinula řadu parfémů a voňavek.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Oba její rodiče (Francis Taylor a Sara Viola Warmbrodtová) byli rodilými Američany, trvale však žili v Londýně. Narodila se na předměstí Londýna 27. února 1932. Do školy pro nejmenší začala chodit ještě v Anglii, ale když v roce 1939 rodina Taylorových uprchla z Evropy, Liz i její starší bratr Howard pokračovali ve školní docházce v Kalifornii. Zde si Francis otevřel galerii s obrazy.

Od útlého dětství se učila tancovat. Již ve věku devíti let se poprvé objevila ve filmu. V roce 1943 uzavřela svoji první smlouvu se společnosti Metro-Goldwyn-Mayer, kde se stala dětskou filmovou hvězdou 40. let 20. století.

Mladá léta[editovat | editovat zdroj]

V době jejího dospívání se o ni začala zajímat média, což se projevovalo zejména spekulacemi o zásnubách s mnoha známými lidmi. Prvním z nich byl Glen Davis. Skutečným prvním snoubencem byl až William Pawley ml., se kterým se zasnoubila v červnu 1949. Na podzim téhož roku však bylo zasnoubení zrušeno. Na novinové články o druhém zrušeném zasnoubení a střídání mužů reagovala slovy: „Kdybych byla taková, jak mě vylíčili, nenáviděla bych se.“

V květnu 1950 se konala velkolepá svatba, při níž se stala chotí o 5 let staršího Nicka Hiltona, dědice hotelových sítí. O tomto sňatku jeden z jejích přátel prohlásil: „Matka Elizabeth nepřipravila na manželství s bohatým frackem, který jednal po svém - to nebylo ve scénáři.“ A sama Liz: „Opravdu jsem si myslela, že k manželství stačí bílá chaloupka a nadýchaná zástěra.“ Ke svému soukromí dodala: „Jiní mladí lidé se klidně můžou hádat. Jenže než my se stačíme políbit a usmířit, už jsou toho plné noviny.“

V lednu 1951 proběhl rozvod, majetková vyrovnání (především o svatební dary) trvala o několik měsíců déle.

V únoru 1952 se Liz v Anglii provdala za anglického herce Michaela Wildinga, o 19 let staršího. 6. ledna se jim narodil první potomek, pojmenovaný Michael Howard Wilding. Druhého syna Christophera Edwarda Wildinga porodila Liz 27. 2. 1955 na své narozeniny. Oba porody proběhly císařským řezem.

V lednu 1957 se Elizabeth s Wildingem rozvedla, několik dní na to se stala ženou Mikea Todda, oba úřední akty proběhly v Mexiku. 6. srpna 1957 se jim předčasně narodila dcerka Elizabeth Frances, nazývaná Liza. 23. 5. 1958 Mike Todd při leteckém neštěstí zahynul. Z této ztráty se dlouho vzpamatovávala, hrozilo, že spáchá sebevraždu. Žal se snažila překonal prací na filmu Kočka na rozpálené plechové střeše, ale s vyrovnáním se situací jí skutečně pomohl až Mikeův přítel a svědek ze svatby Eddie Fisher. Ten se stal 12. května 1959 Elizabethiným dalším manželem a Liz kvůli němu konvertovala k judaismu.[1]

Pozdější léta[editovat | editovat zdroj]

Při natáčení Kleopatry se potkala se ženatým Richardem Burtonem. Oba se kvůli svému vztahu rozvedli a v březnu 1964 slavili svatbu. Přibližně v době aféry kolem rozvodu s Fisherem se jí podařilo adoptovat postiženou Mariu. V roce 1968 prodělala gynekologickou operaci, po které již nemohla otěhotnět.

V červnu 1974 byli rozvedeni, v říjnu 1975 se znovu vzali, zejména proto, že ani jeden z nich nechtěl být sám. Richard na tom nebyl zdravotně nejlépe. Tento sňatek vydržel pouze několik měsíců, Richard se znovu oženil a Elizabethiným dalším manželem se stal v prosinci 1976 budoucí senátor John Warner. Zúčastnila se jeho volební kampaně. V listopadu 1982 se ale rozvedli.

Během svého života podstoupila několik odtučňovacích kúr v lázních.

Umělecká kariéra[editovat | editovat zdroj]

Dětská léta[editovat | editovat zdroj]

Během cesty lodí do Ameriky navštívila poprvé kino, konkrétně šlo o film Malá princezna se Shirley Temple. Začala také zářit jako dětská hvězda.

Její matka Sara v mládí získala divadelní zkušenosti, a proto obě děti prosazovala jako herce. Její první smlouva s filmovou společností, Universal Pictures, z dubna 1941 měla být na 7 let, dokonce bez kamerových zkoušek. Malá Angličanka s americkými předky totiž vypadala kouzelně. Tmavé kadeře, neskutečně dlouhé řasy a ty oči. Je jí jenom devět, ale jakoby vám viděla až do duše... Do roka byla ale smlouva zrušena ze strany společnosti, společnost měla představu o druhé Shirley Templeové, Elizabeth však tuto představu nenaplňovala. Z dřívějších vyjednávání si ji pamatoval Benny Thau a na podzim 1942 jí studio MGM nabídlo smlouvu. Ve filmu Lassie se vrací (1943) nahradila herečku Marii Flynn a tato role z Elizabeth udělala dětskou hvězdu první kategorie. Poté se objevila v malých roličkách, a to ve filmech Jana Eyrová, Sirotek lowoodský a Bílé útesy doverské. Následovaly filmy O velkou cenu (1944), v němž psa vystřídal poník, a Odvážná Lassie (1946), které její pozici dětské hvězdy potvrzovaly.

V té době již nenavštěvovala klasickou školu, ale učila se mezi záběry s pedagogickým dozorem studia MGM. Život Liz neurčovalo jen studio, ale i rodiče. Znát byl výrazný vliv matky na výběr rolí, oblečení i pravidelný doprovod na natáčení. Také Sara byla řádné placeným zaměstnancem studia jako její matka.

V roce 1945 vyšla autobiografická dětská knížka Hryzálek a já, jejíž autorství je připisováno Elizabeth, kde jsou hlavními postavami dívka a její veverčí kamarád.

Londýnské noviny Sunday Pictorial o ní napsaly: „Elizabeth Taylorová je živým argumentem proti zaměstnávání dětí u filmu.“

Světovou hvězdu udělal z Liz snímek Místo na výsluní, upravená verze Dreiserovy Americké tragédie, který měl premiéru na podzim 1951. Montgomery Clift, hrající jejího partnera, se stal Elizabethiným věrným přítelem. „Znám jen dva herce (Montgomery Clift a Richard Burton), s nimiž se cítím téměř fyzicky srostlá, jakoby pupeční šňůrou, elektrizovaná a elektrizující,“ prohlásila Liz.

Dospělost[editovat | editovat zdroj]

Mezi její nejvýraznější role patří Maggie v Kočce na rozpálené plechové střeše (1958), titulní role v Kleopatře (1963), Angela v Místě na výsluní (1952), dětská role Velvet ve filmu O velkou cenu (1944), Catherine v Náhle minulého léta (1959), Gloria v Telefon Butterfiled 8 (1960), Melissa v Kdo se bojí Virginie Woolfové? (1966), zkrocená Kateřina ve Zkrocení zlé ženy (1967).

Během svých manželství se věnovala zejména mateřství, filmování odsunula stranou. Kvůli Lizininým zdravotním problémům (mimo jiné plicním obtížím a anémii) se natáčení filmu Kleopatra dlouho odkládalo. Zde potkala Richarda Burtona, pozdějšího manžela, se kterým natočila celkem 11 filmů.

Filmovými partnery a partnerkami byli Peter Lawford (Bílé útesy doverské, Nevychovaná Julia, Malé ženy), Mickey Rooney (O velkou cenu), Janet Leigh (Malé ženy), Spencer Tracy (Otec nevěsty, Otcův malý úrok), Montgomery Clift (Místo na výsluní, Raintree County, Náhle minulého léta), Joan Fontaine (Ivanhoe), Rock Hudson, James Dean a Dennis Hopper (Gigant), Paul Newman (Kočka na rozpálené plechové střeše), Katharine Hepburn (Náhle minulého léta), Jiří Voskovec (Telefon Butterfiled 8), Richard Burton (Kleopatra, Velmi důležité osoby, Písečný ptáček, Kdo se bojí Virginie Woolfové?, Zkrocení zlé ženy, Komedianti, Doktor Faust, Bum!, Hammersmith je venku, Pod mléčným lesem, Jeho rozvod, její rozvod), Rex Harrison (Kleopatra), Charles Bronson (Písečný ptáček), Michael York (Zkrocení zlé ženy), Marlon Brando (Odrazy ve zlatém oku), Mia Farrow a Robert Mitchum (Tajný obřad), Warren Beatty (Jediná herna ve městě), Michael Caine (Zee a spol.), Peter O'Toole (Pod mléčným lesem), Henry Fonda (Popeleční středa), Andy Warhol (Identikit), Jane Fonda a Ava Gardner (Modrý pták), Burt Lancaster a Anthony Hopkins (Vítězství u Entebbe), Lesley-Anne Down (Malá noční hudba, seriál Sever a Jih), Jeff Bridges a Eli Wallach (Zimní zabíjení), Geraldine Chaplin a Angela Lansbury (Rozbité zrcadlo), Philippe Noiret (Mladý Toscanini).

Filmografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The Religious Affiliation of Actress Elizabeth Taylor [online]. Adherents, [cit. 2009-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Walker, Alexander: Elizabeth, X-EGEM, Praha, 1994

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]