Paštština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Paštština (پښتو)
Rozšíření: Afghánistán, některé části Íránu a Pákistánu

Počet mluvčích:

asi 38 milionů

Klasifikace:

Písmo: upravené arabské
Postavení
Regulátor: není stanoven
Úřední jazyk: Afghánistán, částečně Pákistán
Kódy
ISO 639-1: ps
---
pus (B) není (T)
SIL: není
Wikipedie
ps.wikipedia.org

Paštština, též paštunština či paštó (paštunsky: پښتو‎‎ paštó/pachtó) je fylogeneticky íránský jazyk. Pašto je úředním jazykem Afghánistánu, mluví jim asi 60 % Afghánců a navíc část obyvatel Pákistánu. Je psána upraveným arabským písmem zprava doleva. Pašto se mluví v jihovýchodním Afghánistánu od Džalálábádu po Kandahár a odtud severozápadně k Sabzaváru. V Pákistánu používají pašto obyvatelé sídlící v severozápadních oblastech a hraničních provincií. V některých oblastech Pandžábu a Balúčistánu. V současnosti mluví paštsky 35 miliónů lidí.

Dialekty[editovat | editovat zdroj]

Pašto má asi padesát kmenových dialektů, které se dělí na tři skupiny

  • Kandahárský dialekt
  • Nangahárský dialekt
  • Paktijský dialekt

Přejímání slov z cizích jazyků[editovat | editovat zdroj]

Vlivem islámu je převážná část slov, hlavně náboženského významu, přejatá z arabštiny, dále pak z perštiny, urdštiny, angličtiny, ruštiny a jiných evropských jazyků:

zelená barva označuje rozšíření jazyka pašto

z arabštiny:

  • الله
  • Alláh
  • Bůh

z perštiny

  • مېز
  • méz /persky míz/
  • stůl

z urdštiny

  • میټایی /میٹھایی/
  • míṭájí
  • sladkost, cukroví

z angličtiny

  • راکټ
  • rákeṭ /rocket/
  • raketa, střela

z ruštiny

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ukázka z textu Xair ul-Bayān, Nejstaršího paštsky psaného textu z roku 1651.Text je psán Nastaliqem

Pašto je jazykem paštůnů, kteří jsou usídleni hlavně v Afghánistánu severozápadě Pákistánu a Balúčistánu. Současná paštská abeceda je psána upraveným arabským písmem, má 40 písmen z nichž 8 je paštských. Není přesně jasné jakým písmem paštůni psali do příchodu arabské transkripce, ale z vykopávek a starých mincí, které byly nalezeny na místech kde paštůni prokazatelně žili je patné, že používali druh písma, který se dnes nazývá Kharóšthí.[1] První paštská abeceda byla sestavena učencem Qazi Saifullahem na příkaz Khwaja Hassana Maiwandiho prvního ministra sultána Mahmúda z Ghazni / 999–1030 /. Poté jiní učenci a političtí vůdci abecedu upravovali až dosáhla současné formy. Význam jazyka pašto vzrostl po vzniku samostatného afghánského státu v roce 1747 a v roce 1919 po získání nezávislosti. Vedle darijštiny byl uznán za úřední jazyk až v roce 1936.

Písmo[editovat | editovat zdroj]

Pašto se píše upraveným arabským, respektive perským písmem zprava doleva.

  • arabská písmena

ا ب ض ص ث ق ف غ ع ه خ ح ج د ش س ي ل ت ن م ط ظ ز و ة ر ء ک

  • perská písmena

گ چ ژ پ ګ

  • paštská písmena

ښ ځ ۍ ې ړ ږ څ ډ ټ ڼ

Výslovnost[editovat | editovat zdroj]

ا
/ɑ, ʔ/
ب
/b/
پ
/p/
ت
/t/
ټ
/ʈ/
ث
/s/
ج
/dʒ/
ځ
/dz/
چ
/tʃ/
څ
/ts/
ح
/h/
خ
/x/
د
/d/
ډ
/ɖ/

/z/

/r/
ړ
/ɺ̢/

/z/
ژ
/ʒ/
ږ
/ʐ, ʝ, ɡ/
س
/s/
ش
/ʃ/
ښ
/ʂ, ç, x/
ص
/s/
ض
/z/
ط
/t/
ظ
/z/
ع
/ʔ/
غ
/ɣ/
ف
/f/
ق
/q/
ک
/k/
ګ
/ɡ/
ل
/l/
م
/m/
ن
/n/
ڼ
/ɳ/
و
/w, u, o/
ؤ
/o/
ه
/h, a, ə/
ۀ
/ə/
ی
/j, ai/
ي
/i/
ې
/e/
ۍ
/əi/
ئ
/ai/

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Hlavní pravidla uspořádání slov a jejich vztahu ve větě jsou:

  • Pořadí větných členů PODMĚT- PŘEDMĚT- PŘÍSUDEK / SLOVESO /
    • هلک کتاب لولی
    • Halak ketáb lwalí
    • Chlapec čte knihu
  • Shodný i neshodný přívlastek je většinou před řídícím členem
    • لوی ښار
    • Lój ṣ̌ár
    • Velké město
  • Příslovečné určení místa, času a způsobu mohou mít různé postavení ve větě podle důrazu.
  • Je-li přívlastek rozšířen samostatným přivlastňovacím zájmenem, je ve větě na prvním místě.
    • زما د بلار کور
    • Zmá də plór kór
    • Dům mého otce
  • Tázací věty vyslovujeme s intonací s otazníkem na konci věty. Někdy jsou věty uvedeny částicí ájá
    • آیا دا انصاف دی
    • ájá dá ins̤áf daj?
    • Je to spravedlivé?
  • Paštšina nemá vztaž‍ná zájmena. K vyjádření vztažné věty využijeme částice če / co /
    • هغه هلک چه نوم یی احمد دی زما ملګری دی
    • Hagha halak čə nám jí Ahmad dí zmá malgarí dí.
    • Ten chlapec, který se jmenuje Ahmad, je můj kamarád.
  • Infinitiv nemá funkci předmětu jako v češtině k vyjádření použijeme stejnou částici če, tentokráte s významem aby
    • زه غواړم چه کندهار ته ولاړ شم
    • Ze ghwáram čə Kandahár ta wlár šam.
    • Chci jet do Kandaháru.
      • přesněji řečeno: Chci abych jel do Kandaháru.

Sloveso[editovat | editovat zdroj]

Sloveso v paštštině vyjadřuje osobu, rod, čas, nedokonavost, dokonavost, nejistotu, možnost. Má šest způsobů:

  • oznamovací
  • rozkazovací
  • zápor
  • podmiňovací
  • pravděpodobný
  • neurčitý
  • vid
    • dokonavý
    • nedokonavý
  • rod
    • činný
    • trpný
  • čas
    • přítomný
    • minulý
    • budoucí

Typy sloves[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska tvarosloví rozlišujeme základní typy sloves:

  • jednoduchá
    • achístəl – kupovat-اخیستل
  • předložková
    • rátləl – přijít/ k mluvčímu/- راتلل
  • nespojená složná‍ / mají dvě části první je podstatné jm., nebo přídavné jm. a druhé sloveso přechodné nebo nepřechodné/
    • kár kəwəl – pracovat- کار کول
    • zachmí kédəl- být zraněn - زخمی کېدل
  • spojená slovesa / jmenná část je spojena se slovesem kewelکول / /nebo kédal /کېدل/ s vypuštěním počátečního k/
    • póhédəl – rozumět-پوهېدل
    • póhawəl – informovat - پوهول

Infinitiv se vyznačuje přízvučnou koncovkou –əl / achístəl – brát, koupit/ a může mít funkci podstatného jména slovesného.

Přítomný čas sloves[editovat | editovat zdroj]

Ke kmeni přítomného času se po odtržení koncovky– əl / ل / připojí následující koncovky:


osoba koncovka příklad slovesa mít
1.os. sing. -am laram
2.os. sing. laré
3.os. sing larí
1.os. pl. larú
2.os. pl. -əj larəj
3.os. pl. larí

Minulý čas sloves[editovat | editovat zdroj]

V paštštině jsou jednoduché a složené formy minulého času.

  • jednoduchá
  • složená
    • perfektum
    • plusquamperfektum


V případě minulého času je nutno klást důraz na to je-li sloveso transitivní / přechodné/ nebo intransitivní / nepřechodné/. Některá slovesa, která jsou v pašto nepřechodná mohou být v češtině přechodná a naopak. Věty s nepřechodnými slovesy se tvoří stejně jako v češtině.

  • V pátek jsem šel do školy, ale bylo špatné počasí.

دجمعی په ورځ مدرسی ته ولاړم مگر هوا خرابه وه

Věty s přechodnými slovesy tvoří tzv. ergativní konstrukci. Podmět se dostává do nepřímého pádu a sloveso se podřizuje předmětu ve větě. Pokud takovou větu přeložíme doslova do češtiny bude vypadat jako by se jednalo o pasivní větu. Ovšem, v tomto případě o pasivum nejde. Ergativní konstrukce se vyskytuje také v urdštině a hindštině.

  • příklad:

پولیسو په کندهار کښې دهشتګردان نیولی دی

  • Policie v Kandaháru zatkla teroristy.
  • Podmět/ policie/ je v nepřímém pádě a sloveso se řídí předmětem / teroristé/

Budoucí čas[editovat | editovat zdroj]

Budoucí čas tvoříme stejně jako přítomný pouze před sloveso dáme předlož‍ku be-

  • Nedokonavý tvar
    • زه به ليکم
    • Zə bə líkam
    • Budu psát
  • Dokonavý tvar
    • زه به وليکم
    • Zə bə wulíkam
    • Napíši

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Chušhál Chán Chattak (1613 - 1689)

Jednou z nejstarších literárních památek, která je napsána jazykem paštó, je kniha Životy světců od Sulejmána Makúa. V 15 století napsal Šajch Mali kroniku o bojích Júsufzajů na horním toku Indu. Nejvýznamnějším paštúnským básníkem byl Chušhál Chán Chattak (1613–1689) Chušhál byl jeden z prvních básníků, kteří své básně psali kromě perštiny v jazyce pašto. Zanechal po sobě množství veršů ve formě ghazelů a landejů, které probouzely u lidí vlastenectví a povzbuzovaly je v boji proti Mughalům. Hlavní díla jsou:

  • Kniha o sokolu (بازنامه)
  • Kniha o turbanu (دستارنامه)
  • Kniha o lékařství (طبنامه)

Ghazel a Landej[editovat | editovat zdroj]

  • Ghazel (غزل) je kratší lyrická báseň o 5-15 dvojverších s jednotným metrem a jediným, mnohdy identickým rýmem. Tematika bývá milostná, mystická nebo filosoficky reflexivní.
  • Landəj (لنډۍ) je typ paštské lidové poezie, který se skládá ze dvou veršů. První verš má devět slabik, druhý třináct slabik. Verše se nerýmují, druhý verš končí vždy na – ma nebo – na. Pokud verš na tyto slabiky nekončí, slabika se k němu jednoduše připojí. Tématem landejů bývá láska a vlastenectví.

ګلان د خاورو پيدا کېږي

زما لالی تر ګل نازک خاورو ته ځینه

  • Růže vzcházejí ze země
  • Má milá něžnější než růže vchází do země

Přísloví[editovat | editovat zdroj]

Přísloví je stručně stylizované vyjádření všeobecně přijaté zkušenosti. Lze je rozdělit na:

  • metaforická
  • gnómická (která vyslovují mravní ponaučení)

Příklady:

چه د بل کور خرابوی کور يې خراب شی.

  • Kdo zničí dům jinému tak jeho dům bude zničen.
  • Čə də bal kór charábawí kór jé charáb ší

کتابونه دريابونه دی

  • Knihy jsou oceány.
  • Kitábúna darjábúna dí

داسې ونه نشته چه باد وهلی نه ده.

  • Není strom, jehož by nevyvrátil vítr.
  • Dásé wana našta čə bád wahelaj na da

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků پښتو ژبه‎‎ na paštunské Wikipedii a Pashto language na anglické Wikipedii.

  1. پښتو

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Úvod do paštského jazyka, Praha: Academia, 1979, autor: Jiří Bečka
  • A Reference Grammar of Pashto. Authors:Tegey, Habibullah; Robson, Barbara
  • Historie jazyka paštú


Wikipedia
Paštština edice Wikipedie, svobodné encyklopedie