Monarchie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Královna Alžběta II.

Výraz monarchie pochází z řeckého μοναρχία (monarchía), jež se skládá ze slov μονος (monos = „jeden“) a αρχειν (archein = „vládnout“), a znamená „jedinovláda“. Označuje typ vlády, kde moc, ať už formálně nebo fakticky, má monarcha – panovník nebo panovnice zastává úřad hlavy státu (opakem monarchie je republika).

Pravomoci vládce se mohou lišit i podle formy monarchie (viz dole): toto spektrum začíná od téměř žádných pravomocí (Parlamentní monarchie) přes (Konstituční monarchii), kde je moc panovníka omezena ústavou, až po neomezenou politickou moc (Absolutní monarchie). Poslední jmenovaná forma je původní podoba monarchie a také ta, jíž se nejvíce blíží překlad „jedinovláda“, příp. „samovláda“, odtud pramení dodnes dosti rozšířený[zdroj?], avšak mylný názor, že „monarchie“ má stejný význam jako „absolutní monarchie“.

Dále se ještě rozlišuje mezi dědičnou a volební monarchií: v prvně jmenované je panovník doživotně určen dědičně, v té druhé volbou.

Obsah

[editovat] Druhy monarchie

Schéma monarchie

  • absolutní, v níž má panovník neomezenou moc
  • konstituční, v níž je moc monarchy omezována ústavou. O moc se panovník dělí s parlamentem.
  • parlamentní, v níž je panovník pouze formální hlavou státu a exekutivní moc má předseda vlády.

V teokracii má hlava světské moci sakrální charakter. Monarcha má různé tituly. Takovým panovníkem může být císař, král, velkovévoda, vévoda, kníže, v Rusku car nebo v arabských zemích sultán, kalif, emír, příp chán. Co se týká státního zřízení, může to být demokracie i diktatura.

Monarchie jako forma vlády vznikla ve starověku a ve velké míře přetrvala ještě do minulých staletí. V 19. a zejména 20. století se mnoho monarchií „západního světa“ změnilo na republiku. V Evropě se většina absolutních monarchií změnila nejprve na konstituční, později na parlamentní. V dnešní době je to jediná forma monarchie, která existuje na území Evropy, s výjimkou Vatikánu, kde monarchou je papež. Rovněž poslední změny v Lichtenštejnsku směřují tímto směrem. V ostatních oblastech světa ještě dnes existují diktátorské režimy a theokratické monarchie.

Také se můžeme setkat s tzv. populární nebo lidovou monarchií. Pojem populární nebo lidová nemá spojist s komunismem tak jako např. pojem lidová republika, ale vyjadřuje že titul panovníka není odvozen od názvu země, ale lidu kterému vládne. Toto rozlišování titulů např. král Francie a král francouzů se začalo užívat v době francouzské revoluce, kdy se Ludvík XVI. musel vzdát titulu král francouzský a navarrský a přijmout titul král francouzů. Dnes se takový titul udržel jen v Belgii (král Belgičanů).

[editovat] Dědičná monarchie

V dědičných monarchiích se nárok panovníka na trůn určuje podle pravidla „božího určení“. Dříve existovalo také uctívání vládce jako samotného božství nebo jako osoby božského původu (hojně rozšířený systém v antických říších, na. př. ve Starověkém Egyptě nebo Římské říši, ale též v novodobých dějinách, na př. v Čínské císařství nebo do 2. svět. války v Japonsku).

[editovat] Seznam monarchií

Monarchie ve světě

[editovat] Současné monarchie

Hlavní článek: Seznam současných monarchií

V roce 2009 jsou suverénní monarchie tyto:

Dohromady to tedy je:

Monarchie(označené *) v rámci Commonwealth realm - státy v personální (multi) unii se Spojeným královstvím.

[editovat] Zaniklé monarchie

země - typ monarchie, doba trvání - poznámka

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Monarchie“