Kolín nad Rýnem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kolín nad Rýnem
Köln
CologneSkylineAtNight.jpg
Kolín nad Rýnem – znak
znak
Kolín nad Rýnem – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 37 m n. m.
stát: Německo Německo
Spolková země: Severní Porýní-Vestfálsko
Kolín nad Rýnem
Red pog.png
Kolín nad Rýnem
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 405,15 km²
počet obyvatel: 1 034 175 (2013)
hustota zalidnění: 2 553 obyv. / km²
správa
starosta: Jürgen Roters (SPD)
oficiální web: http://www.stadt-koeln.de
telefonní předvolba: 02 21, 0 22 03, 0 22 32, 0 22 33, 0 22 34, 0 22 36
PSČ: 50667–51149
označení vozidel: K
Jižní část vnitřního města (pohled z věže dómu)
Kolín okolo roku 1411
Kostel St. Aposteln od východu
Kostel St. Gereon od jihu
St. Maria in Kapitol, závěr

Kolín nad Rýnem (německy Köln, anglicky a francouzsky Cologne) je čtvrté největší město v Německu. Leží ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Žije v něm přes milion obyvatel. Kolín je významným kulturním, obchodním střediskem a komunikačním uzlem, kde se konají četné veletrhy. Původně zde byla germánská osada, kolem roku 50 př. n. l. vzniklo římské město Colonia Agrippina, od 4. století sídlo biskupství. Ve středověku byl Kolín největším městem v Německu. Katedrála svatého Petra, založená 1248 a dostavěná až v letech 1848-1880, patří k největším gotickým stavbám v Evropě a její věže dosahují výšky 157 m. Kolínská univerzita, založená roku 1388, patří k nejstarším v Evropě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1475[editovat | editovat zdroj]

Kolín je nejstarším z velkých německých měst. Byl založen císařovnou Agrippinou, ženou Claudia, která se narodila v legionářské osadě (castra Romana) nad Rýnem. V roce 50 dala této osadě jméno Ara Agrippinensium (podle jiných pramenů Colonia Claudia Augusta Agrippina, CCAA) a povýšila ji na město. Kolem roku 89 se město stalo hlavním městem provincie a jedním z významnějších obchodních a výrobních center římského impéria na sever od Alp.

Ve 4. století zde vzniklo biskupství a do roku 785 arcibiskupství kolínské. Od 12. století má město ve svém názvu vedle Jeruzaléma, Konstantinopole a Říma přídomek „svatá“ (sancta): „Svatá Kolonia z milosti Boží věrná dcera Římské církve“. Ve středověku se město rozvíjelo, bylo spoluzakladatelem Hanzy, vznikla zde v roce 1388 první městská univerzita v Německu. Kolín bylo tehdy největší a nejbohatší německojazyčné město. Od roku 1288, po vítězství nad biskupem Siegfriedem II., město řídili jeho obyvatelé, ale teprve v roce 1475 byla tato situace právně upravena přiznáním statusu svobodného říšského města.

Historie po roce 1475[editovat | editovat zdroj]

Objev Ameriky, vznik nových obchodních cest a z toho vyplývající změny v evropském hospodářství vedly k ekonomickému i politickému úpadku města. V roce 1560 byla přerušena stavba katedrály, v roce 1795 Kolín obsadili Francouzi, a v roce 1815 bylo město připojeno k Prusku.

Reformy provedené nejprve Francouzi a později pruskými úřady vytvořily vhodné podmínky pro rozvoj Kolína v době průmyslové revoluce. Město se stalo významným dopravním uzlem (železnice, říční plavba). Rozvíjel se průmysl (Felten & Guillaume, Stollwerck, Klöckner Humboldt Deutz AG - zakladatelem byl Nicolaus August Otto, Helios AG). V roce 1880 byla po 632 letech dokončena stavba katedrály (výška věží je 157 m). Po zboření středověkých hradeb došlo k dynamickému územnímu rozvoji a tím k růstu počtu obyvatel. V době druhé světové války byl Kolín stejně jako další města vystaven velkým spojeneckým náletům, z nichž největší byl proveden jako operace Millenium v noci z 30. na 31. května 1942. Náletu se zúčastnilo 1047 bombardérů RAF. Během druhé světové války se počet obyvatel snížil z cca 800 000 na 104 000. V současnosti v Kolíně žije přes milion lidí, z čehož 17,2 % (asi 175 515, stav v roce 2004) byli cizinci. Kolín je po Berlíně a před Hamburkem městem s druhou největší tureckou menšinou v Evropě.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Leteckou dopravu zajišťuje mezinárodní letiště Kolín/Bonn (CGN) asi 15 km jižně od města. Köln Hauptbahnhof je významný železniční uzel, kde jezdí vlaky ICE a TGV a zajišťují dálkové spoje na všechny strany.

Kolín má systém výpadových radiál a pět koncentrických silničních okruhů, z nichž ten vnější je dálniční obchvat. Z něho vycházejí dálnice A1, A3, A4, A57 a A59 i řada dalších silnic.

Městskou dopravu obstarává 11 linek tramvají o celkové délce 195 km, které ve středu města vedou tunelem, a množství autobusových linek. Na to navazuje 9 linek příměstské dopravy (S-Bahn), které obsluhují celý region.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Město má mimořádně bohatou historii, počínající v 1. století, a její stopy se přes těžké poškození v roce 1944 zachovaly po celém území vnitřního města.

  • Dóm čili katedrála svatého Petra, pětilodní gotická bazilika s ochozem kaplí a dvěma věžemi, je 144 m dlouhá a výška klenby činí 43,3 m. Západní část s věžemi byla postavena až v 19. století. Z vnitřního zařízení vyniká relikviář Tří králů ze 13. století, středověké vitráže v oknech a mohutné historické zvony. Katedrálu navštěvuje asi 6 milionů návštěvníků ročně a je součástí Světového dědictví UNESCO.
  • Radnice s mohutnou gotickou věží z roku 1414 a renesančním podloubím
  • Románská bazilika St. Andreas s dlouhým chórem a věží nad křížením
  • Kostel St. Aposteln, trojlodni románská bazilika s kupolí, trojlístým chórem a mohutnou západní věží
  • St. Gereon, mohutná centrální stavba 35 m vysoká na pozdně antických základech s dlouhým chórem a dvěma věžemi
  • St. Maria im Kapitol, trojlodní románská bazilika, 100 m dlouhá a 40 m široká se třemi konchami v závěru
  • Gross St. Martin, trojlodní bazilika s trojlistým závěrem a mohutnou věží nad křížením
  • Minoritský kostel P. Marie ze 13. století
  • Evangelický Antoniterkirche, gotický trojlodní kostel s velmi vysokou střední lodí
  • Jezuitský kostel Nanebevzetí P. Marie, prostorná barokní bazilika s emporami

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Kolín má velké množství muzejí, výstavních galerií a kulturních středisek. Mezi nejnavštěvovanější patří:

  • Römisch-Germanisches Museum bezprostředně vedle dómu: vykopávky a umění pozdní antiky v Porýní
  • Museum Ludwig u dómu a hlavního nádraží: moderní a současné umění
  • Wallraf-Richartz-Museum, asi 200 m jižně od dómu: výtvarné umění od 13. do 20. století
  • Diecézní muzeum Kolumba v sousedství předchozího: výtvarné a užité umění od pozdní antiky po současnost
  • Botanická zahrada s více než 10 000 druhy a Zoologická zahrada se 700 druhy ve čtvrti Riehl, asi 2 km severně od středu města

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]


Panorama Kolína nad Rýnem z části Deutz. Zleva Deutz brücke, kostel sv. Martina, katedrála, Hohenzollern brücke
Panorama Kolína nad Rýnem z části Deutz. Zleva Deutz brücke, kostel sv. Martina, katedrála, Hohenzollern brücke

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]