Král
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Král je panovnický titul, v monarchiích je to druhá nejvyšší hodnost po císaři. Král je zpravidla nezávislý panovník většinou národního státu, existuje (existovalo) však pár výjimek ve státech jako Německé císařství, Svatá říše římská nebo Uganda.
Obsah |
[editovat] Etymologický původ
Výraz, kterým všechny slovanské jazyky (a navíc maďarština) označují krále, vznikl pravděpodobně zdruhověním jména franského panovníka Karla Velikého (podobně jako zdruhověním Caesarova jména vzniklo slovo císař). V germánských jazycích vznikl příslušný výraz ze starogermánského slova kon, znamenajícího vznešený. Perské slovo šáh pochází z médského pojmu chšájathija, což znamená vyznamenaný vládou. Egyptský pojem farao pochází ze slov Pr-Aa, tj. Velký dům; původně označoval královský palác, teprve později byl použit jako panovnický titul.
[editovat] Antika a starověk
V antickém Řecku se pravidelně střídala období monarchie a demokracie. Nejslavnějším panovníkem byl již zmiňovaný Alexandr Makedonský. V antickém Římě byla po většinu jeho historie monarchie zakázána. Poslední etruský král (Lucius Tarquinius Superbus) byl z Říma vyhnán roku 509 př. n. l.. Až do založení císařství (za Octaviana Augusta) byl Řím republikou.
O Germánech Tacitus uvádí, že jejich kmenové zřízení bylo jakýmsi kompromisem mezi monarchií a republikou.
Ve starověkém Orientě bylo království nejrozšířenější formou vlády. Peršanům, Chetitům a Sumerům vládli velkokrálové a jim podřízení malokrálové. Moc v Sumeru později převzali severní sousedé, Akkadové. Také v ostatních královstvích se často chopily moci dříve podřízené národy (např. v Egyptě Núbijci). V Egyptě byl král nejvyšším náboženským hodnostářem, potomkem bohů a božským vtělením. Téměř všechna tato království byla zničena Alexandrem Velikým při jeho válečných výbojích. Po Alexandrově smrti se jeho říše rozpadla na menší státní útvary (ovládané jeho bývalými vojenskými veliteli), z nichž nejdelší trvání měly Seleukovská a Ptolemaiovská říše.
[editovat] Současnost
Královský titul se ve většině monarchií dědí podle různých systému následnictví, volené monarchie se již nevyskytují moc často. V dědičných monarchiích dlouho platil seniorát nebo salický zákon (vládnout mohl pouze muž), později agnatická primogenitura (žena mohla vládnout pouze pokud rod neměl muže) z níž se postupem času vyvinula primogenitura (titul zdědil prvorozený syn a pokud nebylo synů neob bratrů, mohla žena vládnout). V současnosti již emancipace, moderní trend způsobily v euroamerické kultuře rozmach tzv. rovné primogenitury, díky níž mohou na trůn dosednout jak můži tak ženy podle stejného kritéria a to být prvorozený
[editovat] Královské tituly podle zemí
[editovat] Evropští králové
- Anglický král -
- Bavorský král -
- král Belgičanů -
- Bulharský car - mezinárodně byl uznáván jako král
- Český král -
- Černohorský král -
- Dánský král -
- Francouzský král -
- Hannoverský král -
- Chorvatský král -
- Irský král -
- Islandský král -
- Italský král -
- Jugoslávský král -
- Nizozemský král -
- Norský král -
- král Obou Sicílií -
- Polský král -
- Portugalský král -
- Pruský král -
- Řecký král - po nástupu dynastie Glucsburků v roce 1863 označován jako král Hellénů (Řeků)
- král Rumunů -
- Saský král -
- Srbský král -
- Skotský král -
- král Spojeného království -
- Španělský král -
- Švédský král -
- Uherský král -
- Württemberský král -
[editovat] Asijští králové
- Bhútánský král
- Irácký král -
- Jemenský král -
- Jordánský král -
- Kambodžský král -
- Laoský král -
- Nepálský král -
- král Saúdské Arábie -
- Thajský král - též siamský král
[editovat] Afričtí králové
- Burundský král -
- Egyptský král -
- král Jihoarické unie -
- Korejský král -
- Marocký král -
- Rwandský král -
- Tuniský král -
