2005

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Seznam historických výročí 3. tisíciletí Aktuality
  20. st.21. století
◄◄     20012002200320042005 • 2006 • 2007 • 2008 • 2009     ►►
Leden • Únor • Březen • Duben • Květen • Červen • Červenec • Srpen • Září • Říjen • Listopad • Prosinec

2005 (MMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Události[editovat | editovat zdroj]

Demografický vývoj v Česku
2005
Střední stav obyvatel 10 234 092
Narození 102 211
Zemřelí 107 938
Přirozený přírůstek - 5 727
Přírůstek stěhováním 36 229
Celkový přírůstek 30 502
2005
Doprava

Kultura

Sport

V lednu[editovat | editovat zdroj]

  • 1. lednaUkrajinský premiér Viktor Janukovyč oznámil v novoročním televizním projevu, že podá demisi. Janukovyč byl v opakovaném druhém kole prezidentských voleb poražen opozičním kandidátem Viktorem Juščenkem.
  • 1. ledna – Předsednictví Evropské unie převzalo Lucembursko.
  • 3. lednaČeský státní rozpočet za rok 2004 skončil se schodkem 93,5 miliardy Kč. Schodek je o 21,5 miliardy korun nižší, než předpokládal návrh rozpočtu. Na jeho snížení má zásluhu vyšší příjem státu zejména z daní.
  • 6. ledna – Ukrajinský nejvyšší soud zamítl stížnost Viktora Janukovyče, bývalého ukrajinského předsedy vlády, proti výsledku opakovaného druhého kola prezidentských voleb. Janukovyč v nich prohrál s opozičním kandidátem Viktorem Juščenkem.
  • 9. ledna – Novým palestinským prezidentem byl dle očekávání zvolen Mahmúd Abbás. Získal 62,3 procent hlasů při volební účasti kolem 66 %. Jeho nejúspěšnější protikandidát, Mustafa Barghútí, obdržel 19,8 % hlasů.
  • 14. lednaEvropská sonda Huygens úspěšně přistála na povrchu Saturnova měsíce Titanu. Na Zemi vyslala přes mateřskou sondu Cassini snímky a další vědecká data pořízená během sestupu i po přistání.
  • 15. lednaMahmúd Abbás byl slavnostně uveden do úřadu palestinského prezidenta. Ve stejný den rezignovali na protest proti údajným volebním machinacím v prezidentských volbách desítky členů volebních komisí. V nejnovějších srážkách bylo zabito 6 palestinských ozbrojenců a jedno izraelské dítě utrpělo těžké zranění při minometném palestinském útoku na osadu, kterou Izrael v rozporu s mezinárodním právem vybudoval v okupované Gaze.
  • 20. lednaGeorge W. Bush složením přísahy zahájil své druhé období jako prezident USA.
  • 24. ledna – Nový ukrajinský prezident Viktor Juščenko jmenoval do funkce premiérky kontroverzní vůdkyni opozice Juliji Tymošenkovou. Rusko již dříve vydalo na Tymošenkovou zatykač kvůli údajnému podplácení. Jmenování Tymošenkové bylo oznámeno v den, kdy je Juščenko na své první zahraniční cestě – oficiální návštěvě Ruska.
  • 30. ledna – V Iráku proběhly volby do Prozatímního národního shromáždění. Odhady účasti se pohybují kolem 60 procent.

V únoru[editovat | editovat zdroj]

V březnu[editovat | editovat zdroj]

V dubnu[editovat | editovat zdroj]

  • 1. dubnaČeská Poslanecká sněmovna neschválila návrh ODS na vyslovení nedůvěry vládě. Pro návrh se ve jmenovitém hlasování vyslovili poslanci ODS a KDU-ČSL (včetně stávajících ministrů za tuto stranu), proti návrhu hlasovali poslanci ČSSD a většina klubu US-DEU. Tři poslanci z US-DEU a všichni poslanci KSČM se hlasování zdrželi, což má z hlediska výsledku hlasování stejný význam, jako kdyby hlasovali proti návrhu. 78 poslanců tedy hlasovalo pro návrh, 76 proti a 44 se zdrželo, 2 poslanci se hlasování ze zdravotních důvodů nezúčastnili. – Někteří čeští ministři hodlají v reakci na výsledek hlasování o důvěře vládě podat demisi. Již 2. dubna tak hodlá učinit Vladimír Mlynář za US-DEU, o demisi uvažuje ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš (nestraník za ČSSD). – US-DEU se večer rozhodla, že bude požadovat demisi celé vlády. Pokud to ČSSD odmítne, podají demisi i dva zbývající ministři za tuto stranu: Pavel Němec a Karel Kühnl.
  • 2. dubna – Papež Jan Pavel II. ve 21:37 SELČ zemřel.
  • 7. dubnaČeský premiér Stanislav Gross (ČSSD) po jednání předsednictva ČSSD oznámil, že by se mohl vzdát funkce předsedy vlády výměnou za pokračování bývalé koalice ČSSD – KDU-ČSLUS-DEU pod jiným sociálnědemokratickým premiérem.
  • 19. dubna – Konkláve kardinálů římskokatolické církve zvolila ve Vatikánu nového papeže. Stal se jím německý kardinál Joseph Ratzinger a přijal jméno Benedikt XVI.
  • 22. dubna – Dosavadní italský premiér Silvio Berlusconi, který 20. dubna podal demisi, sestavil novou vládu. Ta nyní musí získat důvěru parlamentu.
  • 25. dubna – Předsedové stran bývalé české vládní koalice – ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU – podepsali smlouvu o politické spolupráci, která má umožnit vznik nové vlády v čele s dosavadním ministrem pro místní rozvoj Jiřím Paroubkem (ČSSD). Dosavadní předseda vlády Stanislav Gross následně podal demisi, kterou prezident Václav Klaus přijal. – Do rukou Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se dobrovolně vydal bývalý náčelník generálního štábu jugoslávské armády Nebojša Pavković. Pavkovič je u ICTY obviněn z válečných zločinů, které měl spáchat v Kosovu během občanské války v letech 19981999.
  • 28. dubnaŠpanělský parlament ratifikoval ústavu Evropské unie. Již v únoru se pro její schválení vyslovili španělští občané v referendu.
  • 29. dubnaUSA a Itálie oficiálně oznámily, že se nedohodly na výsledku vyšetřování okolností smrti italského agenta Nicoly Calipariho. Toho 4. března zastřelili američtí vojáci, když zahájili palbu na automobil převážející na bagdádské letiště propuštěnou italskou novinářku Giulianu Sgrenovou. Sgrenová byla při incidentu raněna a Calipari, vůdce skupiny italské zpravodajské služby, byl zabit.
  • 30. dubna

V květnu[editovat | editovat zdroj]

  • 2. května – Počátek vysílání zpravodajského kanálu ČT24 veřejnoprávní televizní stanice Česká televize.
  • 5. května – Ve volbách do Dolní sněmovny Spojeného království Velké Británie a Severního Irska potřetí v řadě zvítězili labouristé. Získali 356 mandátů z celkových 646. Konzervativci mají 197, liberální demokraté 62 a další strany 30 mandátů. Labouristé ztratili 47 obvodů, v nichž zvítězili v minulých volbách, a nezískali žádný nový obvod. Konzervativci si polepšili o 33 poslanců a liberální demokraté o 11 poslanců.
  • 13. květnaPoslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyslovila 101 hlasy z 200 důvěru vládě premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD). Pro hlasovali všichni poslanci ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, proti ODS, KSČM a nezařazený poslanec Tomáš Vrbík.
  • 15. květnaMistrem světa v ledním hokeji se stalo mužstvo Česka, ve finále porazilo mužstvo Kanady v poměru 3:0.
  • 16. května – V České republice vznikl ojedinělý projekt sítě středních škol EDUCAnet, využívajících při výuce všech předmětů informačních technologií – notebooků, jež mají studenti po celou dobu studia k dispozici, a dynamických e-learningových řešení, jež nahrazují statické učebnice.
  • 17. květnaNěmecký kancléř Gerhard Schröder v Praze po setkání s předsedou české vlády Jiřím Paroubkem odmítl výroky předsedy bavorské zemské vlády Edmunda Stoibera na adresu České republiky. Stoiber na Sudetoněmeckých dnech v Augsburgu označil odsun Němců z Československa po 2. světové válce za největší etnickou čistku ve 20. století. – Přijetím Varšavské deklarace skončil v polském hlavním městě summit Rady Evropy, která sdružuje všechny evropské státy s výjimkou Běloruska. Běloruský režim je v závěrečné deklaraci kritizován jako autoritářský. Deklarace vytyčuje jako priority boj proti xenofobii, antisemitismu, neonacismu a obavám z islámu.
  • 21. května – V Havaně na Kubě skončilo dvoudenní setkání asi 200 disidentů uspořádané Shromážděním na podporu občanské společnosti na Kubě (APSC). Účastníci akce, která proběhla na pozemku jednoho z organizátorů setkání, vyslechli mj. pozdravný projev amerického prezidenta Bushe. Kubánské úřady setkání umožnily, ale nedovolily účast na něm politikům a novinářům ze Západu; někteří z nich přicestovali na Kubu s turistickým vízem. Známý kubánský disident Oswaldo Payá z Křesťanského hnutí osvobození celou akci kritizoval. Podle něj předsedkyně APSC Martha Beatriz Roqueová spolupracuje s kubánskými bezpečnostními silami a svými vazbami na představitele tvrdé linie v kubánském exilu dává kubánské vládě záminku pro další zásahy proti disidentům.
  • 29. květnaFrancouzští voliči v závazném referendu odmítli návrh ústavy Evropské unie. Při téměř 70% účasti se pro přijetí smlouvy vyslovilo 45 % voličů, 55 % bylo proti. Francouzský prezident Jacques Chirac, který intenzivně agitoval za přijetí ústavy EU, prohlásil, že přijímá suverénní rozhodnutí voličů, které podle něj ale ztíží obranu francouzských zájmů v Evropě. Není zatím jasné, jaké důsledky bude mít francouzské „Ne“ pro smlouvu, která musí být před vstupem v platnost ratifikována všemi členskými zeměmi EU.
  • 31. května – Po více než 30 letech byla v USA odhalena totožnost důležitého informačního zdroje v aféře Watergate, která vedla v roce 1974 k demisi tehdejšího prezidenta Richarda Nixona. Mužem, který novinářům z deníku Washington Post prozradil klíčové informace a který byl označován přezdívkou „Deep Throat“, byl tehdejší náměstek ředitele FBI Mark Felt. Informaci zveřejnil sám Felt a Washington Post ji potvrdil.

Červen[editovat | editovat zdroj]

  • 25. června – V parlamentních volbách v Bulharsku zvítězila opoziční socialistická strana, která získala 31 % odevzdaných hlasů. Dosud vládnoucí Liberální strana má 20 %, strana turecké menšiny získala 12 % a radikální nacionalisté ze strany Útok dostali 8 %. Není jasné, zda se vítězným socialistům podaří sestavit vládu.
  • 26. červnaAmerický ministr obrany Donald Rumsfeld potvrdil zprávy britského týdeníku Sunday Times, podle nichž USA vedly tajné rozhovory s vůdci iráckých povstalců. Podle Sunday Times se zástupci čtyř povstaleckých skupin setkali se čtyřmi americkými důstojníky 3. a 13. června ve vile asi 60 kilometrů severně od Bagdádu. Rumsfeld neuvedl o rozhovorech žádné podrobnosti a prohlásil, že pozornost věnovaná této věci je „přehnaná“. Jedna z povstaleckých skupin, která se měla rozhovorů zúčastnit, svoji účast na nich popřela. Ohledně vyhlídek na porážku iráckých povstalců Rumsfled uvedl, že „povstání mohou pokračovat pět, šest, osm, deset, dvanáct let“.

Červenec[editovat | editovat zdroj]

  • 1. července – Dolní komora německého parlamentu nevyslovila důvěru vládě Gerharda Schrödera. Schröder, který stojí v čele koaličního kabinetu SPD a Strany zelených, si nevyslovení důvěry přál, neboť mu umožnilo požádat prezidenta Horsta Köhlera o vypsání předčasných voleb. Schröder k tomuto kroku sáhl po porážce své strany SPD v regionálních volbách. Není však jasné, zda prezident jeho žádosti vyhoví.
  • 2. července – Sérii koncertů Live 8 v deseti městech po celém světě navštívilo asi 1,5 milionu diváků a několik set milionů dalších sledovalo živý televizní přenos. Koncerty, které proběhly ve Filadelfii, Barrii (Kanada), Torontu, Tokiu, Moskvě, Johannesburgu, Berlíně, Římě, Paříži a Londýně, měly upozornit na chudobu v rozvojových zemích, zejména v Africe. Organizátoři akce doufají, že tak ovlivní jednání skupiny G 8, která sdružuje nejvlivnější země světa.
  • 4. července – Modul vypouštěný sondou NASA nazvanou Deep Impact se podle plánu srazil s kometou Tempel 1. Sonda tak mohla analyzovat výtrysk hmoty z jádra komety.
  • 6. červenceMezinárodní olympijský výbor rozhodl na zasedání v Singapuru, že letní olympijské hry v roce 2012 uspořádá Londýn.
  • 7. července – V Londýně bylo při třech explozích v metru a jednom v autobuse zabito nejméně 50 lidí a nejméně 700 dalších bylo zraněno. Celá síť londýnského metra byla uzavřena a byla zastavena i autobusová doprava v centrální části města. – BBC uvedla, že k atentátům v Londýně se přihlásila dosud málo známá skupina „Tajná organizace skupina al-Káida organizace islámské svaté války v Evropě“. Podle prohlášení na jejích webových stránkách mají být útoky odplatou „britské sionistické křižácké vládě“ za „masakry páchané Británií v Afghánistánu a Iráku“. Prohlášení, jehož autenticitu není možné ověřit, dále varuje dánskou a italskou vládu před stejnou odplatou, pokud nestáhnou své vojáky z Iráku a Afghánistánu.
  • 9. července – Cenu Křišťálový glóbus za nejlepší film získal na 40. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary polský snímek „Můj Nikifor“.
  • 21. července – V Londýně vybuchly tři nálože v metru a jedna v autobuse. Nikdo nebyl zabit a jen jedna osoba byla zraněna. Podle britské policie útoky spáchaly sebevražední atentátníci, ovšem výbušná zařízení v jejich zavazadlech selhala – explodovaly pouze rozbušky, nikoli vlastní nálože. K zodpovědnosti za útoky se přihlásila muslimská skupina Brigády abú Háfize Masrího, která má být součástí sítě al-Kajdá.
  • 22. červenceBritská policie zastřelila ve stanici metra v Londýně 27letého Brazilce žijícího v Londýně. Podle tvrzení policie se muž před ní snažil uprchnout a policisté ho podezřívali z příslušnosti k teroristické skupině. Policie později prohlásila, že se jednalo o tragickou nehodu a že muž nebyl s teroristy nijak spojen.
  • 23. července – Při třech výbuších v egyptském turistickém letovisku Šarm-aš-Šajk na pobřeží Rudého moře bylo zabito nejméně 88 lidí včetně řady zahraničních turistů. Přes 200 lidí bylo zraněno. Při jednom z útoků najel sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninami do hotelu, který se po explozi částečně zřítil. Další dvě nálože explodovaly na parkovišti a poblíž pouliční kavárny. K zodpovědnosti za útoky se dosud nikdo nepřihlásil.
  • 26. července – Z Kennedyho kosmického střediska na Floridě odstartoval raketoplán Discovery. Jde o první let raketoplánu od katastrofy Columbie před dvěma a půl lety.
  • 29. července – Byl oznámen objev planetky (nyní trpasličí planety) 2003 UB313, která má větší rozměry než planeta Pluto.
  • 30. červenceČeská policie zasáhla proti účastníkům technoparty Czechtek 2005, který se konal na louce poblíž obce Mlýnec na Tachovsku. Při zásahu bylo na obou stranách zraněno několik desítek lidí. Legálnost zásahu i vlastního Czechteku je předmětem diskusí. Majitelé okolních pozemků podali na účastníky trestní oznámení.

Srpen[editovat | editovat zdroj]

  • 8. srpnaÍrán obnovil jaderný program v zařízení na zpracovávání uranu poblíž města Isfahán.
  • 9. srpnaAmerický raketoplán Discovery úspěšně přistál na letecké základně Edwards v Kalifornii ve 14:12 SELČ. NASA předtím zrušila plánované přistání raketoplánu na Kennedyho kosmickém středisku na Floridě z důvodu deštivého počasí.
  • 14. srpna – Nedaleko od Atén spadlo kyperské letadlo typu Boeing 737 mířící z Kypru do Prahy. Na palubě bylo 115 cestujících a 6 členů posádky, nikdo zřejmě nepřežil. Mezi cestujícími bylo několik desítek kyperských dětí mířících do Prahy na výlet. Pravděpodobnou příčinou byla porucha na klimatizaci pilotní kabiny. Letadlo už 3/4 hodiny před pádem nikdo nepilotoval, piloti byli zřejmě udušeni.
  • 16. srpna21. srpna proběhly Světové dny mládeže v Kolíně nad Rýnem
  • 25. srpna – Nečekaně tvrdě postihl v noci Miami na Floridě hurikán Katrina. Větry o rychlosti téměř 140 km/h a mohutné lijáky se prohnaly severní částí rozlehlého velkoměsta o několik hodin dříve, než uváděla předpověď. Usmrtil tři lidi. Prudký vítr spolu s lijáky vyvracel stromy, zanechal dva milióny lidí bez proudu.

Září[editovat | editovat zdroj]

Říjen[editovat | editovat zdroj]

Listopad[editovat | editovat zdroj]

Prosinec[editovat | editovat zdroj]

Věda a umění[editovat | editovat zdroj]

Nobelova cena[editovat | editovat zdroj]

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Svět[editovat | editovat zdroj]

Hlavy států[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu