Tato stránka je zamčena pro neregistrované a nové uživatele

Wikipedie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o encyklopedii. O planetce pojednává článek Wikipedia (planetka).
Logo Wikipedie
Úvodní strana Wikipedie

Wikipedie (anglicky a v mnoha dalších jazycích Wikipedia; název vznikl ze slov wiki a encyclopedia) je mnohojazyčná webová encyklopedie se svobodným (otevřeným) obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Jejím cílem je tvorba a celosvětové šíření volně přístupných encyklopedických informací. Wikipedie existuje ve více než 270 jazykových verzích různého rozsahu, přičemž rozsah zhruba třetiny z nich je spíše symbolický.

Wikipedie je jedním z projektů Nadace Wikimedia, s nimiž je vzájemně provázána. Ke koordinaci jednotlivých „wikiprojektů“ slouží projekt Meta-Wiki.

Wikipedie funguje na principu tzv. wiki, což znamená, že nový článek může vložit a libovolný článek může změnit (ať už pouze opravit překlep, zkorigovat věcnou chybu, článek výrazně rozšířit nebo zcela přepsat) takřka kdokoli s přístupem na web. Tato otevřenost ovšem s sebou nese také riziko nepřesností či tzv. vandalismu. Jedním ze základních pravidel prosazovaných uživateli je tzv. nezaujatý úhel pohledu[1] – články musí nezaujatě prezentovat všechny podstatné názory na příslušné téma, aniž by některý vydávaly za jedinou objektivní pravdu. Požadavek na ověřitelnost[2] údajů v článcích je uplatňován zejména u kontroverzních údajů a témat.

Historie a rozsah

Stručná prezentace o Wikipedii
Pamatuji si na ten první den. Kliknul jsem na odkaz „Editovat“ a napsal „Hello World“.
— Jimmy Wales[3]

Zárodek Wikipedie vznikl v roce 1995, kdy programátor Ward Cunningham založil webové stránky nazvané WikiWikiWeb, které mohl upravovat každý jejich návštěvník - od té doby se podobných systémů, dnes označovaných jako wiki (havajské slovo pro „rychlý“, míněno stránky, na kterých může návštěvník cokoliv rychle opravit) objevilo velké množství. Velmi často jsou používány např. jako vnitrofiremní báze znalostí.

Wikipedie jako taková vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia, do které mohli přispívat jen odborníci. Zakladateli obou projektů byli Američané Jimmy Wales (přezdívaný Jimbo), internetový podnikatel, a Larry Sanger, filosof a informatik, který brzy z Wikipedie odešel. Wales 20. června 2003 založil podle zákonů státu Florida (USA) neziskovou nadaci Wikimedia, na kterou převedl autorská a vlastnická práva související s Wikipedií i sesterskými projekty. Sanger na konci roku 2004 rozpoutal diskusi článkem, v němž kritizoval anti-elitářství, které od spolupráce odrazuje experty, a v roce 2006 založil vlastní projekt Citizendium, který má tento nedostatek napravovat.

Popularita Wikipedie vytrvale roste.[4] Postupně vedle ní vzniklo také několik sesterských projektů. Wikipedie patří mezi nejpopulárnější referenční stránky na webu[5], každý den obslouží přibližně 60 milionů požadavků. V počtu návštěv byla v červnu 2013 na 7. místě mezi všemi internetovými stránkami. Německá verze Wikipedie byla vydána na CD a tisícistránkový výběr asi 20 000 článků německé Wikipedie byl ve spolupráci s respektovanou vydavatelskou skupinou Bertelsmann v září 2008 vydán také knižně (de:Wikipedia Lexikon in einem Band).[6] Na Internetu existuje velké množství serverů, které kopii obsahu Wikipedie nabízejí za podmínek licence GFDL.

V květnu 2005 obsahovala Wikipedie dohromady přibližně 1,5 milionu článků, v listopadu 2006 přes 5,6 milionů a v dubnu 2008 již přes 10 milionů článků. V říjnu 2014 měla Wikipedie přes 33,5 milionů článků. V roce 2011 proběhl fundraising a Wikipedie tak získala 20 milionů dolarů na svůj provoz a zůstává tak dále bez reklamních prostorů.[7]

Jazykové verze

Největší jazykové verze Wikipedie (říjen 2014)
Pořadí Verze Počet článků
1 anglická 4 615 955
2 švédská 1 944 329
3 nizozemská 1 791 625
4 německá 1 762 953
5 francouzská 1 549 966
6 cebuánská 1 197 438
7 waray 1 189 956
8 ruská 1 152 905
9 italská 1 147 824
10 španělská 1 129 347
Růst počtu článků v jednotlivých jazykových mutacích Wikipedie

V říjnu 2014 existovala Wikipedie ve 287 jazykových verzích. Anglická verze měla přes 4,6 milionu článků, dalších 11 verzí mělo přes milion článků, 40 přes 100 000 článků, 76 verzí více než 10 000 článků, 102 verzí více než 1000 článků, 47 verzí více než 100 článků a 10 verzí méně než 100 článků.

Nejrozsáhlejšími verzemi jsou anglická (13,8 % celkového počtu článků Wikipedie), švédská (5,8 %), nizozemská (5,3 %), německá (5,3 %) a francouzská (4,6 %). 52 % článků Wikipedie je napsáno v 10 jazycích, 73 % ve 20 jazycích.

Česká Wikipedie byla spuštěna 3. května 2002 a v říjnu 2014 obsahovala přes 305 000 článků jako 23. v pořadí. České články představovaly necelé 1 % z celkového počtu článků na Wikipedii. Slovenská Wikipedie měla ve stejné době přes 195 000 článků.

V říjnu 2014 bylo na všech jazykových verzích registrováno celkem přes 49,2 milionů uživatelů, z toho na anglické 46,1 %, španělské 6,7 %, německé 4 %, francouzské 4 %. Asi 208 000 uživatelů je aktivních, kteří články editují častěji. Z těch je opět nejvíce na anglické Wikipedii (46,1 %), německé (6,9 %), španělské (5,8 %) nebo francouzské (5,3 %). Celkem bylo evidováno 4 153 správců.

Poměr k počtu uživatelů jazyka

V porovnání k počtu uživatelů jazyka (údaje z dubna 2010) tabulku s náskokem vedou umělé jazyky volapük, ido a interlingua, u nichž počet článků převyšuje velmi malý počet jejich mluvčích. Prvním z umělých jazyků s velkou uživatelskou základnou je esperanto (se 64 články na 1000 mluvčích je na 14. místě). Z národních jazyků jsou na čelních místech aragonština a kornština (stovky článků na tisíc mluvčích), s více než 100 články na tisíc mluvčích pak například normanština, skotská gaelština, severní laponština. Hranici 100 článků na 1000 mluvčích dále překročily norská, bretonská a irské verze. V české verzi (kolem 40. místa v pořadí) na tisíc mluvčích připadá přibližně třináct článků, srovnatelná je osetština; u angličtiny cca 6. Podle závěru tabulky v nepálském, kašmírském, paštském a paňdžábském jazyce připadá méně než 100 článků na milión lidí užívajících tyto jazyky. Metodika určování počtu uživatelů jazyků je ovšem sporná, zvláště u umělých, menšinových a mezinárodně užívaných jazyků.

Licencování obsahu

Encyklopedický obsah Wikipedie je zveřejňován pod svobodnými licencemi[8], což znamená, že při dodržení jistých pravidel je možno jej volně kopírovat a upravovat. Texty ve Wikipedii byly zveřejňovány pod svobodnou licencí GNU FDL, v červnu 2009 však veškerý textový obsah přešel pod licenci CC-BY-SA. Většina dalšího obsahu, například obrázky a jiné vložené soubory, má být a většinou je zveřejněna pod svobodnými licencemi různých typů. Ty obrázky, jejichž licence byla příliš nesvobodná (například vylučovala komerční použití), jsou z Wikipedie postupně odstraňovány a pokud možno nahrazovány svobodnými.

V projektu Wikipedie se dbá, aby zveřejnění textů, obrázků a dalšího obsahu pod svobodnou licencí bylo v souladu se zákonnou ochranou autorského práva, což na webové síti, zvláště na anonymních webech užívajících bezplatného hostingu, nebývá vždy obvyklé.

Odlišně jsou podmínky stanoveny pro loga projektů nadace Wikimedia[9], která jsou z režimu svobodných licencí vyjmuta.

Software a technika

Wikipedie přijme přes 1000 požadavků za sekundu, které vyřizuje více než 170 serverů.

Wikipedie běží na svobodném software MediaWiki na clusteru vyhrazených serverů na Floridě v USA a dalších třech místech světa. MediaWiki je už třetí etapou v softwarovém vývoji. Původně, v první etapě, Wikipedie fungovala na UseModWiki od Clifforda Adamse. Zpočátku bylo třeba pro odkazy používat zápis slov bez mezer, tzv. CamelCase, později bylo možno používat dvojité lomené závorky.

Do druhé etapy Wikipedie vstoupila v lednu 2002, když začala používat wiki engine napsaný v PHP s databází MySQL, který speciálně pro Wikipedii vytvořil Magnus Manske. Následně byly několikrát provedeny úpravy za účelem zvýšení výkonu, aby bylo možno zvládnout narůstající provoz. Nakonec bylo programové vybavení znovu přepsáno, tentokrát Lee Danielem Crockerem. Tato třetí vývojová etapa byla nazvána MediaWiki a do ostrého provozu byla nasazena v červenci 2002. Má svobodnou licencí GNU GPL a používají ji všechny projekty nadace Wikimedia.

V roce 2003 byl jediný server, který do té doby obsluhoval Wikipedii, rozšířen na distribuovanou architekturu n-tier. V lednu 2005 celý projekt fungoval na 39 vyhrazených serverech umístěných na Floridě. Konfigurace zahrnovala jeden hlavní databázový server s MySQL, několik podřízených databázových serverů, 21 webových serverů s Apache a 7 serverů se Squid cache. Do ledna 2006 se serverový park rozrostl na 171 strojů na čtyřech místech světa. Na většině z nich je nainstalován operační systém Linux, převládá Fedora Core, po jednom serveru obsazují FreeBSD a Solaris.

Požadavky na stránky jsou nejprve vyřizovány skupinou nárazových (front-end) cachovacích serverů se Squid cache. Požadavky, které nemohou být vyřízeny z cache (vyrovnávací paměti) se posílají na dva servery pro rozložení zátěže (load-balancing) běžící na software Perlbal, které požadavky přepošlou na jeden z webových serverů s Apache. Webservery sestavují stránky z databáze a dodávají je všem Wikipediím. Dalšího zrychlení sestavování stránek pro anonymní uživatele je dosahováno dočasným ukládáním v souborovém systému, dokud nevyprší jejich časová platnost, což umožňuje ve většině běžných přístupů ke stránce vynechat opětovné sestavování.

Wikipedie začala budovat globální síť cachovacích Squid serverů v prosinci 2004 umístěním tří strojů ve Francii. Dále přibyl nizozemský cluster s 11 servery a 23 serverů v Koreji. Přes tato opatření se nedaří stále vzrůstající provoz zvládnout a rychlost zobrazování stránek poměrně kolísá.[zdroj?]

Stav Wikipedie uživatelé hlásí na stránku „Status page“[10] na serveru OpenFacts. Podrobné informace o serverech a software jsou na anglických stránkách „Wikimedia servers“.[11]

Pomůcky k užívání Wikipedie

Jsou vyvinuty různé softwarové pomůcky, které usnadňují prohlížení a editaci Wikipedie. Například pro snadnější užívání a editaci Wikipedie v prohlížeči Mozilla Firefox existuje rozšíření Wikipedia Extension.[12] V říjnu 2010 byl představen online nástroj WikiBhasha, který umožňuje snadnější tvorbu článků pomocí překladu z anglické Wikipedie do některých jiných jazykových verzí.[13]

Hodnocení a kritika Wikipedie

Wikipedie se pravidelně stává objektem zájmu médií, zakladatel Wikipedie Jimbo Wales se dokonce v roce 2006 objevil v žebříčku 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time. Kromě toho se Wikipedie stala objektem řady studií, výzkumů a srovnání kvality, které se dosud zpravidla zaměřují na největší jazykové verze, anglickou a německou. Značnou pozornost vyvolal článek časopisu Nature na konci roku 2005, ve kterém byly porovnávány anglická Wikipedie a Encyclopædia Britannica se závěrem, že obsahují srovnatelný počet chyb.[14] Britannica metodiku a výsledky srovnání ostře odmítla.[15]

Wikipedie je velmi oblíbeným zdrojem referátů pro studenty všech typů škol. Podle průzkumu Cambridge ji ke studiu využívá celkem 82 procent vysokoškoláků.[16]

Ke sledovaným tématům patří spory o podobu článků, při nichž (zpravidla) dva uživatelé neustále mění editace toho druhého do své původní podoby. Většina těchto tzv. revertovacích válek (angl. edit wars) se týká malého procenta kontroverzních článků.[17] Na anglické Wikipedii k vysoce kontroverzním tématům patří např. George W. Bush, anarchismus a Mohamed.[18] K zabránění revertovacích válek byla na Wikipedii přijata řada opatření, např. pravidlo tří revertů nebo úvodní upozornění vztahující se ke kontroverzním článkům. Také se vyvinuly metody, jak revertovací války na Wikipedii automaticky detekovat.[17]

Kolem Wikipedie už vzniklo několik skandálů, vyvolaných nepravdivým obsahem článků – například v polské verzi Wikipedie dlouho existoval článek o Henryku Batutovi, což byla zcela fiktivní osoba. Trvale kriticky se k Wikipedii vyjadřují zástupci Encyclopedie Britanniky.[zdroj?]

Nejčastěji uváděným nedostatkem Wikipedie je to, že žádná vydavatelská autorita neručí za správnost obsahu.[19]

Jiná kritika se zaměřuje na fungování komunity přispěvatelů Wikipedie, případně na konkrétní čelné osoby projektu. Často pochází zevnitř komunity existující kolem Wikipedie, např. od přispěvatelů, kteří se s komunitou rozešli ve zlém, účast na tvorbě Wikipedie jim byla zakázána apod. Například stránka wikitruth.info obsahuje široké spektrum negativních hodnocení anglické Wikipedie až po zesměšňování a urážky konkrétních osob.

Daniel Dočekal o Wikipedii uvedl: „Přínosem Wikipedie je velké množství volně dostupných informací, které jsou navíc poměrně dobře vzájemně propojeny. Pokud je obsah brán s nutnou rezervou toho, že je vytvářen lidmi, tak může být velmi užitečný při rešerších.“[20]

V roce 2013 byla po Wikipedii pojmenována planetka.

Systematická zaujatost

Některé zdroje Wikipedii kritizují pro její systematickou liberální (v americkém smyslu slova liberalismus, tj. liberálně-levicovou), levicovou a protikonzervativní zaujatost.[21] Sám zakladatel Wikipedie Jimmy Wales uznává, že je obsah Wikipedie liberálnější nežli názory průměru americké společnosti, ale vysvětluje to tím, že mezinárodní anglickojazyčná komunita je liberálnější jak obyvatelstvo Spojených států.[22] Lawrence Solomon v National Review dochází ze zjištění, že články o tématech jako globální oteplování, inteligentní design či Roe vs. Wade vykazují systematickou zaujatost ve prospěch liberálů.[23] Zaujatý a hyperkritický pohled Wikipedie na inteligentní design uvádí ve svém článku v roce 2007 i The Christian Post.[24]

Nicholas Stix v časopise American Renaissance dokládá systematickou levicovou zaujatost Wikipedie v rasových otázkách. Wikipedie se staví pozitivně k rasové desegregaci, afirmativní akci a mezirasovému manželství. Informuje o bělošském násilí vůči jiným rasovým skupinám, ale naopak zamlčuje události opačného charakteru. Pozitivně se vyjadřuje o antirasistických i radikálních černošských aktivistech, ale naopak pomlouvá a negativně nálepkuje členy probělošských skupin. Když přijde na “věrohodného zdroje” v otázce rasy a politiky, může jimi být jen cokoliv “věrohodně levicového”. Zdroji mohou být liberální vysokoškolské noviny a dokonce i fundraisingové dopisy organizací jako Southern Poverty Law Center či Anti-Defamation League, naopak nepohodlné stránky jsou odstraňovány.[25]

V září 2010 srovnal Rowan Scarborough v časopise Human Events přístup Wikipedie k biografickým článkům o kandidátech ve volbách konaných v témže roce a vyšlo mu, že Wikipedie systematicky výrazně negativněji informuje o konzervativcích a kandidátech podporovaných hnutím Tea Party nežli o liberálech a středově orientovaných kandidátech.[26]

Tim Anderson, vyučující na University of Sydney, tvrdí, že Wikipedie podporuje politiku americké vlády a to, co o ní tvrdí média vlastněná velkými korporacemi. V článku o Hugo Chávezovi jsou používány vůči němu kritické zdroje, ale zdroje jako Venezuela Analysis a Z Magazine označují správci Wikipedie za "nepoužitelné".[27]

Sesterské projekty

Logo nadace Wikimedia

Vedle Wikipedie provozuje nadace Wikimedia několik dalších otevřených projektů, které plní jiné než encyklopedické cíle. Mezi nejdůležitější patří: Wikislovník – výkladový slovník a tezaurus, Wikizdroje – úložiště volných dokumentů, Wikimedia Commons – sdílená sbírka multimediálních souborů, Wikizprávy – otevřené zpravodajství, Wikicitáty – sbírka citátů, Wikiknihy – volně dostupné učebnice a příručky.

Odkazy

Reference

  1. Nezaujatý úhel pohledu, závazné pravidlo na stránkách české Wikipedie
  2. Ověřitelnost, doporučení na stránkách české verze Wikipedie
  3. ŠTRAUCH, Adam. Wikipedie: 10 let od článku "Hello world" [online]. root.cz, 2011-01-17, [cit. 2011-01-19]. Dostupné online.  
  4. Statistiky Wikipedie v grafech (anglicky)
  5. Statistika na alexa.com
  6. Wissen Media Verlag: Das Wikipedia Lexikon in einem Band. Die meistgesuchten Inhalte der freien Enzyklopädie
  7. LAUSCHMANN, Jindřich. Wikimedia zakončila Fundraiser 2011 s 20 miliony dolarů. tyinternety.cz [online]. 2012-01-03 [cit. 2012-01-08]. Dostupné online.  
  8. viz například Wikipedie:Autorské právo (poučení o autorském právu na stránkách české verze Wikipedie)
  9. Category:CopyrightByWikimedia – loga projektů Wikimedie, která nejsou zahrnuta pod svobodnou licenci
  10. status page
  11. Wikimedia servers
  12. Wikipedia Extension (anglicky) – rozšíření Firefoxu pro práci s Wikipedií (možnost stažení)
  13. Wikipedistům přibyl mocný pomocník z Indie Chip online, 19.10.2010
  14. Wikipedia versus Britannica na webu lidovky.cz
  15. Václav Nývlt: Spor o encyklopedii: která je přesnější, které víc věřit? (technet.cz, 24. 3. 2006)
  16. SUGDEN, Joanna. Half of Cambridge students admit cheating. The Times [online]. Times Newspapers Ltd., 31. 11. 2008 [cit. 2008-12-6]. Dostupné online.  (anglicky) 
  17. a b SUMI, Robert, et al.. Edit wars in Wikipedia. Privacy, Security, Risk and Trust (PASSAT), 2011 IEEE Third International Conference on and 2011 IEEE Third International Confernece on Social Computing. . Dostupné online. DOI:10.1109/PASSAT/SocialCom.2011.47.  
  18. Topics that spark Wikipedia 'edit wars' revealed [online]. BBC. Dostupné online.  
  19. Online encyklopedie nejsou jen Wiki lupa.cz, Michal Černý
  20. ČTK. Česká mutace Wikipedie dosáhla 100.000 článků. FinančníNoviny.cz [online]. 2008-06-20 [cit. 2008-08-21]. Dostupné online.  
  21. How the Left Conquered Wikipedia
  22. Mark Glaser. "Wales Discusses Political Bias on Wikipedia". PBS Mediashift. 2007-08-21.
  23. Solomon, Lawrence. "Wikipropaganda On Global Warming". National Review. CBSNews.com. 2008-07-20.
  24. Doug Huntington. 'Design' Proponents Accuse Wikipedia of Bias, Hypocrisy [online]. 2007-05-09, [cit. 2007-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Nicholas Stix: Wikipedia on Race - ‘World’s biggest encylopedia’ serves up propaganda. American Renaissance. červenec 2007
  26. SCARBOROUGH, Rowan. Whacks the Right [online]. 2010-09-27, [cit. 2010-10-03]. Wikipedia Dostupné online. (anglicky) 
  27. Marcus Browne (February 13, 2008) Wikipedia accused of 'US-centric bias' ZDNet Australia

Související články

Externí odkazy