1974

Seznam historických výročí

2. tisíciletí

Aktuality

◄   19. st. • 20. století
◄◄   ◄   1970 • 1971 • 1972 • 1973 • 1974 • 1975 • 1976 • 1977 • 1978   ►   ►►

1974 (MCMLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Události

1974
Doprava 1974 v loďstvech 1974 v dopravě 1974 v letectví Kultura 1974 v hudbě Sport

Československo

• leden – V reakci na vyhlášení roku 1974 jako roku životního prostředí byla pod patronací ústavu krajinné ekologie ČSAV a časopisu Mladý svět realizována Akce Brontosaurus zaměřená na aktivity v oblasti ochrany životního prostředí. ¨
• 19. – 20. ledna – V Praze se konal ustavující sjezd Československého svazu žen. Předsedkyní byla zvolena Marie Kabrhelová.
• 20. ledna – Do Mengusovské doliny ve Vysokých Tatrách spadly dvě laviny, které zasypaly skupinu účastníků školního lyžařského výcviku. Pod lavinami zahynulo 12 lidí.
• 9. května – Byl slavnostně zahájen provoz na prvním úseku pražského metra – na trase I. C mezi stanicemi Kačerov a Sokolovská (dnes Florenc) o celkové délce 6,7 km. Slavnostního otevření se zúčastnili nejvyšší představitelé strany i vlády v čele s generálním tajemníkem ÚV KSČ Gustávem Husákem. První úsek pražského metra byl označován jako Stavba československo-sovětské spolupráce. Téhož dne došlo i k dalším významným změnám v pražské městské hromadné dopravě – definitivně dojezdily předválečné dvounápravové tramvaje, byl zaveden jednotný nepřestupný tarif, z tramvají i autobusů zmizeli průvodčí a v souvislosti se souběžným vedením nové trasy metra byl ukončen provoz tramvají mezi náměstím Hrdinů na Pankráci a Budějovickým náměstím v Krči.
• 6. června – U Podolínce v okrese Stará Ľubovňa (Východoslovenský kraj) došlo ke střetu autobusu převážející děti na školním výletě s přívěsem protijedoucího nákladního automobilu. Utržená bočnice přívěsu pronikla v úrovni sedadel podélně do autobusu a usmrtila 9 dětí.
• 1. července – Došlo k výraznému rozšíření území hlavního města Prahy. Z okresů Praha – východ a Praha – západ bylo ku Praze připojeno 30 obcí s více než 60 tis. obyvateli. Největšími připojenými obcemi byly Horní Počernice, Radotín, Zbraslav a Uhříněves. Počet obyvatel Prahy se touto administrativní změnou zvýšil na 1 150 tis.
• 15. července – Federální shromáždění schválilo smlouvu o normalizaci vztahů mezi ČSSR a NSR.
• 19. července - V chemických závodech ČSSP v Litvínově - Záluží došlo k závažné havárii zařízení na dělení plynů. Neštěstí si bezprostředně vyžádalo 14 obětí, další 3 osoby zemřely později v nemocnici.
• 14. srpna – Ve Veletržním paláci v Praze 7 – Holešovicích vypukl obrovský požár, který způsobil škodu ve výši 224 milionů Kčs. Následné vyšetřování určilo jako příčinu požáru samovznícení špatně skladované fermeže užívané lakýrníky. Likvidace požáru trvala až do 20. srpna.
• 12. září – Na dole Prezident Gottwald v Horní Suché na Karvinsku došlo po 6. hodině ráno k přetržení tažného lana důlní klece a následnému volnému pádu celého přepravního zařízení, jež se zastavilo až o nárazníkový rošt pod úrovní 4. patra. 8 horníků na místě zahynulo, 26 zbývajících bylo zraněno.

Demografický vývoj v Česku

1974
Střední stav obyvatel	9 994 761
Narození	195 437
Zemřelí	126 809
Přirozený přírůstek	67 406
Přírůstek stěhováním	3 052
Celkový přírůstek	70 458

Svět

• rok 1974 byl OSN vyhlášen Rokem životního prostředí
• 1. února - v USA uveden do provozu Commodore Barry Bridge
• 12. května - S-Čchuan v Číně zasáhlo velké zemětřesení, které zahubilo 20 000 lidí a dalších 30 000 lidí bylo zraněno.
• 13. června - Ve Frankfurtu nad Mohanem bylo zahájeno mistrovství světa ve fotbale.
• 22. listopadu - Organizace pro osvobození Palestiny získala pozorovatelský status při OSN
• 24./25. prosince - cyklón Tracy téměř zcela zničil severoaustralské město Darwin
• Demokratické volby a referendum v Řecku ukončily období vojenské diktatury a zrušily monarchii.
• V hrobce prvního čínského císaře nalezena terakotová armáda.
• V Portugalsku byl Marcelo Caetano svržen armádou, což otevřelo cestu pro pluralitní demokracii

• císař Haile Selassie byl sesazen revolucí, jež vyústila v nastolení vojenského režimu hlásícího se k socialismu, Etiopie
• Ernő Rubik vynalezl Rubikovu kostku
• v Itálii založena společnost Martoys (později Bburago)
• Vzniká Maltská republika
• ve Francii byl do veřejně sítě poprvé zapojen rychlý plodivý reaktor Phénix s výkonem 250 MW chlazený sodíkem

Vědy a umění

• poprvé zveřejněno ISO 3166-1
• Mariner 10 začal mapovat povrch planety Merkur
• Založena Evropská kosmická agentura
• objeven Chemický prvek seaborgium
• objevena částice J/ψ

Nobelova cena

• Fyzika – Sir Martin Ryle, Antony Hewish (oba Spojené království; za výzkum v oblasti radiové astrofyziky)
• Chemie – Paul J. Flory (USA, za výsledky v oblasti fyzikální chemie makromolekul)
• Medicína – Albert Claude, Christian De Duve, George E. Palade (první dva Belgie, třetí USA; za objevy týkající se struktury buněk)
• Literatura – Eyvind Johnson, Harry Martinson (oba Švédsko)
• Mír – Seán MacBride, Eisaku Sato (Irsko, Japonsko)
• Ekonomie – Gunnar Myrdal, Friedrich Hayek (Švédsko, Spojené království)

Narození

Československo

• 2. ledna – Tomáš Řepka, český fotbalista
• 13. dubna – Jiří Trvaj, český hokejový brankář
• 19. května – Jana Kasalová, česká vizuální umělkyně
• 20. května – Petr Štěpán, český divadelní a filmový herec
• 25. července – David Moješčík, český sochař
• 22. srpna – Zdeněk Bartošík, český hudební skladatel
• 26. srpna – Patrick Zandl, český internetový podnikatel, novinář a zakladatel zpravodajského serveru Mobil.cz
• 25. října – Zdeňka Žádníková-Volencová, česká herečka
• 26. listopadu – Roman Šebrle, český sportovec, atlet
• Martin Vlasák – dvojnásobný vrah

Svět

• 6. ledna – Romain Sardou, francouzský spisovatel
• 13. února – Robbie Williams, britský zpěvák
• 1. září – Filip Nikolic, francouzský herec a zpěvák, člen skupiny 2Be3 († 16. září 2009)
• 8. listopadu – Masaši Kišimoto, japonský mangaka, tvůrce mangy Naruto
• 10. října – Chris Pronger, kanadský hokejista
• 23. listopadu – Saku Koivu, finský lední hokejista

Úmrtí

Česko

• 4. ledna – Karel Janeček, český hudební teoretik, skladatel, pedagog (* 20. února 1903)
• 9. ledna – Jan Blahoslav Kozák, český filosof a protestantský teolog (* 4. srpna 1888)
• 24.ledna – Otakar Vočadlo, český lingvista (* 2.října 1895)
• 16. března – Silvestr Hipman, český hudební skladatel a kritik, spisovatel a překladatel (* 23. července 1893)
• 6. dubna – Štěpán Trochta, kardidnál a biskup litoměřický (* 26. března 1905)
• 24. dubna – Antonín Bartušek, český básník, překladatel a historik umění (* 11. ledna 1921)
• 20. května – Otto Wagner, účastník zahraničního odboje za 2. světové války (* 28. března 1902)
• 21. května – Jaroslav Marvan, český herec (* 11. prosince 1901)
• 24. května – Jan Libíček, český herec (* 28. září 1931)
• 6. července – Stanislav Adam, český učitel, houslista a hudební skladatel (* 30. dubna 1889)
• 3. srpna – Jiří Julius Fiala, český hudební skladatel, herec a dirigent (* 14. září 1892)
• 2. září – Miloš Smatek, český hudební skladatel a dirigent (* 12. srpna 1895)
• 30. října – Richard Týnský, český dirigent a hudební režisér (* 20. září 1909)
• 1. listopadu – František Muzika, český malíř (* 26. června 1900)
• 23. prosince – František Salzer, český herec a režisér (* 30. srpna 1902)
•  ? – Blažena Rylek Staňková, česká hudební skladatelka (* 10. února 1888)

Svět

• 2. února – Imre Lakatos, maďarsko-britský filosof vědy a matematik (* 9. listopadu 1922)
• 8. června – Georgij Konstantinovič Žukov, sovětský vojevůdce a legendární vojenský velitel
• 29. července – Erich Kästner, německý levicový novinář a prozaik (* 23. února 1899)
• 8. srpna – Baldur von Schirach, německý nacistický zločinec - vůdce nacistické mládeže
• 20. srpna – Ilona Masseyová, maďarská zpěvačka (* 5. června 1912)
• 3. října – Delia Reinhardt, německá sopranistka (* 27. dubna 1892)
• 9. října – Oskar Schindler, rakouský obchodník (* 28. dubna 1908)
• 13. listopadu – Vittorio de Sica, italský herec a režisér (* 7. července 1901)
• Fernando Robles, mexický romanopisec (* 1897)

Hlavy států

Evropa:

• Československo – prezident Ludvík Svoboda
• Vatikán – papež Pavel VI.
• Sovětský svaz
  • předseda prezidia Nejvyššího sovětu Nikolaj Viktorovič Podgornyj
  • (de facto) první tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
• Francie
  • prezident Georges Pompidou
  • prezident Valéry Giscard d'Estaing
• Dánsko – královna Markéta II.

Ostatní:

• Čína – (úřadující) předseda ČLR Tung Pi-wu
• USA
  • prezident Richard Nixon
  • prezident Gerald Ford