Stát
Stát je instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu). Stát je vymezen státní mocí, státním lidem (státním občanstvím) a státním územím. Svrchovaný stát není podřízen žádné jiné (státní) moci a to jak vnější, tak vnitřní.
Stát zahrnuje ozbrojené síly, státní aparát (byrokracii), soudy a bezpečnostní sbory (policii).
Obsah |
Vymezení a definice státu [editovat]
Max Weber definuje „stát“ jako lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí. Pokud by neexistovalo násilí jako prostředek vynucování státního zájmu, tak by stát zanikl a místo něj by nastoupila anarchie.
Kritéria státu jsou definována v Konvenci o právech a povinnostech států z Montevidea, která byla podepsána roku 1933. Podle této mezinárodní konvence je stát subjektem mezinárodního práva splňující tato kritéria
- stálé obyvatelstvo,
- vymezené státní území,
- státní moc - vláda a státní aparát,
- schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy.
Montevideo je oblastní Americká konvence, ale principy obsažené v tomto článku byly obecně uznány v mezinárodním právu. Je otázka, zde tato kritéria jsou dostatečná. Každopádně první tři z uvedených kritérií jsou všeobecně uznávána. Praktickou podmínkou (a v minulosti hlavní) pro existenci státu je samozřejmě jeho uznání ostatními státy.
Druhy státu [editovat]
- Podrobnější informace naleznete v článku Seznam forem vlády.
Druhy státu lze rozlišit například podle těchto kritérií:
- podle suverenity
- podle způsobu vlády (zdroje moci)
- demokratické státy - na principech (nepřímé) zastupitelské nebo přímé demokracie
- nedemokratické
- podle hlavy státu (státní formy)
- podle způsobu výkonu státní moci
- podle uspořádání státu
- podle idejí
- národní stát – národ má výsadní postavení (Albánie, Řecko)
- občanský stát – všichni občané státu mají stejná práva, bez ohledu na příslušnost k národu (Francie, USA)
- podle složení obyvatelstva
- národní stát – většinu obyvatelstva tvoří jeden národ, menšiny téměř nepatrné (Dánsko, Norsko)
- státy s národnostními menšinami – obyvatelstvo tvoří většinový národ, ale i významné menšiny (Albánie, Česko, Slovensko)
- Státy více národů, typicky federativní – ve státu žijí dva a více rovnocenných národů (Indie, Švýcarsko, USA)
Zvláštním případem státních celků jsou také personální unie (společný panovník více států) a reálné unie (vlastně mezistupeň personální unie a kon-federace).
Vznik státu [editovat]
Dějiny zaznamenaly nejrůznější způsoby vzniku států působením vnitřních i vnějších sil. Existuje několik základních teorií, jak stát vznikl:
- nábožensko-teleologická - stát existuje jako produkt boží vůle a dle jeho přikázání je každý povinen ho uznávat a podřizovat se mu. Toto učení patří k nejstarším.
- teorie moci - představuje si stát jako vládu silného nad slabým a současně prohlašuje tento stav za přirozený
- teorie právní - vidí stát jako právní výtvor
- patriarchální teorie - vysvětluje vznik státu a rodiny jako přirozeně vzniklých forem společnosti
- patrimoniální teorie - ukazuje vládní moc jako moc založenou na pozemkovém vlastnictví
- smluvní teorie - dle níž je smlouva právním důvodem pro vznik státu
- teorie právního státu - založená na odmítnutí dualismu státu a práva, resp. jejich ztotožnění
- teorie etická - usiluje o to, dokázat, že stát je mravně nutný
- teorie psychologická - lze sem zařadit všechny, kdo prohlašují stát za produkt ducha národa, výtvor přírody, dějinný akt, psychické vlastnosti či biopsychické instinkty a na tomto základě ho zdůvodňují.
Alternativní definice [editovat]
Stát je trvalý organický svazek lidstva, jisté teritorium obývajícího, s jedinou vůlí a jedinou mocí nejvyšší, jehož účelem jest napomáhati dosažení všech životních úkolů lidu, takto spojeného.
Související články [editovat]
- Seznam států světa
- Apatrida – člověk bez státního občanství
- Ministát
Ohrožení státu:
Ideologie, které nevyžadují nebo vylučují existenci státu:
Externí odkazy [editovat]
- Státy a jejich představitelé – encyklopedická databáze na serveru nakladatelství Libri