Michelangelo Buonarroti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o renesančním umělci. Možná hledáte: Michelangela jako jednu z postav komiksu a/nebo seriálu Želvy Ninja.
Michelangelo

Michelangelo di Lodovico Buonarroti Simoni (6. března 1475, Caprese18. února 1564, Řím) byl jedním z nejznámějších představitelů vrcholné italské renesance a manýrismu. Proslavil se jako sochař, architekt a malíř, ale psal také básně.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]

Socha Mojžíše v Bazilice Svatý Petr v řetězech, Řím

Narodil se jako druhý z pěti synů Florenťana Lodovica Di Leonardo Buonarroti Simoni (v té době podesty obcí Chiusi a Caprese) a Francesky di Neri di Miniato del Sera. V dubnu roku 1488 ho jeho přítel Francesco Granacci přivedl do umělecké dílny Domenica Ghirlandaia. Michelangelův otec byl proti tomu, aby se jeho syn učil malovat, chtěl, aby se stal obchodníkem. Domenicovi Ghirlandaiovi se ho nakonec ale podařilo přesvědčit. Nadaného patnáctiletého mladíka si brzy povšiml florentský vládce z rodu Medici Lorenzo Nádherný a přivedl ho do medicejského paláce, kde se setkávali významní florentští umělci, literáti a učenci, kterých bylo v té době plné město. Michelangelo žil poté v paláci až do Lorenzovy smrti v roce 1492 a bylo tu s ním zacházeno prakticky jako se členem rodiny. Proslulé zahrady Medicejských se staly jeho další uměleckou školou.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Michelangelo byl geniálním umělcem, posedlým hledáním dokonalosti a snahou dokázat, že je nejlepší. Disponoval bohatou představivostí a fantazií, podobu svých děl měl promyšlenou dříve, než na nich začal pracovat. Nejednou se proto stalo, že dílo, s nímž nebyl spokojen, poškodil, neboť je nedokázal zhotovit přesně podle svých představ. Velkou péči věnoval výběru kamene. Mramorové bloky si často jezdil vybírat do dolů v Carraře, mnohdy je osobně i páčil. Výjimkou byla socha Davida. Pro svoji nejznámější skulpturu zpracoval Michelangelo kamenný blok nevhodných rozměrů (5 m vysoký, o základně 1 x 1 m) s mnoha kazy a usazeninami, který stál 40 let bez využití před florentskou katedrálou a o jehož ztvárnění se neúspěšně pokusili již dva sochaři. David, kterého Michelangelo dokončil po dvou a půl letech práce roku 1504, svého tvůrce proslavil a zajistil mu nesmrtelnost. Mladý sochař se stal uznávaným umělcem.

Žil střídavě ve Florencii a v Římě, zpočátku působil krátce v Bologni. Pracoval pro Medicejské i florentskou republiku, renesanční papeže i nejvýznamnější církevní hodnostáře a stal se zámožným mužem. Nikdy se neoženil a neměl děti. Ke stáru psal oslavné básně na mužskou krásu, z čehož se dnes usuzuje, že byl homosexuál nebo bisexuál.

Za sochu Davida údajně dostal 900 zlatých dukátů, což prý bylo víc, než vydělal Leonardo da Vinci za celý život.

Nejznámější díla[editovat | editovat zdroj]

Sochařství[editovat | editovat zdroj]

Michelangelova Pieta, sv. Petr, Vatikán
David
  • Pieta (bazilika sv. Petra, Vatikán, 1498-1499)
  • David (Galleria dell´Academia, Florencie, 1501-1504, kopie: Piazza della Signoria, Florencie)
  • Vzkříšený Ježíš (chrám Santa Maria sopra Minerva, Řím)
  • Mojžíš (součást náhrobku papeže Julia II., chrám San Pietro in Vincoli (Řím), 1514-1516)
  • Pieta s Josefem Aritmatejským (Museo dell'Opera del Duomo, Florencie - nedokončená)
  • Pieta di Palestrina (Galleria dell´Academia, Florencie)
  • Pieta Rondanini (Civiche Raccolte d'Arte del Castello Sforzesco, Milán - poslední Michelangelovo dílo, nedokončená)

Malířství[editovat | editovat zdroj]

Freska Poslední soud v Sixtinské kapli
  • Stvoření světa (Sixtinská kaple, Vatikán - nástropní freska, 1508-1512)
  • Poslední soud (Sixtinská kaple, Vatikán - freska na oltářní stěně, 1536-1541)
  • Svatá Rodina - Tondo Doni (Galerie Uffizi, Florencie)

Architektura[editovat | editovat zdroj]

  • Bibliotheca Medicea Laurenziana (Florencie)
  • Nová sakristie kostela San Lorenzo (Florencie - architektura a sochařská výzdoba)
  • Kapitolské náměstí (Řím)
  • Palác Farnese (Řím, dokončení 2.patra)
  • Bazilika sv. Petra ve Vatikánu (ústřední prostor a kopule chrámu, 1547-1564)

Knihy o něm[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]