Vatikán
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Status Civitatis Vaticanae Stato della Città del Vaticano Městský stát Vatikán |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Inno e Marcia Pontificale | |||
| Geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Vatikán | ||
| Rozloha: | 0,44 km² (193. na světě) z toho 0 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | bezejmenné místo (75 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +1 | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 921 (193. na světě, 2004) | ||
| Hustota zalidnění: | 2093 ob. / km² (7. na světě) | ||
| Jazyk: | latina (oficiálně), italština | ||
| Náboženství | římskokatolické | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | teokratická absolutní monarchie v čele s papežem | ||
| Vznik | 8. století (na základě tzv. Pipinovy donace) | ||
| Papež | Benedikt XVI. | ||
| Státní sekretář | Tarcisio kardinál Bertone | ||
| Měna | Euro (EUR) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 336 VAT VA | ||
| MPZ | SCV | ||
| Telefonní předvolba | +39 | ||
| Národní TLD | .va | ||
Vatikán (oficiálně Městský stát Vatikán) je nejmenším nezávislým státem světa (0,44 km², 921 obyvatel) tvořícím enklávu uprostřed Říma. Je sídlem Svatého stolce, nejvyšší autority katolické církve. Zřízením jde o absolutistickou teokracii, v čele tohoto státu stojí římský biskup neboli papež.
Vlastní území Vatikánu zahrnuje baziliku sv. Petra a Svatopetrské náměstí s Apoštolským palácem, přiléhajícími budovami a Vatikánskými zahradami. Dále k Vatikánu náleží ještě exteritoriální území se zvláštním statutem, mezi něž patří papežské baziliky (do roku 2008 zvané patriarchální) sv. Jana v Lateránu, sv. Pavla za hradbami a bazilika Panny Marie Větší a papežské letní sídlo v Castel Gandolfo.
Obsah |
[editovat] Jméno
Jméno získal Vatikán podle stejnojmenného pahorku, na kterém se nachází. Ten se jmenuje Vaticanus Mons, jméno je odvozeno ze starolat. vates (věštec, věštba) a doslova znamená Pahorek věštců. Odkazuje do dob starověkého Říma, kdy na něm stávala věštírna. Oblast byla také nazývána Campus Vaticanus (vatikánská pole) a ještě v dobách ranného císařství se nacházela vně hradeb Císařského města.[1]
[editovat] Historie
- Podrobnější informace naleznete v článku Papežský stát.
Na vlastním vatikánském území vznikl již v roce 326 křesťanský chrám, a to na předpokládaném místě hrobu svatého Petra. V 6. století byl zbudován vatikánský palác, který je od roku 1378 stálým sídlem papeže.
Dnešní vatikánský stát je dědicem papežského státu (Patrimonium sancti Petri, Stati pontifici), který se zformoval v polovině 8. století na základě tzv. Pipinovy donace jako území na Apeninském poloostrově, které bylo pod přímou světskou vládou římského biskupa (papeže). Jeho územní rozsah se během století měnil. V roce 1870 bylo území papežského státu připojeno k Italskému království. Papežský stát se ovšem snažil uchovat si diplomatické styky a postavení subjektu mezinárodního práva a řada států mu toto postavení nikdy neodepřela.
Pahorek Vatikán a některá exteritorální území byla navrácena pod papežskou správu smlouvami s Mussoliniho Itálií dne 11. února 1929 - tzv. Lateránské smlouvy. Itálie toto narovnání Vatikánu nabízela již v 19. století, papežové však dosud doufali v obnovení Papežského státu, a proto na podobné dohody nechtěli dlouho přistoupit. Vztah mezi Vatikánem a Itálií byl pak ještě upraven konkordátem z roku 1984.
[editovat] Armáda a policie
Po tom, co si dřívější papeži najímali švýcarské žoldnéře jako součást své armády, založil papež Julius II. Švýcarskou gardu v roce 1506 jako osobní stráž papeže. Její velení spadá pod Svatou stolici, ne přímo pod Městský stát Vatikán.
Palatinská a Vznešená garda byly rozpuštěny Pavlem VI. v roce 1970. Palatinské garda sloužila jako vatikánská vojenská jednotka, zatímco Vznešená garda byla spíše ceremoniální a nebyla za svoje služby placena.
Corpo della Gendarmeria je policejní jednotka Vatikánu. Jejím úkolem je dohled na veřejný pořádek, dodržování zákonů, dopravní kontrola a kriminální vyšetřování v Městském státu Vatikán.
[editovat] Soudy a kriminalita
Vatikán představuje stát s poměrně vysokou kriminalitou (v přepočtu na obyvatele 20x vyšší, než je tomu v Itálii[2]), což v drtivé většině způsobují kapsáři, kteří okrádají poutníky. Většina z nich se před soud nikdy nedostane, jednak je nikdo neodhalí, jednak hranice na náměstí sv. Petra jsou blízko a nestřežené, takže mají obvykle spolehlivou možnost utéct.
Pro případ, že jsou zločinci přistiženi, má Vatikán svého generálního prokurátora (aktuálně Nicola Picardi) a soudce (Gianluigi Marrone). Většinu jejich práce představují kauzy kapesních krádeží, ale výjimečně se objeví i jiné případy. U těch často může mít problém v tom, že Vatikán nemá komplexní zákony, kauzy jsou pak řešeny často za použití mezinárodních smluv a některých velmi vágních ustanovení, které vatikánský trestní zákon obsahuje. Příkladem může být bývalý zaměstnanec Vatikánu (krátce před svým zadržením propuštěný pro trestní stíhání v Itálii), který byl přistižen při držení drog, což zákony Vatikánu neřeší. Byl odsouzen na 4 měsíce do vězení na základě mezinárodní protidrogové konvence a trestního zákona, který umožňuje udělit tento trest v případě jednání zákonem přímo nejmenovaného, pokud „ohrožuje zdraví, morálku a víru“.[3]
[editovat] Ekonomika
Mezi příjmy unikátní nekomerční ekonomiky patří příspěvky od katolíků z celého světa, prodej poštovních známek a suvenýrů, vstupné do muzeí a prodej publikací. Průmysl zahrnuje tiskárnu, studio s výrobou mozaik a šití uniforem. Uskutečňují se také finanční operace po celém světě.
Příjem a životní úroveň zaměstnanců je o něco vyšší než v okolním Římě.
Příjem Vatikánu v roce 2003 byl 252 milionů dolarů, výdaje 264 milionů.
Oficiální měnou je díky dohodě s EU od roku 1999 euro. Vatikán razí vlastní mince, jejichž produkce je však přísně limitována, více se jich vyrazí v roce se změnou papeže. Díky své vzácnosti jsou mince vyhledávány sběrateli.
Vatikán má vlastní banku a dokonce i bankomat, pravděpodobně jediný přístroj svého typu s instrukcemi v latině.
[editovat] Zajímavosti
- Vatikán se údajně chce stát v Evropě prvním státem, který dosáhne cíle „do roku 2020 pokrývat z 20 procent svou energetickou potřebu z obnovitelných zdrojů“, jak to vytkla Evropská unie. Přitom například Rakousko již od začátku 80. let 20. století udržuje podíl obnovitelných nositelů energie na hrubé domácí spotřebě konstantně nad 20 %.[4]
- Prvním krokem Vatikánu má být instalace solárních panelů na střechu auly sv. Pavla.[5] Dále dojde k omezení počtu automobilů, které mohou vjíždět na území Vatikánu a parkovat na něm. V budoucnu se uvažuje i o zabudování dalších solárních panelů na jiné budovy.[6]
- Vatikán je stát, společně s Maltou, který nemá přirozené zdroje pitné vody.
[editovat] Infrastruktura
Městu slouží nezávislý moderní telefonní systém, Vatikánská lékárna a pošta. Poštovní systém byl založen v roce 1929 a je občas označován za nejlepší ve světě. Vatikán také disponuje vlastní internetovou doménou 1. řádu a předponou mezinárodní telekomunikační unie, která je občas využívána radioamatéry.
Radio Vatikán vysílá na krátkých, středních i velmi krátkých vlnách a na internetu. Jeho vysílače jsou umístěny na italském území. Televizní vysílání připravuje Vatikánské televizní centrum.
[editovat] Související články
[editovat] Literatura
- HALAS, F. X. Fenomén Vatikán; Brno: CDK, 2004. ISBN 80-7325-034-9.
[editovat] Reference
- ↑ Školní Atlas světovýh dějin,Kartografie n.p. Praha 1978, čís. výr. 203 002. 102/23/835 str.9 mapa g
- ↑ http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=337419
- ↑ http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=417765
- ↑ Rakousko a obnovitelné zdroje energie
- ↑ http://www.financninoviny.cz/vyhledavani/index_view.php?id=330727
- ↑ http://interier.mise.cz/clanky/vatikan-zacne-vyuzivat-slunecnich-kolektoru.html
[editovat] Externí odkazy
- (it), (en), (fr), (de), (es) Městský stát Vatikán oficiální stránky
- (cs) Nejmenší stát světa, Vatikán, slaví osmdesátiny - stručný článek na ChristNet.cz
- (cs) Vatikán informace o Vatikánu
|
|||||||||||||
