Monarchie
Monarchie je forma vlády, ve které je politická moc absolutně nebo nominálně v držení panovníka (monarchy). Panovník či panovnice je hlavou státu a vládne obvykle doživotně, přičemž může abdikovat. Pravomoci panovníka se mohou lišit podle typu monarchie. V absolutní monarchii přísluší panovníkovi veškerá politická moc, zatímco v konstituční monarchii je moc panovníka omezena ústavou. V parlamentní monarchii je role panovníka omezena parlamentem.
Absolutní monarchie je původní formou monarchie překlad „jedinovláda“, případně „samovláda“. V dědičné monarchii vládne panovník dědičně, ve volené monarchii je volen.
Obsah |
[editovat] Etymologie
Výraz monarchie pochází z řeckého μοναρχία (monarchía), jež se skládá ze slov μονος (monos = „jeden“) a αρχειν (archein = „vládnout“), a znamená „jedinovláda“.
[editovat] Typy monarchie
Typy monarchií (podle způsobu vlády)
- absolutní monarchie, v níž má panovník neomezenou moc
- konstituční monarchie, v níž je moc monarchy omezena ústavou. O moc se panovník dělí s parlamentem.[zdroj?]
- parlamentní monarchie, v níž je panovník pouze formální hlavou státu a výkonnou moc má předseda vlády.[zdroj?]
- teokratická monarchie, v níž je panovník zástupcem Boha
Panovník má různé tituly, například císař, král, velkovévoda, vévoda, kníže, v Rusku car nebo v arabských zemích sultán, chalífa, emír, případně chán. Monarchie mohou být demokratickými i absolutnímí.
[editovat] Historie
Monarchie je forma vlády, která se objevuje ve starověku a ve velké míře přetrvala ještě do minulých staletí. V 19. století a zejména 20. století mnoho monarchií „západního světa“ zaniklo a změnilo na republiku. V Evropě se většina absolutních monarchií změnila na konstituční případně parlamentní.[zdroj?] V dnešní době je parlamentní monarchie jedinou formou monarchie[zdroj?] v Evropě s výjimkou Vatikánu, kde (voleným) monarchou je papež (voleným proto, že papežský úřad neumožňuje mít potomky). V ostatních oblastech světa ještě dnes existují teokratické monarchie.[zdroj?]
Populární nebo lidová nemá spojitost s komunismem tak jako např. pojem 'lidová republika, ale vyjadřuje že titul panovníka není odvozen od názvu země, ale lidu kterému vládne. Toto rozlišování titulů například král Francie a král Francouzů se začalo užívat v době francouzské revoluce, kdy se Ludvík XVI. musel vzdát titulu král francouzský a navarrský a přijmout titul král Francouzů. Dnes se takový titul udržel jen v Belgii (král Belgičanů).
[editovat] Dědičná monarchie
- Podrobnější informace naleznete v článku Dědičná monarchie.
V dědičných monarchiích se nárok panovníka na trůn určuje podle pravidla „božího určení“.[zdroj?] Dříve byl panovník uctíván jako zástupce boha nebo jako osoba božského původu (například ve Starověkém Egyptě nebo Římské říši, ale též v novodobých dějinách, například v Číně nebo do druhé světové války v Japonsku).
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
