Triumvirát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Triumvirát (lat. triumviratus, od trium virorum, „(vláda) tří mužů“) znamenal ve starověkém Římě obecně trojčlennou komisi, v užším smyslu spojenectví tří mocných politických nebo vojenských vůdců. Zejména triumvirát Octavianus – Antonius – Lepidus (43–33 př. n. l.) na přechodu od republiky k císařství.

V současném (často ironickém) použití trojice představitelů, kteří vystupují a jednají společně.[1]

První triumvirát (60-53 př. n. l.)[editovat | editovat zdroj]

Současní historici nazývají Prvním triumvirátem neformální politické spojenectví dvou soupeřících vojevůdců, Julia Caesara a Pompeia Velikého, kteří reprezentovali populární senátorskou stranu s extrémně bohatým obchodníkem Markem Liciniem Crassem. V důsledku tohoto spojenectví byl roku 59 př. n. l. Caesar zvolen konsulem a Pompeius si vzal Caesarovu dceru Iulii. Po upevnění triumvirské dohody roku 56 v Lucce byli konsuly roku 55 Pompeius a Crassus. Crassus však roku 53 zahynul v boji a roku 49 byl Pompeius zvolen jediným konsulem, prakticky už samovládcem. V letech 49-44 vypukla mezi Pompeiovými a Caesarovými přívrženci válka, v níž byl Pompeius roku 48 Caesarem v Řecku poražen a v Egyptě, kam uprchl, zavražděn. Roku 44 př. n. l. byl římskými republikány zavražděn Caesar.[2]

Druhý triumvirát (43-33 př. n. l.)[editovat | editovat zdroj]

Druhý triumvirát začal jako dohoda tří soupeřů o moc - Octaviana Augusta, Marka Antonia a Marka Aemilia Lepida – uzákoněná roku 43 př. n. l. na dobu deseti let. Po porážce republikánů u Filipp roku 42 se Markus Antonius zdržoval hlavně v Alexandrii u Kleopatry, kdežto Octavianus vládl na západě. Roku 36 zbavil Octavianus Lepida moci a se souhlasem senátu válčil proti Antoniovi a Kleopatře. Gaius Octavianus Augustus zvítězil nad Markem Antoniem a Kleopatrou (Kleopatra později spáchala sebevraždu). Gaiuse Octavina Augusta požádal senát, aby se vrátil jako normální občan bez vojska. Gaius Octavianus přijal tuto nabídku, ale konzul mu pak řekl (napsal), že bez něho nemůže Řím existovat a tak se stal Císařem Gaius Octavianus Augustus .

Jiné triumviráty[editovat | editovat zdroj]

Vládnoucí trojice se ve světových dějinách vyskytovaly a vyskytují poměrně často, například jako vláda „Tři excelencí“ za dynastie Han v Číně (202 př. n. l. – 9 n. l.). Za Francouzské revoluce vykonával moc „Výbor pro veřejné blaho“ - trojice Robespierre, Saint-Just a Couthon - a po revoluci byla vláda svěřena trojici konsulů, než se jí chopil „první konsul“ Napoleon I..[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Encyklopedie antiky. Praha: Academia 1973
  • Ottův slovník naučný, heslo Tresviri. Sv. 25, str. 713

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://sport.ihned.cz/hokej/c1-55817970-brankarsky-triumvirat-chytali-vsichni-ale-kdo-bude-jednickou-hadamczik-mlci
  2. Encyklopedie antiky, hesla Triumvirát a Caesar.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické Wikipedie.